Nejhodnotnější majetek: data

Las Vegas sice již není světově největší hernou, před lety ho z pohledu tržeb předhonilo čínské Macao, ale kasina na tamním Stripu jsou stále nejvyhlášenější na světě. Minulý týden se část heren v Las Vegas ocitlo pod útokem počítačových hackerů. Síť MGM Resorts, která jen ve Vegas zahrnuje hotely MGM Grand, Bellagio, Aria, New York-New York a Mandalay Bay s několika desítkami tisíc hotelových pokojů, a ještě větším počtem výherních automatů a stolů pro ruletu a karetní hry, byla paralyzována útokem kyber­zločinců.

Ti napadli online systém MGM, takže nefungovaly webové stránky hotelů, rezervační systém, elektronické karty do pokojů, bankomaty, velká část výherních automatů a také elektronická výplata peněz z výher v ruletě či karetních hrách. Na sociálních sítích si dokonce někteří hosté stěžovali, že nebyli schopni opustit své pokoje, než v MGM Grand aktivovali záložní systém. Samotná firma MGM Resorts žádné podrobnosti o útocích nesdělila, s médii nekomunikuje, kupříkladu deník The New York Times píše o tom, že firma nereagovala na žádný ze zaslaných dotazů.

Greg Moody, profesor IT na lasvegaské Univerzitě Nevada uvedl, že systémy MGM vyřadila skupina útočníků, která našla meze­ru v IT zabezpečení. „Takové útoky obvykle podnikají hackeři, kteří chtějí získat výkupné.

Útočníci ukradnou data společnosti a drží je jako rukojmí, dokud firma nezaplatí za jejich vrácení nebo odblokování,“ citovaly NY Times Moodyho. „Útočníci ukradená data také prodávají na nelegálním internetovém trhu, především jména, čísla platebních karet nebo adresy. A věřte, že MGM je hodně velká společnost s rozsáhlým množstvím dat, proto je pro hackery tak lákavá,“ dodal Moody.

V době uzávěrky tohoto vydání nebyla situace dořešena, výpadek online služeb trval více než čtyři dny a k odpovědnosti za útok se přihlásila hackerská skupina Scattered Spider. Síť MGM nebyla první, jež se dostala pod útok těchto IT zločinců. Již v létě se skupina Scattered Spider zaměřila na konkurenční síť Caesars Entertainment, pod které patří vegaská kasina Caesars, Harrahs, Rio, Planet Hollywood, Paris Las Vegas a Flamingo. Tehdy hackeři odcizili kompletní databázi věrnostního programu včetně čísel sociálního pojištění či údajů z řidičských průkazů (které v USA slouží jako částečná náhrada občanských průkazů). I tato firma tehdy odmítla poskytnout další informace, nicméně je pravděpodobné, že Caesars Entertainment zaplatil vysoké výkupné, aby zabránil zveřejnění ukradených citlivých dat. Ostatně MGM nejsou pod útokem zločinců poprvé, již v roce 2019 se hackeři dostali do IT systémů MGM Resorts a ukradli údaje o více než deseti milionech zákazníků této sítě.

Nový cíl: solární elektrárny

V Evropě si hackeři v poslední době našli nový oblíbený cíl pro své útoky: provozovatele solárních parků. S růstem fotovoltaických elektráren a nedostatečnou aktualizací softwaru, který je ovládá, se lze relativně jednoduše dostat do ovládacího systému. Jen na území Česka se na konci loňského roku nacházelo více než 84 tisíc solárních elektráren, v letošním roce by mělo dojít ještě k výraznému navýšení. V Evropě je odhadován celkový výkon solárních parků v hodnotě přes 200 gigawattů.

Spousta fotovoltaických zařízení funguje v režimu, tak jak byly před lety nainstalovány, včetně původních hesel, která provozovatelé nikdy nezměnili. Řada z nich je ovládána přes webové rozhraní nebo přes cloudové servery či asistenty pro chytrou domácnost. Pokud by se hackerům podařilo solární elektrárny ovládnout, mohli by útočníci požadovat výkupné, podobně jako v minulosti hackeři napadali chytré termostaty a pro zvýšení, nebo naopak snížení teploty požadovali výkupné.

Úřady a nemocnice stále v centru zájmu

Tradičním a dlouhodobým cílem IT útočníků jsou úřady státní a veřejné správy a také zdravotnická zařízení, zejména nemocnice. Kromě klasického výkupného jsou pro hackery zajímavá osobní data. V případě zdravotnických údajů se dokonce hovoří o tom, že jejich cena je násobně vyšší než hodnota zcizených údajů o platebních kartách. A kupříkladu kybernetický útok na Fakultní nemocnici v Brně, který útočník (či útočníci) provedli před třemi lety, policie dosud nevyřešila. Nemocnice tehdy nevratně přišla o část dat, finanční ztrátu odhadla na více než deset milionů korun. Problém je však globální. Podle analýzy IBM stoupla od roku 2020 průměrná škoda jednoho napadení o 42 procent na více než deset milionů dolarů.

Do záběru kyberzločinců se dostávají i úřady. Opakovaně se útočníci nabourali do systémů radnice Prahy 5, jejíž pracoviště byla několik dnů mimo provoz. Podobné útoky zaznamenali i na úřadech v první a deváté městské části. Bez pozornosti nezůstalo dokonce ani ministerstvo vnitra, jehož webové stránky, stejně jako u Policie ČR, napadl formou DDoS útoku neznámý hacker.

Proto se některé úřady pustily do větších bezpečnostních investic. Kupříkladu Jihočeský kraj se rozhodl do podzimu příštího roku vybudovat regionální centrum kybernetické bezpečnosti, které se bude starat o větší zabezpečení elektronické pošty, internetových stránek, osobních dat nejen na samotném úřadu, ale i u krajských nemocnic, záchranky a dalších organizací, jako jsou domovy důchodců či pečovatelské domy.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost eviduje v průměru 15 incidentů za měsíc, kdy útoky směřují do veřejné správy. Podle úředníků nechybějí ani potenciálně závažné útoky, kdy hackeři nechtějí jen data ukrást, ale třeba se snaží o zašifrování dat oběti a následné vydírání. Kybernetická bezpečnost a dostatečné investice do efektivních opatření by se pro firmy měly stát strategickou prioritou.