Levnější ropa nestačila. Wall Street zůstává pod tlakem

Americké akcie v úterý navázaly na neklidný začátek týdne dalším poklesem. Dow Jones odepsal necelých 0,3 procenta a uzavřel na 51 349 bodech, podobně klesl širší S&P 500 na 7670 bodů. Nasdaq skončil téměř beze změny na 26 797 bodech, zatímco Nasdaq 100 přidal necelých 0,3 procenta na 30 339 bodů. Ani výraznější pokles ceny ropy tak náladu na trhu podstatně nezlepšil.

Levnější energie by přitom měly zmírňovat inflační tlaky a s nimi i potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Investoři však nadále vycházejí z toho, že ceny energií zůstávají vysoké a inflace dostatečně odolná na to, aby americká centrální banka držela měnovou politiku přísnou déle. Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů vystoupal nejvýše od roku 2002. Opatrnost podporuje také čekání na páteční zprávu z trhu práce a omezený pokrok v jednáních kolem konfliktu na Blízkém východě.

Umělá inteligence se přesouvá do politické debaty

Vedle makroekonomických rizik se pozornost investorů znovu obrací k umělé inteligenci. V Bílém domě se má podle informací z okruhu účastníků konat summit, na němž budou politici a představitelé technologických firem diskutovat o vztahu mezi podporou inovací a kontrolou rizik. Účastnit se mají prezident Donald Trump, předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, Elon Musk, prezident OpenAI a šéfové Nvidie a Anthropic.

Debata přichází v době, kdy se rychlý růst sektoru stále více poměřuje s náklady, které vyžaduje jeho další rozvoj. Anthropic podle médií usiluje o ocenění přes dva biliony dolarů, což by překonalo dosavadní rekord SpaceX. Současně rostou plánované investice do infrastruktury pro umělou inteligenci. 

Pro investory tím roste význam nákladů na financování. Rozvoj AI předpokládá rozsáhlé kapitálové výdaje právě v době, kdy vysoké úrokové sazby zdražují kapitál a zvyšují požadavky na návratnost investic.

Tento týden navíc nabídne další údaje, které mohou očekávání ohledně sazeb změnit. Vedle statistik volných pracovních míst vystoupí šest představitelů Fedu. Trhy nyní započítávají až čtyři zvýšení amerických sazeb během příštích dvanácti měsíců. Inflační tlaky přitom nejsou omezeny pouze na Spojené státy: australská centrální banka v úterý zvýšila základní sazbu na nejvyšší úroveň zhruba za 15 let.

„V posledních dnech jsme viděli několik poměrně velkých pohybů a rozhodující datový impuls přijde v pátek se statistikou zaměstnanosti,“ uvedl Geoff Yu, hlavní makrostratég BNY. Před zveřejněním klíčových údajů proto podle něj dává smysl pozice vyrovnávat.

Ropa zlevňuje, rizika přetrvávají

Cena ropy patřila v úterý k výraznějším pohybům na trhu. Prosincový kontrakt klesl téměř o 3,4 procenta na 89,5 dolaru za barel. K poklesu přispělo obnovení provozu důležitého ropovodu i signály, že jednání mezi Íránem a Spojenými státy o situaci v Hormuzském průlivu pokračují. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že o zprostředkování řešení se snaží Katar.

Objem dodávek ropy přes průliv se zároveň zvyšuje. Geopolitické riziko však přetrvává a nadále se objevují zprávy o ostřelování lodí. Pokles ceny ropy proto zatím nelze oddělit od nejistoty, která zůstává spojena s bezpečností jedné z klíčových světových přepravních tras.

Opatrnost je patrná také na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se držel na 5,24 procenta, jen těsně pod 19letým maximem 5,27 procenta. Zatímco levnější ropa může část inflačních tlaků zmírnit, vysoké výnosy ukazují, že investoři nadále počítají s delším obdobím restriktivní měnové politiky.

Trh práce postupně ochlazuje

Další signál přinesla data z amerického trhu práce. Počet volných pracovních míst v srpnu klesl ze 7,3 milionu na 7,1 milionu, tedy nejníže od března a pod všechny odhady v průzkumu Bloombergu. Propouštění zároveň kleslo na nejnižší úroveň od března 2025 a počet nových náborů mírně vzrostl. Míra dobrovolných odchodů z práce zůstala na 1,9 procenta, nejníže od roku 2020.

Volných míst ubylo ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, zdravotnictví a sociálních službách i v profesionálních a podnikových službách. Celkově se tak dále snižuje napětí, které americký pracovní trh provázelo po pandemii. V srpnu připadalo na jednoho nezaměstnaného přibližně jedno volné pracovní místo, zatímco na vrcholu v roce 2022 byla dvě.

Ochladnutí trhu práce je pro Fed důležité, protože slabší poptávka po pracovní síle může postupně omezovat mzdové a inflační tlaky. Dosavadní vývoj však zatím není natolik jednoznačný, aby odstranil očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky.

Zhoršuje se také nálada domácností. Spotřebitelská důvěra měřená Conference Board v září klesla na nejnižší úroveň od roku 2014. Méně Američanů označuje pracovní místa za snadno dostupná a více respondentů uvádí, že zaměstnání je obtížné najít.

Pozornost se proto přesouvá k páteční zprávě o zaměstnanosti. Ekonomové očekávají, že americká ekonomika v září vytvořila 90 000 nových pracovních míst. Silnější výsledek by mohl podpořit očekávání dalších zvýšení sazeb, zatímco slabší údaj by posílil argumenty pro opatrnější postup Fedu.

Wall Street tak nadále vyhodnocuje několik protichůdných signálů. Pokles ceny ropy zmírňuje část inflačních obav, geopolitická rizika však trvají. Trh práce ochlazuje, zatímco dluhopisové výnosy zůstávají vysoké. Současně pokračuje rychlá expanze investic do umělé inteligence, jejíž financování je při současných úrokových sazbách stále nákladnější.