Najít svůj svatý grál

Americkou značku Garmin zná asi každý, kdo na začátku milénia používal automobilové navigace nebo vyrážel do přírody s turistickou či cyklistickou navigací. Jenže pak přišly smartphony a navigační aplikace a trh jednoúčelových navigací se začal dramaticky propadat. A Garmin, který tomuto segmentu vládl společně s dalšími výrobci TomTom a Mio, musel hledat nový byznys.

V té době se začala zvedat poptávka po sportovních hodinkách či jiném zařízení, které by lidem poskytlo data o sportovních výkonech, třeba záznam absolvované trasy. Vzhledem k tomu, že Garmin se od svého založení specializoval na lokalizační služby a na trh se sportovními hodinkami vstoupil s modelem Forerunner již v roce 2003, bylo zřejmé, jakým směrem napne síly.

Sportovní chytré hodinky tehdy stály na značkách jako Polar či Suunto, levnější modely prodávala třeba Sigma. I když výrobci disponovali zajímavými technologiemi, kupříkladu senzorem pohybu nebo bezdrátově připojeným hrudním pásem pro zjištění tepové frekvence při výkonu, teprve vstup firmy, která postavila svůj byznys na schopnosti lokalizovat zařízení, akceleroval segment sportovních hodinek. Mimochodem dnes má Garmin v nabídce osm modelových řad a v rámci nich sedmnáct samostatných produktových linií.

Protože se propojení hodinek s chytrým telefonem doslova nabízelo, časem do něj vstoupili výrobci smartphonů jako Apple, Samsung či Huawei a v Asii se objevila spousta nových výrobců, které segment sportovních či chytrých hodinek nebo různých sportovních náramků vytáhl do první ligy elektroniky, třeba takové Xiaomi.

Půl miliardy kusů

Společnost Statista odhaduje, že v roce 2016 se celosvětově prodalo 37 milionů chytrých hodinek, loni to bylo již 142 milionů, což je o 24 procent více než v roce 2020. Celkové prodeje v segmentu nositelné elektroniky, tedy nejen chytrých hodinek, ale i sportovních náramků a dalších nositelných přístrojů vybavených senzory (třeba chytré prsteny), jsou odhadovány na víc než 500 milionů kusů. Velikost trhu přesáhla 30 miliard dolarů, tedy asi 680 miliard korun, a do roku 2030 se má víc než zpětinásobit na odhadovaných 156 miliard amerických dolarů. Nositelná elektronika je prostě velmi rychle rostoucí segment, doplňuje další části ekosystému celé elektroniky a obor posouvá ekonomicky stále dopředu.

Lídrem trhu je hegemon Apple, který se svými Apple Watch (v prodeji je již osmá generace) loni držel 30 procent globálního trhu, korejský Samsung pak deset a Huawei sedm procent. Oproti hodinkám zmiňovaných firem má Garmin dvě nezanedbatelné výhody: propracovaný design řady modelů, který se výrazně víc blíží tradičním hodinkám, a několikanásobně větší výdrž baterie.

Mimochodem Garmin je s loňskými 4,6 procenta pětkou celosvětového trhu, který stále roste. A roste i samotná firma. Tržby za rok 2021 ve výši 4,98 miliardy dolarů jsou téměř dvojnásobné oproti roku 2013. Dalo by se říct, že Garmin v segmentu chytrých hodinek našel svůj svatý grál. „Pokud vezmu celkové odhadované prodeje na českém trhu v letošním roce, tak 80 procent našich tržeb představují hodinky a nositelná elektro­nika,“ řekl týdeníku Euro Ivo Steiner, obchodní a marketingový ředitel Garmin Czech.

Klasické vs. chytré

Americký výrobce se od svého vstupu na trh chytrých hodinek významně rozkročil. Kromě ryze sportovních modelů začal vyrábět i řadu dalších, mezi nimi i takové, jež se čím dál víc blíží klasické hodinařině. Za průkopníka lze označit model Fénix, který kombinoval veškeré sportovní i zdravotní funkce chytrých hodinek s designem konvenčních chronometrů.

Ačkoli si to výrobci a prodejci klasických hodinek se strojkem nepřipouštějí, právě s modelem Fénix vstoupil Garmin do jejich hodinářského hnízda. Zatím ne jako přímá konkurence pro velké značky, ale v takzvaném fashion segmentu příchod elektronické konkurence zaznamenali. „Tradiční švýcarské manufaktury jako Rolex, Omega či Tag Heuer na nás koukají přezíravě, občas až štítivě a upřímně s nimi se na trhu zatím vůbec nepotkáváme. Ale výrobci módních hodinek začínají vnímat naši přítomnost, protože aktivní lidé, kteří sportují nebo se věnují turistice, vyměnili chytré hodinky za jejich výrobky,“ říká Steiner a dodává: „Příchod chytrých hodinek tento trh ovlivnil, to je nezpochybnitelné.“

Přestože se výrobci mechanických hodinek snaží do svých strojků doplnit chytré funkce pro spojení s telefonem, technologický náskok Garminu a dalších výrobců sportovních hodinek je zřejmý. „Lidé chtějí sledovat svůj spánek, zdraví nebo sportovní aktivity. Ideálně v aplikaci ve smartphonu. To odlišuje náš a klasický hodinářský svět. Ale stejně jako máme náskok v technologických funkcích, je zase pro nás složité vstoupit do světa strojkových prémiových hodinek,“ popisuje Steiner.

