Longevity už v lázních dávno začala. Jen jsme jí ještě neříkali longevity
Když se řekne lázně, mnoho lidí si stále představí kolonádu, procedury a rekonvalescenci po nemoci. Jenže právě tato představa začíná rychle zastarávat. Moderní lázeňství se stále méně soustředí na léčbu následků a stále více na udržení zdraví, vitality a soběstačnosti. Podle Miroslava Lišky z Lázeňského fondu SICAV se dnes lázně mění v prostředí, kde se zdraví aktivně řídí, nikoliv pouze opravuje.
Proměna nezačala v lázeňských domech, ale v hlavách klientů. Ještě před několika lety většina lidí vnímala lázeňský pobyt jako něco, co přichází až po zdravotním problému. Dnes stále více návštěvníků přijíždí s opačnou motivací. Nečekají na diagnózu, ale snaží se problémům předcházet. Zdraví přestává být samozřejmostí a začíná být vnímáno jako aktivum, o které je potřeba pečovat stejně systematicky jako o majetek nebo kariéru.
Právě v tom vidí Liška největší změnu poslední dekády. Lázeňství podle něj nikdy nestálo pouze na minerálních pramenech nebo procedurách. Jeho skutečná síla spočívá v kombinaci odborné péče, režimu, pohybu, změny prostředí a času, který člověk věnuje sám sobě. Ve světě permanentní dostupnosti a chronického stresu se právě tato kombinace stává stále vzácnější komoditou. A možná i cennější než samotné léčebné procedury.
Do hry zároveň vstupují technologie, které ještě před několika lety patřily výhradně do nemocnic a výzkumných center. Nositelná elektronika, průběžné monitorování zdravotních parametrů nebo práce s umělou inteligencí otevírají cestu k mnohem přesnější personalizaci péče. Podle Lišky ale nejde o revoluci, nýbrž o pokračování principu, na kterém lázně fungovaly vždy. Každý klient přichází s jiným zdravotním příběhem a individuální přístup byl součástí lázeňské medicíny dávno před nástupem digitálních technologií.
Není náhodou, že právě zdravotnictví a lázeňství přitahují stále větší pozornost investorů. Stárnoucí populace, rostoucí důraz na prevenci a tlak na udržitelnost zdravotních systémů vytvářejí prostředí, ve kterém význam péče o zdraví poroste bez ohledu na ekonomické cykly. Zatímco řada odvětví podléhá módním trendům, potřeba zdraví zůstává konstantou. A právě proto začínají vznikat širší ekosystémy propojující lázně, ambulance, diagnostická centra i specializované kliniky.
Možná nejzajímavější je ale Liškova úvaha o samotném pojmu longevity. Zatímco mnozí hledají budoucnost dlouhověkosti v nových technologiích, genetice nebo drahých biohackerských programech, on připomíná, že většina základních principů je v lázeňství přítomna po staletí. Pohyb, regenerace, prevence, práce s psychikou, kvalitní výživa i pravidelný kontakt s odborníky. Jinými slovy: to, čemu dnes říkáme longevity, bylo v lázních přítomné dávno předtím, než vznikl samotný termín.
Jakou roli sehrají umělá inteligence a nositelná elektronika v budoucnosti lázeňské péče? Proč investoři stále častěji míří do zdravotnictví a jak se promění vztah mezi lázněmi, ambulantní péčí a moderní diagnostikou? A mohou se české lázně během příští dekády stát skutečnými centry dlouhověkosti? I o tom je rozhovor s Miroslavem Liškou z Lázeňského fondu SICAV.
Podcast vznikl v rámci konference CARLSBAD LONGEVITY FESTIVAL, která se uskutečnila letos v dubnu v Karlových Varech. Další ročník proběhne 21.–22. dubna 2027 opět v Císařských lázních v Karlových Varech a nově se rozšíří z jednodenního na dvoudenní formát.
