Ozvěny

Inflace zrychlila na 2,8 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procenta. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků táhly inflaci vzhůru především ceny služeb spojených s bydlením, u zboží byl růst cen umírněný. V závěru roku lze podle nich očekávat další zrychlení inflace nad tři procenta. „V listopadu a prosinci inflace nejspíš opět vystoupí z tolerančního pásma kolem inflačního cíle. Zkraje příštího roku se však opět vrátí pod hranici tří procent,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Tento vývoj by podle něj neměl bránit ČNB v pokračování snižování úrokových sazeb. Pokles sazeb by přitom podpořil výkon české ekonomiky. V evropském žebříčku inflace podle investiční platformy Portu si Česko proti září pohoršilo. Ve srovnání se sousedními státy na tom byly lépe Rakousko, kde ceny meziročně vzrostly o 1,8 procenta, a Německo, kde vzrostly o dvě procenta. Naopak na Slovensku byla inflace 3,1 procenta a v Polsku pět procent.

Jinou půjčku než hypotéku má skoro čtvrtina lidí

V Česku je aktuálně skoro čtvrtina lidí (23 procent), kteří splácejí nějakou peněžní půjčku (vyjma hypoték) nebo spotřebitelský úvěr. Agentura ResSolution Group zjišťovala, co tyto klienty charakterizuje. Nejčastěji si lidé v posledních třech letech vzali půjčku nebo úvěr, protože potřebovali nutně pokrýt nečekané výdaje (28 procent) nebo si toužili něco koupit a nechtěli čekat, až na to našetří (27 procent). Z pohledu sociodemografie z dat vyplývá, že zatímco ženy si ve větší míře vzaly spotřebitelský úvěr nebo půjčku, protože potřebovaly pokrýt nečekané výdaje, muži to udělali častěji proto, že si chtěli něco koupit a nechtělo se jim čekat, až na to našetří. „Asi není překvapením, že nejsilnější tendenci půjčit si na pokrytí nečekaných výdajů měli respondenti ve věku 35–44 let, tedy v období typickém pro velká životní rozhodnutí jako zakládání rodiny, rozsáhlejší rekonstrukce nebo podobně. Naopak druhý nejčastější důvod pro půjčku – neochota šetřit si na věc, kterou si chtějí koupit – je nejtypičtější pro nejmladší skupinu respondentů ve věku 15–24 let,“ komentuje dále data Moris Hyršl, research manager z ResSolution Group.

Kiska přišel o rentu

Slovenská prezidentská kancelář zastavila bývalé hlavě státu Andreji Kiskovi vyplácení doživotní renty. Zdůvodnila to tím, že Kiskovi po jeho pravomocném odsouzení za daňový podvod na ni v souladu se zákonem zanikl nárok. Kiska uvedl, že se v této záležitosti obrátí na soud. Exprezidenti Slovenska mají nárok na měsíční rentu ve výši základního platu poslance slovenského parlamentu, v současnosti 4 076 eur měsíčně (103 100 korun). Ztrátu nároku na rentu a ochranku například pro exprezidenty odsouzené za úmyslný trestný čin letos prosadila v Národní radě vláda Roberta Fica, jehož Kiska v roce 2014 porazil v přímé volbě hlavy státu.

Index bezpečí 2024: Češi na hodnotě 52,8 ze 100

ČSOB Pojišťovna již druhý rok zjišťovala, jak se lidé v Česku cítí chráněni před negativními událostmi, jež mohou zasáhnout do jejich životů. Index bezpečí měří rozsah zabezpečení populace proti těmto událostem, a to v souvislosti s pravděpodobností vzniku těchto událostí a s mírou jejich dopadu na osobní životní situaci. Kombinací těchto faktorů se Češi v tom- to roce cítí být na škále od 0 (absolutní nebezpečí) do 100 (absolutní bezpečí) na úrovni 52,8 bodu. „Lidé v tuzemsku mají největší strach z ohrožení nebo poškození fyzického zdraví. Naopak nejméně starostí si dělají s tím, že by mohli přijít o střechu nad hlavou,“ uvedl šéf ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický.