Nový stavební zákon pomůže, ale ceny neklesnou
Ceny nemovitostí, zvláště těch k bydlení, patří mezi nejčastější téma diskusí lidí ze střední třídy a postupně rovněž politiků.
Nejen blížící se volby, ale právě i rostoucí ceny bytů byly zřejmě motivem pro rychlejší aktivaci hlasovací koalice v Poslanecké sněmovně a přehlasování veta, které stavebnímu zákonu vystavili senátoři. Dosavadní praxe povolování staveb je nepochybně velmi pomalá a zkostnatělá a řadí nás spíše do skanzenu než do moderního světa. Ale i když bych přijal předpoklad, že nový zákon stavební proces usnadní či zrychlí, nečekám, že to povede k zastavení růstu cen či snad jejich poklesu.
Za hlavní důvod pokračujícího růstu cen pokládám nadále nízkou finanční gramotnost velké části populace, jež disponuje volnou hotovostí. Roste sice počet lidí, kteří pravidelně či jednorázově investují do instrumentů, kde podkladem jsou akcie, ale pro širokou veřejnost (tu část mimo privátní bankovnictví) nadále platí, že vždy mají většinu aktiv uloženou v bytech či domech. Široká veřejnost nerozumí či nevěří aktivům, jako jsou nestavební pozemky, akcie, startupy či alternativní investice. Pražskou burzu chápou všichni polistopadoví premiéři jako něco nepodstatného, někteří dokonce i zbytečného a podle toho to vypadá.
Klíčovým zdrojem financování jsou nadále hypotéky, a to hlavně od osob se stálými příjmy, tedy od zaměstnanců. Každému s hrubým měsíčním příjmem 80 tisíc korun vzrostl od počátku roku 2021 čistý příjem o 4315 korun. Pokud by celou tuto částku využil pro nový hypoteční úvěr s právě takovou splátkou, pak si každý takový zaměstnanec může vzít novou hypotéku ve výši zhruba 850 tisíc. Jistěže ne každý to udělal či udělá, ale každý může a některé zaměstnance to celé mediální šílenství o očekávané vysoké inflaci přiměje, aby si konečně vzali ještě druhou hypotéku, a nikoli na 850 tisíc, ale na tři miliony. Zrušení zdanění superhrubé mzdy tedy poptávku po bydlení mohlo jen navýšit. Podobně zrušení daně z nabytí nemovitosti. A nabídku to nezvedlo. V blízké budoucnosti navíc hrozí spíše snížení nabídky, pokud se prodlouží časový test u prodeje nemovitostí.
Vláda od první vlny covidu-19 propaguje slogan „proinvestujme se z krize“. Jak se od ní dá čekat, má na mysli především investice do železa, betonu a bagrování a projekty řídí z Prahy. Vláda nenechala iniciativu na obcích a krajích, které by ve schvalování byly jistě rychlejší. Vládní investice vytlačily ty soukromé nebo těm soukromým zhoršily postavení. Problémem současných staveb jsou také velmi drahé stavební materiály. Zlevní je nový stavební zákon?
Německá vláda počátkem března 2020 výrazně zjednodušila vydávání pracovních i nepracovních víz pro Ukrajince. Vláda v Berlíně se z migrace snaží udělat vlastní výhodu, a to i na náš úkor. Je jen otázkou času, kdy se mezi ukrajinskou diasporou rozšíří zpráva, že i v neslovanském Německu se dá pracovat, a to za vyšší výdělky. I v naší ekonomice je nadále nedostatek pracovní síly a tato vláda vůbec neuvažuje o výrazném zvýšení věku odchodu do důchodu (aby na pracovní trh dostala další tisíce lidí), ale opět jen o zvýšení důchodů. Exekuce se řeší extrémně pomalu, což myslím motivaci pracovat nezvyšuje. Problémem současných staveb jsou také zvyšující se hodinové sazby stavebních dělníků. Zlevní je nový stavební zákon?
Pokud je potřeba zastavit růst cen bydlení, pak nechme investovat obce, zastavme opravy kdejakého nádraží, zjednodušme vízový styk s Ukrajinou, Moldavskem, prodlužme věk odchodu do důchodu, reformujme exekuce a prodávejme nemovitosti z portfolia státu (lesní pozemky ve správě Lesů ČR, celý podnik Česká pošta). A především zatraktivněme domácí kapitálový trh.
Radim Dohnal, analytik, www.capitalinked.com
