Ozvěny

Peníze z povolenek už jen na ekologické projekty

Vláda minulý týden napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí. Letošní výnosy z povo­lenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun. Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Do roku 2030 dosáhnou podle současných odhadů výnosy z dražeb povolenek kolem 250 miliard korun. Záviset bude na jejich ceně.

IEA: V roce 2035 bude každé druhé auto na elektrický pohon

Pokles zájmu o elektromobily, který hlásí někteří výrobci, je jen dočasný výkyv a prodeje začnou opět růst, tvrdí nová zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Podle ní by se letos mělo celosvětově prodat 17 milionů aut na elektrický pohon. To je o pětinu více než loni. Další růst má podpořit i aktuální zlevňování. „Z našich údajů je zřejmé, že elektromobily se stále prosazují, i když na některých trzích je to vidět více než na jiných,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Agentura předpokládá, že do roku 2035 by mělo mít každé druhé prodané auto elektrický pohon. V současnosti je to asi jedno z pěti. Aktuálně někteří výrobci projevují obavy z dalšího vývoje a upozorňují na pokles poptávky. Například Tesla kvůli tomu oznámila zlevňování svých modelů. Zájem není ani o elektroauta Volkswagenu a propad hlásí také čínský výrobce BYD. V Česku se v prvním kvartále prodalo 1 307 elektro­mobilů, což je meziročně o 1,2 procenta méně. Do statistik se mohlo projevit čekání na dotace, které v půlce března spustil stát. Podle dat Národní rozvojové banky se o dotaci přihlásilo takřka 800 zájemců. Celkem by stát chtěl podpořit nákup minimálně 4 055 vozidel.

Burza byla nejvýš od roku 2008

Pražská burza 23. dubna uzavřela na nejvyšší hodnotě od poloviny června 2008, tedy nejsilnější za posledních téměř 16 let. Index PX posílil o 0,49 procenta na 1 564,82 bodu. Nahoru ho táhly přede­vším bankovní domy. Dařilo se Erste Bank, Komerční bance a Moneta Money Bank. Naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ oslabily. Vyplývá to z údajů o obchodování na webu burzy. Z 11 emisí ovlivňujících hodnotu indexu PX jich šest uzavřelo obchodování se ziskem. „Objem obchodů byl nadprůměrný, zhruba 730 milionů korun, z toho přes 600 milionů obstaraly bankovní tituly,“ komentoval výsledky analytik Wood & Company Vladimír Vávra.

Češi chtějí pomáhat

V nové analýze Indexu prosperity a fi­nančního zdraví se Česko umístilo na 9. místě v Evropské unii z hlediska společenské solidarity a důvěry. K dobrému výsledku přispěla ochota Čechů pomáhat. Neznámému člověku během posledního měsíce totiž pomohlo 63 procent z nich. Lidé se navíc mohou často spolehnout i na podporu blízkých, v případě nouze se má na koho obrátit devět z deseti Čechů, a to navzdory tomu, že během posledních čtyř let podíl těchto lidí klesá a vrací se na předcovidové hodnoty. Integritu české společnosti naopak snižuje nízká důvěra ve vládu a problém korupce. Ve zvládání korupce se Česko v rámci v rámci EU umístilo na 16. příčce.