Nájemní squeeze
Najít byt k pronájmu za přijatelnou cenu není pouze český problém. Napjatý trh s nájemním bydlením hlásí metropole po celém světě.
„Tak v jaké cenové relaci si představujete, že budete chtít byt?“
Po úvodním oťukávání, kdy jsme se bavili o tom, jak se těším na stěhování do Nizozemska a kde všude už jsem na své cestě Evropou bydlel, konečně v rozhovoru s „relokační asistentkou“ padla klíčová otázka. A teď se ukáže! Měl bych být nadprůměrně vydělávající cizinec, udělal jsem si průzkum realitních webů, dokonce jsem kontaktoval i několik nizozemských kamarádů.
„Nepotřebuju nic velkého, opravdu bych rád co nejmenší garsonku, ideálně ne v prvním patře, za 900 až 1 000 eur bez energií.“
Na druhé straně Zoomu se pomyslně zastavil čas. „Aha. No tak to je bez šance. To tak zdvojnásobte.“
I na první straně Zoomu to zamrzlo. „To mi potom nedává smysl se stěhovat,“ reaguji konsternovaně s tím, že nejsem ochoten dát odhadem polovinu svého čistého příjmu za bydlení.
Rozhovor ukončen. S tím, že obě strany to potřebují vydýchat.
Horší než špatná seznamka
Na podobný příběh dnes narazíte v podstatě kdekoliv v západním světě. Po uvolnění pandemických restrikcí vystřelily nájmy vzhůru (téměř) všude – za rok 2022 agentura ResearchAndMarkets.com odhaduje globální nárůst až na 10,7 procenta – a regionální novináři se začali předhánět, kdo odreportuje „zábavnější“ story. S tím, že možná ještě větší problém pro nájemníky než samotný nájem jsou podmínky nebo požadavky majitelů bytů.
V New Yorku se o nájemním trhu píše jako o překážkové dráze, kdy pronajímatelé vyžadují, aby zájemce o mikrogarsonku s nájmem za dva tisíce dolarů měsíčně měl roční příjem aspoň 80 až 90 tisíc dolarů, v Londýně, kde průměrný nájem všech typů nabízených nemovitostí podle realitního webu RightMove loni v září činil 2 343 liber měsíčně, si potenciální nájemníci stěžují na pohovory, prověřování a tlak na jejich maximálně rychlé rozhodování. I z Berlína, Sydney nebo Hongkongu je reportován „nájemní squeeze“, kde na stále nižší počet nabídek tlačí neustále zvyšující se počet zájemců.
Ve všech jmenovaných městech se pak stále častěji objevují nabídky bydlení za sex nebo nejrůznější formy nájemních podvodů. Jak napsal anglický list The Guardian, hledání bydlení se nyní podobá tomu nejhoršímu seznamování a hledání práce: s tím, že na konci nečeká vyšší plat nebo životní láska, ale spíše cizí lidé jako spolubydlící či potenciální problém s plísní. A to vše za třetinu až polovinu průměrného příjmu v daném místě.
Trh explodoval
V podstatě všechny světové metropole trpí nedostatečnou výstavbou nájemních bytů, která v posledních měsících ještě zpomalila v důsledku nejprve nejistot plynoucích z pandemie, následně kvůli ekonomické krizi a rostoucím úrokovým sazbám zdražujícím výstavbu. Jak řekl Financial Times emeritní profesor London School of Economy Paul Cheshire: „Ceny nájemného jsou velmi citlivé na krátkodobé výkyvy v poptávce, přičemž její současný prudký růst se odehrává na pozadí neuvěřitelně nepružné nabídky bytů.“
Během pandemie zamrzla turistika, přičemž byty k dlouhodobým pronájmům začali nabízet jak hoteliéři, tak provozovatelé Airbnb. Stejně se propadla poptávka po studentském bydlení. A nádavkem se intenzivně spekulovalo, jak významně pandemická zkušenost změní trh práce. Zda se zaměstnanci budou vracet do kanceláří, nebo se práce na dálku, která by zaměstnancům umožnila bydlet v místech s nižšími nájmy, stane novým standardem. Žádná z těchto změn se neukázala býti trvalá. S koncem pandemie se zaměstnanci, turisté i studenti vrátili zpět do metropolí a nájemní trh explodoval.
Lepší, než jsem čekal
Po onom vydýchání, podpořeném dalším kolem vyjednávání o platu, kdy zaměstnavatel uznal, že situace na realitním trhu je komplikovaná, byla myšlenka na odjezd eliminována. A začalo hledání. Bez asistence zaměstnavatelem zaplacené agentky, která trvala na tom, že mám své ubytování směřovat do pro ni jednodušších (ale z mé perspektivy irelevantních) cenových relací. Nakonec jsem pořídil – v kontextu situace, kdy nizozemské univerzity na podzim ubytovávaly své studenty provizorně v tělocvičnách – lépe/snadněji, než jsem očekával.
Celková bilance procesu hledání činila čtrnáct reakcí na internetové nabídky nájmů, devět odpovědí ze stran realitních kanceláří, pět pozvánek na prohlídku, tři uskutečněné prohlídky, dvě nabídky z mé strany, jeden byt. O nějakých pětadvacet procent dražší než v úvodu poptávaná suma. Bydlet lze. Jen je to obtížnější než v minulosti.
