Nachytřená energie

Filip Procházka a Zdenko Staníček zakládali firmu Mycroft Mind se záměrem vyvinout systém pro sběr a analýzu nejrůznějších dat z chytrých senzorových sítí. Řešení bylo flexibilní – a šlo aplikovat na nejrůznější obory. „Datová analytika je fascinující věc, ale může být obtížné najít pro svůj projekt business case. Než jsme zakotvili u chytré energetiky, trvalo to pět let, kdy jsme dělali nejrůznější projekty, na nichž jsme si vše trochu zkoušeli,“ říká firemní CEO Matěj Vichr.

„LearnSens byl například projekt týkající se precizního zemědělství, kdy jsme monitoringem zemědělských ploch detekovali podmínky, při nichž je nejefektivnější ošetřit konkrétní pole proti škůdcům. Zemědělci se je snaží likvidovat podle zkušenosti a pocitu, my jsme na to nasadili chytré senzory, abychom předvídali a přesně určili, kdy je ten správný čas,“ dodává Vichr, současný dvaatřicetiletý šéf firmy, jež se původně zrodila z nápadů v inkubátoru při Masarykově univerzitě.

Spásný nadnárodní impulz

Už v roce 2012 ovšem firma Mycroft Mind získala stálého a věrného klienta, energetického giganta ČEZ, s nímž spolupracuje na odečtu dat v rámci distribuce. Jde o více než padesát tisíc trafostanic, což představuje řádově miliardy datových záznamů odečtených každý den, které je potřeba analyzovat, validovat a vytvořit z nich modely pro predikci chování takzvaných smart grids, tedy chytrých energetických sítí. Jak se Mycroft Mind k ČEZ vůbec dostal?

„Na začátku projektu potřebujete několik věcí. Aby existoval problém hodný řešení. Aby ten, kdo ten problém má, si jeho existenci uvědomoval. Třetí věc je, aby byl ochotný jej řešit. A nakonec, aby byl ochotný za to řešení zaplatit odpovídající sumu. U distribuční větve ČEZ se to vše sešlo a byl to začátek spolupráce, která trvá dodnes,“ říká Vichr s tím, že pilotní projekty pro ČEZ mladá firma dělala ještě před jeho příchodem na pozici projektového šéfa.

Matěj Vichr dorazil se zkušenostmi z obří americké firmy Honeywell, jednoho z premiantů indexu Fortune 500, a chtěl v Brně zkusit něco komornějšího, ale smysluplného. Mycroft Mind byl pro něj průsečíkem několika zájmů, a navíc tu mohl využít své zkušenosti. Nebylo to podobné jako v kanadském Blackberry, kam dorazil „žralok“ z korporátu, aby naivním ajťákům s nápady vysvětlil, že nadšení nestačí a je třeba změny? „Ta paralela není úplně přesná; já přišel na pozici v projektovém týmu v době, kdy už byla řada věcí rozjetá a firma fungovala. Byla však před námi veliká zakázka právě pro ČEZ, kterou bychom bez robustně nastavených vnitřních procesů asi tehdy nezvládli,“ uvádí Vichr. Oč šlo? „Bylo toho hodně. Řešili jsme, jak zbytečně nevyvíjet proprietární nástroje, které lze získat odjinud. Jak zajistit, aby naše know-how bylo v rámci týmů přenositelné, aby bylo řešení projektu od

A do Z licencovatelné a flexibilní… Malá softwarová firma se snaží hlavně vymýšlet nová řešení a nekouká takříkajíc za roh. Já už měl zkušenosti z nadnárodní firmy a rychle jsme zjistili, že je často stačí jen využít v menším měřítku, protože princip zůstává vlastně stejný. Když jsem nastupoval v roce 2020, bylo nás jen pár. A dnes máme sedmdesát zaměstnanců,“ přibližuje Vichr prudký rozmach na začátku aktuální dekády.

Energetická inteligence

Mycroft Mind je dnes již významným hráčem na poli analýzy a predikce chování chytrých energetických sítí. Co bylo ještě před pár lety pro běžného spotřebitele cizokrajným a vzdáleným pojmem, je dnes mohutně medializováno a známo. Každý chce ušetřit na elektřině či vytápění, čile řeší možnosti vlastního energetického mixu a pilně se zajímá o to, jak se zapojit do energetické komunity. Mycroft Mind hraje v tom všem neviditelnou, ale výsostnou roli. „Energetická síť se zásadně transformuje.

Součástí energetického mixu už nejsou jen velké uhelné nebo jaderné elektrárny, protože přecházíme na obnovitelné zdroje. Prioritou sítě je vyrovnaná výroba a spotřeba, jenže ve chvíli, kdy výrobu razantně decentralizujete, a navíc ve značné míře spoléháte na počasí, ztrácíte postupně schopnost ji řídit a musíte se v rámci udržení stability sítě soustředit na řízení spotřeby. Distributor je hodnocený dle toho, že když si zákazník chce rozsvítit, uvařit čaj, nabít telefon, otočí vypínačem, dá kabel do zásuvky a všechno bez problému funguje. Přizpůsobit distribuční síť budoucím potřebám vyžaduje chytré elektroměry, které podle nasbíraných dat dovedou predikovat chování koncových uživatelů, firem, městských částí a umožní řídit dostupnou flexibilitu tak, aby síť zůstala stabilní a bezpečná,“ vysvětluje.

Společný evropský zájem

Že jde o zásadní problematiku, kterou řeší všude na světě, dokládá i fakt, že Mycroft Mind byl jako jedna z pouhých dvou českých firem zařazen do prestižního programu IPCEI (Důležité projekty společného evropského zájmu), v rámci kterého se bude na budoucnosti chytrých energetických sítí výrazně podílet, nově už pod hlavičkou české technologické a realitní skupiny TTC, která od loňského roku vlastní osmdesát procent firmy a zajišťuje stabilní zázemí pro větší projekty.

„Prostřednictvím restrukturalizace firmy jsem se dostal do nejvyššího vedení, protože jsem byl historicky u všech důležitých projektů a rozhodnutí. Čeká nás teď obrovská výzva! IPCEI sdružuje víc než pět desítek významných firem ze čtrnácti zemí. To vyžaduje koordinaci a už teď jsou v rámci inciativy schváleny investice až do výše osmi miliard eur s potenciálem dalších třinácti miliard eur investic ze soukromého sektoru,“ přibližuje Vichr směřování Mycroft Mind.

Nešlo se nezeptat, zda četl knihu Marka Elsberga Blackout (2012, česky 2017), jak se v Evropě postupně hroutí elektrická síť… Samozřejmě ji četl, ale prozradil nám, že jde spíše o napínavou a autenticky znějící fantazii. Chytré elektroměry jsou v Evropě nasazovány už ve druhé generaci a distribuční sítě jsou – jakožto kritická infrastruktura státu – pochopitelně dobře chráněny proti útokům hackerů. Pokud by k analýzám a predikcím z podobných chytrých zařízení nedocházelo, hrozily by blackouty právě z důvodu nestabilní sítě, která funguje „naslepo“.

Kyberbezpečnost však do branže výrazně zasahuje. „Zvlášť od chvíle vypuknutí konfliktu na Ukrajině se potýkáme s řadou změn ve snaze efektivněji ochránit infrastrukturu jako takovou,“ připomíná Matěj Vichr. A uzavírá: „Chytrá energetika se mění tak překotně, že vlastně nikdo netuší, co vše bude zahrnovat. Proto pracujeme na množství projektů a spolupráce v rámci IPCEI nám umožní být součástí formování zcela nové podoby tohoto naprosto klíčového odvětví.“