Nanebevzetí CEO Františka

Ráno na Velikonoční pondělí, poté kdy ještě v neděli pozdravil věřící na Svatopetrském náměstí, skonal papež František. Své papežské jméno si Jorge Mario Bergoglio vybral na počest svatého Františka z Assisi ze žebravého řádu františkánů, jimž hlásal asketismus a materiální prostotu. Argentinec Jorge se stal 13. března 2013 Františkem, 266. papežem v historii, ale teprve prvním, jenž přišel z Jižní Ameriky. Byl to dobrý člověk. Znal nouzi a skutečnou chudobu slumů. Přitom tucet let řídil katolickou církev, onu „nejstarší firmu světa“, jak se někdy říkává s douškou, že druhou nejstarší korporací jsou univerzity. Církvi bude za pár roků kulatých dva tisíce let a nepřekvapí, že nakumulovala nepředstavitelný majetek.

Kolik ho vlastně je? Dá se sečíst? Jen stěží! Souhrnná bilance neexistuje, natož aby byla oficiální a zahrnula vše v tak decentralizované organizaci, kterou tvoří stát Vatikán, diecéze, farnosti, řády, charity, školy, nemocnice a další subjekty – včetně firem v církevní správě. Vždyť i Vatikán má svoji banku IOR či investiční správu Svatého stolce APSA, pod niž patří fondy, akcie či tisíce nemovitostí na lukrativních místech nejen v Itálii. Spočítá nám to AI? Nejnovější verze ChatGPT při pokusu vše globálně sečíst vyhrkla, že „konzervativní odhady mluví o stovkách miliard dolarů“, ale „vyšší odhady hovoří o jednom až dvou bilionech dolarů“, přičemž Vatikán samotný zřejmě spravuje majetek „v hodnotě až deseti miliard eur“, tedy čtvrt bilionu korun. Navíc: neprodejné a nevyčíslitelné jsou sbírky umění ve vatikánských muzeích nebo dalších sakrálních objektech po celém světě…

O rozsahu majetku, jemuž církevní CEO „šéfoval“, svědčí kvalifikovaný odhad, že jenom v Římě vlastní katolická církev 20 až 25 procent nemovitostí v historickém středu města, ve Španělsku jsou to tisíce domů stejně jako v Brazílii, zemi s největším počtem katolíků na světě (asi 120 milionů lidí). Přestože byl František skromný člověk, nebyl to žádný naiva.

Stačí připomenout aféru ze Sloane Avenue 60, což byl skandál s církevním nákupem luxusní nemovitosti v Londýně za 350 milionů eur. Státní sekretář Vatikánu v letech 2014 až 2019 prováděl podivné transakce přes realitní a investiční fondy, v čemž nechyběly švýcarské účty, defraudace darů věřících, peníze z nafty v Angole i vysoké provize. Do Vatikánu vlétla na kardinála i policie. Byl z toho soud a vězení. A papež František rázně zakročil. Změnil pravidla, takže investice už musejí jít výhradně přes kanceláře APSA. Podle expertů tak učinil jednu z největších finančních reforem Svatého stolce za sto let. Bůh ví, zda tohle postačí jako vykázaný „zázrak“, nicméně Jorge alias František by si jednou to svatořečení i zasloužil.