Ozvěny

Průzkum: Typicky investují vzdělaní muži

Investování se v Česku aktivně věnuje 41 procent Čechů, nejčastěji mají uloženou částku do sto tisíc korun. Zjistil to Index prosperity a finančního zdraví Čechů, který sestavuje Česká spořitelna, Sociologický ústav Akademie věd ČR a portál Evropa v datech. Typickým investorem je podle průzkumu muž ve středních letech s vyšším příjmem. Průzkum také potvrdil, že Češi stále zůstávají velmi konzervativní, pokud dojde na zhodnocování peněz. Investování se sice věnuje 41 procent Čechů, drtivá většina lidí ale stále nejraději ukládá své peníze na spořicí účty. Celkově se své prostředky snaží zhodnotit dvě třetiny lidí, z nich pak více než 73 procent volí právě spořicí účty, které ale s ohledem na malý výnos nelze považovat za investici. Hlavním důvodem, proč lidé neinvestují, je nedostatek financí nebo nízké znalosti ohledně investic. Zatímco u zhodnocování peněz obecně byly patrné zejména rozdíly na základě vzdělání a příjmů, výhradně u investic se kromě těchto faktorů projevují i výrazné genderové rozdíly. „Z mužů, kteří své peníze zhodnocují, se přímo investicím věnuje 70 procent z nich. U žen to je pouze 54 procent,“ vysvětlil Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Nobelovka za ekonomii ocenila popsání rozdílů v prosperitě

Švédská královská akademie věd udělila cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy pro rok 2024 Daronu Acemogluovi, Simonu Johnsonovi a Jamesi Robinsonovi „za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“. Letošní laureáti podle akademie prokázali význam společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, negenerují růst ani změny k lepšímu. Tři vědci působící na amerických univerzitách ve svém výzkumu mimo jiné ukázali, že jedním z vysvětlení rozdílů v prosperitě zemí jsou právě společenské instituce, které v nich byly zavedené během doby kolonizace. V zemích, jež byly v době kolonizace chudé, byly často zavedeny inkluzivní instituce. A to časem vedlo ke všeobecnému blahobytu obyvatelstva. „Snížení obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jednou z největších výzev naší doby. Laureáti prokázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle,“ říká Jakob Svensson, předseda výboru pro udělení Ceny za ekonomické vědy.

Česko si v ekonomické svobodě pohoršilo

Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky. Vyplývá to z čerstvého žebříčku Economic Freedom of the World Index (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela. Index funguje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

Studentský Oscar pro Čechy

Mladí čeští filmaři Viktor Horák a Pavel Sýkora převzali v Londýně studentského Oscara za krátkometrážní drama Krajan. Absolventi písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka získali hlavní cenu v kategorii hraných snímků. Jejich film vypráví o setkání českého vdovce a německého důstojníka SS, obou sudetského původu, během silvestrovské noci roku 1944 v chalupě odstřižené od civilizace. Krajan uspěl v konkurenci více než 2 600 přihlášených filmů. „Doufáme, že nám to pomůže. Je tu mnoho nových příležitostí,“ řekli filmaři agentuře ČTK před začátkem ceremoniálu. Zisk prestižního ocenění jim přinesl mimo jiné možnost získat na osm měsíců zkušené mentory, kteří je budou školit