Modré zóny mají patřit jen rezidentům, říká starosta Prahy 2 Jan Korseska v novém Eurocastu
Lidé za starostou chodí kvůli parkování, bezpečnosti i bydlení. Řešení ale často závisí na magistrátu nebo státu. Kde má radnice prostor něco změnit a kde naráží na hranice svých pravomocí? Starosta Prahy 2 Jan Korseska v novém dílu Eurocastu vysvětluje, proč chce modré zóny vyhradit rezidentům a uvolnit ulice pro chodce a cyklisty. Odmítá také výtky, že radnice sedí na penězích: podle něj přesně ví, co za ně chce postavit.
Korseska stojí v čele radnice od června 2023, předtím se jako místostarosta staral o finance, investice a majetek. Lidé se na něj podle jeho slov obracejí hlavně proto, že je jim z politických představitelů nejblíž. „Nejhorší je, když jim odpovím, že to není naše kompetence,“ říká starosta v novém Eurocastu. Typickým příkladem je parkování: zóny placeného stání i městskou policii má na starosti magistrát, městské části tak mohou především vyvíjet tlak. Rozdělení pravomocí proto radnice alespoň jednou ročně vysvětluje v novinách Prahy 2. Ty podle Korsesky zůstávají důležitým zdrojem informací pro místní obyvatele. „Když občas navštívím některého občana, tak vidím, že má na stole naše noviny a zvýrazňovače.“
Rozpočet je podle starosty napjatější, než by se mohlo zdát. Úřad vedle samosprávných činností vykonává také přenesenou státní správu, stát mu ale hradí jen zhruba tři čtvrtiny souvisejících nákladů. „My vlastně na výkon státní správy, který je nám daný, doplácíme z vlastního rozpočtu pětadvacet procent,“ říká Korseska. Ročně jde podle něj o 13 až 14 milionů korun. Když vláda rozhodne o zvýšení platů úředníků, radnice na ně podle starosty další peníze nedostane. Praha 2 se proto drží pravidla nezadlužovat se a pro případ výpadku příjmů si ponechává rezervu zhruba ve výši jednoho ročního rozpočtu. Prostředky z dřívějšího prodeje majetku má uložené v konzervativních finančních produktech, v nichž se od roku 2020 zhodnotily téměř o 30 procent.
Výtky, že radnice sedí na penězích, Korseska kategoricky odmítá. „Víme přesně, co za ně chceme postavit,“ říká a zmiňuje například nové centrum sociálních služeb v Máchově ulici, pětatřicet bytů v Bělehradské 50 i půdní vestavby. Letošní investice za bezmála půl miliardy korun směřují hlavně do škol a zeleně, například do obnovy Riegrových sadů či nového areálu v Horské pod Bastionem. Praha 2 přitom podle starosty nemá rozvojová území a stavebních parcel je minimum. Chystá také parkovací dům pro tři sta aut, který má uvolnit místo v ulicích chodcům a cyklistům. Radnice kromě toho vlastní kolem tří tisíc bytů ve zhruba 162 domech. Bytovou politiku staví na třech pilířích: sociálních nájmech, služebním bydlení a elektronických aukcích.
Dlouhodobým bezpečnostním tématem je Karlovo náměstí. „Bylo období, kdy se lidé báli tam jít i ve dne,“ připouští Korseska. Posílené hlídky a antikonfliktní tým podle něj situaci zlepšily, problém s dealery se ale přesouvá jinam. V dopravě radnice spolu s TSK představila studii zúžení Legerovy a Sokolské ve prospěch chodců, cyklistů a zeleně. Rekonstrukce Ječné musí počkat na tramvajové propojení Vinohradské s Václavským náměstím, reálně tak podle starosty připadá v úvahu kolem roku 2028. Za nesplněný cíl označuje změnu placeného stání: modré zóny chce vyhradit rezidentům a ve fialových zavést sazbu od čtyřiceti korun za hodinu až po sto dvacet ve špičce.
Kde končí pravomoci městské části a proč lidé stejně nejčastěji chodí za starostou? Proč radnice doplácí miliony korun na práci, kterou jí nařizuje stát, a jak se dá s obecními byty hospodařit bez pořadníku? A co by se muselo změnit, aby placené stání dávalo smysl pro rezidenty? O rozpočtu Prahy 2, investicích do škol a parků, bezpečnosti na Karlově náměstí, rekonstrukci Ječné i budoucnosti parkovacích zón hovoří starosta Prahy 2 Jan Korseska v nejnovějším dílu Eurocastu.