Obchodní ředitel českého Garminu situaci přirovnává k dvěma velkým kruhům, mezi nimiž je poměrně velké vakuum, a teď se hraje o to, který svět zabere na neobsazeném trhu větší podíl. „Člověk má na svém těle prostor jen pro jedny hodinky,“ zmiňuje důležitý faktor budoucího konkurenčního boje.

Titan a safír

Ve prospěch výrobců elektronických hodinek hraje jeden důležitý faktor – mladá, dorůstající generace, která má ke smartphonům a elektronice s chytrými funkcemi výrazně vřelejší vztah než starší lidé. To potvrzuje i Tomáš Vyskočil, majitel jihlavského hodinářství Tovys: „Trend nárůstu chytrých hodinek je jasný a křivka poptávky stále stoupá. Nejen proto, že je mezi námi stále víc elektroniky, ale proto, že hodinky umějí měřit a dělat stále víc věcí. Jakémukoli aktivnímu zákazníkovi poskytnou spoustu informací, ať jde o sport, volný čas na lodi, na golfu, nebo třeba funkce o něm samotném, což je třeba oxymetr nebo měřič tepové frekvence.“

Podle Vyskočila se navíc svět luxusních sportovních hodinek a prémiových strojkových hodinek stále přibližuje. „Nový model Marq od Garminu je na tom designově tak, že si hodinky lidé na první pohled pletou s klasickými kusy švýcarské produkce,“ říká s tím, že právě modelová řada Marq, jejíž druhou generaci představil Garmin před pár týdny, vyplňuje mezeru mezi zmiňovanými světy. „Zpracování titanového pouzdra, safírové, jemně vypouklé sklo a pásky z kůže či titanu dosáhlo úrovně kvality luxusních značek. Samozřejmě, že místo strojku je uvnitř elektronika. Ale také je tam GPS a baterie s vynikající výdrží,“ vysvětluje Vyskočil.

Druhá generace modelu Garmin Marq se vyrábí v několika variantách přizpůsobených určité kategorii uživatelů – pro běžce a aktivní sportovce, pro turisty a horolezce, pro golfisty, pro námořníky a pro letce. Hodinky umí vše, co nejvybavenější Garminy, navíc každý model disponuje nějakými specializovanými funkcemi navíc. Třeba Marq 2 pro golfisty má v paměti 42 tisíc golfových hřišť, verze Captain umožňuje ovládat loď přes autopilota, Aviator obsahuje celosvětovou databázi letišť nebo třeba kalkulátor hustoty výšky.

Nutno přiznat, že Garmin si své luxusní hodinky nechá zaplatit. Ceny Marq 2 začínají na 48 tisících, s vyšší výbavou není problém se dostat přes 60 tisíc korun. Což je v segmentu chytrých hodinek zdaleka nejvíc. „Na tak velkém trhu je potřeba mít k dispozici různé hodinky v různých cenových hladinách, abychom mohli uspokojit představy rozdílných klien­tů. A model Marq míří na tu nejvyšší kategorii,“ vysvětluje Steiner a argumentuje použitými materiály, třeba pátou generací titanu či nerozbitným safírovým sklíčkem a kapacitní baterií. Díky tomu hodinky vydrží bez nabíječky i půl měsíce. „Luxus materiálu definuje cenu,“ říká.

Majitel hodinářství Helvetia Vlastimil Nesvadba soudí, že cena prémiového modelu od Garminu není až takový problém. „Marq si víc než s Apple Watch či s jinými chytrými hodinkami konkuruje s klasickými strojkovými hodinkami nižší a střední třídy. Přestože to jsou dva samostatné světy, Garmin se s novým modelem dostal blíž a zákaznické chování posledních let naznačuje, že se mu to daří,“ říká a dodává zajímavá čísla: „Ještě před třemi lety se vůbec zdráhalo označit Garmin jako hodinky asi 80 procent klien­tů, dnes je odmítá jen zhruba čtvrtina. Ne že by lidé přestali kupovat švýcarské hodinky, ale pořizují si oboje a střídají je podle aktivit, času a chuti.“