Ozvěny

Nejvíc toho najezdí Nizozemci

Mezi auty prověřenými společností carVertical, která se zabývá zpracováváním automobilových dat, měla nejvyšší průměrný roční nájezd ta z Nizozemska (29 851 kilometrů), následovaly vozy ze Španělska (29 017) a Dánska (27 346). Vzdálenost, kterou urazí vozidlo během jednoho roku, přitom může mnohé napovědět i do budoucna. Po třech až čtyřech letech mají auta z těchto zemí na tachometru kolem 100 tisíc kilometrů, což může jejich majitele přimět k prodeji a výběru nového vozidla. „Vyšší počet najetých kilometrů obvykle značí nižší hodnotu vozu, proto se řidiči často snaží taková vozidla prodat dříve, než jejich cena výrazně klesne. Značné množství několik let starých vozů s vysokým počtem najetých kilometrů přichází do Česka ze západní Evropy,“ říká Matas Buzelis, odborník na trh s ojetými vozy ze společnosti carVertical. Roční nájezd automobilů na českých silnicích je přitom jeden z nejnižších v Evropě – 19 155 kilometrů. I když auta v Česku ročně ujedou kratší vzdálenosti než v západní Evropě, po deseti letech už může nájezd takového vozu dosahovat zhruba 200 tisíc km.

Analýza: Ceny paliv klesly, za topení zaplatíme méně

Letošní topná sezona, ačkoli začala o měsíc dříve, bude levnější. Oproti loňsku klesly ceny dřeva, uhlí, plynu i elektřiny. Ceny plynu, kterým topí nejvíce tuzemských domácností, meziročně klesly asi o 15 procent a průměrná domácnost v domě by tak mohla za sezonu ušetřit kolem 3 600 korun. Nejvýhodnějším zdrojem vytápění ovšem nadále zůstává dřevo. Zjistila to analýza společnosti XTB. Navzdory poklesu zůstávají ceny energií vyšší než před energetickou krizí. Nejvíce lidí v Česku podle XTB topí plynem, jedná se přibližně o třetinu domácností. Zhruba stejný podíl domácností je pak připojen na dálkové vytápění centrálních tepláren. Ty využívají k topení hlavně plyn nebo uhlí. Asi desetina spotřebitelů topí dřevem a další desetina elektřinou. Zbylá část domácností používá k topení uhlí nebo alternativní zdroje topení, jako jsou tepelná čerpadla a další. „V případě elektřiny a plynu není situace tak jednoduchá. Přestože ceny silové elektřiny a plynu na burze klesly v pořadí meziročně o 33 procent a 28 procent, nárůst regulované složky u elektřiny pro domácnosti o 65,7 procenta a u plynu o 38,8 procenta cenové poklesy pro konečné zákazníky výrazně zbrzdil,“ uvedl hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.

Švédsko ruší daň z létání

Od poloviny příštího roku Švédsko po šesti letech zruší ekologickou daň pro letecké společnosti, což by mělo zlevnit letenky a zvýšit poptávku po letech. Vláda ve Stockholmu očekává, že zrušení daně, jejímž cílem je snížit emise z letecké dopravy a kterou aerolinky platí za každého pasažéra, sníží ceny letenek ze Švédska do Evropy o 80 švédských korun (přibližně 180 korun a o 325 korun na letech mimo Evropu). Švédský premiér Ulf Kristersson zrušení daně obhajoval mimo jiné tím, že vedla k „těžké konkurenční nevýhodě švédských letišť“. Sousední Dánsko mezitím uvedlo, že daň z létání naopak plánuje od příštího roku zavést, aby pomohlo financovat ekologickou transformaci odvětví.

Základní úroková sazba opět klesla

Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulou středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu. „Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Proces snižování sazeb tak podle něj může být kdykoli zastaven nebo přerušen. Česká ekonomika oživuje, ale pouze pozvolně a nadále je pod svým potenciálem, dodal k ekonomické situaci ČR.