Metě téměř vyschl volný cash flow. Výdaje na AI dál rostou

Výsledky společnosti Meta ukázaly, že zrychlené budování kapacit pro umělou inteligenci začíná citelně zatěžovat její finance. Provozovatel Facebooku, Instagramu, WhatsAppu a sítě Threads ve středu zveřejnil čtvrtletní čísla i nový výhled. Investory zklamal na několika úrovních a jeho akcie v prodlouženém obchodování dočasně odepsaly téměř deset procent.

Největší pozornost vyvolal propad volného cash flow. Z více než dvanácti miliard dolarů v prvním čtvrtletí klesl na méně než 784 milionů dolarů. Zůstal sice kladný, u společnosti zvyklé na vysokou ziskovost však takový vývoj působí jako varování. Čistý zisk se meziročně snížil o 14 procent na více než 15 miliard dolarů a rovněž zaostal za očekáváním analytiků.

Reklama roste, výhled však nestačí

Pro právě probíhající čtvrtletí Meta očekává tržby mezi 61 a 64 miliardami dolarů. Střed tohoto rozpětí je nižší než přibližně 63 miliard dolarů, s nimiž v průměru počítal trh. Slabší výhled kontrastuje s výkonem hlavního byznysu v uplynulém kvartálu: díky silným příjmům z reklamy vzrostly tržby meziročně o 28 procent na více než 60 miliard dolarů.

Právě reklamní byznys zůstává hlavní oporou skupiny. Meta naposledy vykázala 3,6 miliardy lidí, kteří použili alespoň jednu z jejích aplikací, oproti 3,56 miliardy o tři měsíce dříve. Růst počtu uživatelů tak pokračuje, byť pomaleji než investiční výdaje. Rozšiřující se uživatelská základna podporuje prodej reklamy, zároveň však nedokáže rozptýlit obavy, že náklady na AI rostou rychleji než její ekonomický přínos.

Meta zvýšila dolní hranici očekávaných investic do infrastruktury pro umělou inteligenci ze 125 na 130 miliard dolarů. Čísla tím neposílila argument, že se drahá infrastruktura brzy promítne do skokově vyšších příjmů. Horní hranice zůstala beze změny, přesto je pro investory znepokojivá: firma může letos vydat až 145 miliard dolarů. V roce 2025 investovala do nových datových center něco přes 72 miliard dolarů.

Generální ředitel Mark Zuckerberg se během hovoru s analytiky snažil obavy z přehřáté investiční expanze zmírnit. Podle něj Meta obdržela „celou řadu nabídek“ od jiných společností, které by chtěly odkoupit případnou přebytečnou výpočetní kapacitu. To má ukazovat, že ani v případě nadbytku by infrastruktura nezůstala bez využití.

Současně ale Zuckerberg odmítl představu, že by se Meta mohla rychle zařadit po bok Amazonu, Microsoftu a Googlu jako čtvrtý velký poskytovatel cloudu. Firma sice zkoumá „krátkodobé tržní příležitosti“, prodej veškeré kapacity kvůli okamžitému zisku by však podle něj byl pošetilý. Prioritou zůstává využít výpočetní výkon pro vlastní produkty.

Regulace ohrožuje i reklamní model

Vedle investic do AI rostou Metě také náklady na právní spory. V uplynulém čtvrtletí na ně zaúčtovala 2,4 miliardy dolarů a upozornila na další možné výdaje, mimo jiné kvůli soudním řízením týkajícím se ochrany mladistvých.

Podle Mika Proulxe z analytické společnosti Forrester se těžiště regulatorního tlaku posouvá. Pro Metu je podstatné, že spor už nesměřuje jen k jednorázovým pokutám, ale také k fungování jejích platforem. Dosud se největší spory týkaly především ochrany osobních údajů a hospodářské soutěže. Nyní sílí otázky spojené s duševní pohodou mladých uživatelů, rizikem závislosti a bezpečností platforem. Pokud by omezení zasáhla růst uživatelské základny, dopadla by přímo na klíčový reklamní byznys.

Proulx zároveň kritizoval „exorbitantní náklady na AI“. Investice se podle něj lépe obhajovaly v době, kdy rostly marže. Meta považuje infrastrukturu pro umělou inteligenci za strategickou výhodu, náklady však přicházejí rychleji než užitek a vytvářená hotovost je výdaji na tuto infrastrukturu téměř zcela pohlcena.

Analytici Goldman Sachs hodnotili výsledky mírněji. Podle nich jsou solidním signálem, že Meta dokáže výpočetní kapacitu pro AI nasazovat ve svém hlavním byznysu. Chyběly však nadprůměrně vysoké výnosy, které trh v předchozích týdnech očekával.

Wall Street čeká na návratnost

Akcie Mety mají za sebou kolísavé pololetí. Od začátku roku ztrácely přibližně deset procent; z velkých technologických firem si vedl hůře pouze Microsoft, zatímco Google, Apple a Amazon posílily. Podle portálu Seeking Alpha navíc Meta zaznamenala nejdelší sérii poklesů od vstupu na burzu: během devíti obchodních dnů odepsala dohromady téměř dvanáct procent.

Skepsi posiluje nejistota, zda současný boom kolem AI vydrží a zda se obrovské investice promění v odpovídající příjmy. Podobný tlak se netýká jen Mety, ale také řady výrobců čipů.

Zuckerberg chce v umělé inteligenci předstihnout OpenAI, Google i společnost xAI Elona Muska a je připraven utrácet desítky miliard dolarů i za cenu přebytečné kapacity. Další vývoj proto bude záviset na tom, zda vedení dokáže převést infrastrukturu do vyšších výnosů, aniž by současně oslabilo reklamní model. O tempu investic rozhodne management, zatímco investoři budou v dalších čtvrtletích sledovat především cash flow, marže a návratnost kapitálu.