Ozvěny

Kdyby volili studenti…

Složení sněmovny by vypadalo úplně jinak, pokud by do ní volili pouze studenti. Ve studentských volbách, které již více než dekádu pořádá společnost Člověk v tísni, by obě „antibabišovské“ koalice získaly dohromady skoro 60 procent hlasů. Mezi bezmála 41 tisíci studenty staršími 15 let z více než 300 středních škol po celé zemi vyhrála koalice Pirátů a Starostů, která získala 30,4 procenta hlasů. O pouhé procento méně měla koalice Spolu, která sdružuje občanské demokraty, lidovce a TOP 09. Vládní hnutí mezi studenty propadlo: skončilo sice třetí, ale se ziskem pouhých 8,5 procenta hlasů.

U gymnazistů by dokonce se 4,6 procenta vůbec neprošlo do sněmovny, mezi učni ale získalo přes 16 procent. Do poslaneckých lavic by se nepodívali ani sociální demokraté (2,4 procenta) a komunisté (2,3). Jenže: když mohou jít mladí volit doopravdy na­ostro, moc se k tomu nemají. Z nejmladší věkové skupiny 19−29 let se podle zjištění sociologů nehodlá volbami zabývat více než 40 procent z nich. „Hlavní příčinou volební lhostejnosti bezmála poloviny mladších voličů je depolitizace života v moderním světě. Pokud opravdu nechci – a nepadám přímo do sociální propasti –, politika se mého žití prakticky nedotkne,“ vystihl to v nedávném komentáři kolega Petr Fischer.

Hlava mu myslí a reaguje

Po osmi nocích strávených pod dohledem lékařů opustil prezident Miloš Zeman minulou středu Ústřední vojenskou nemocnici. Při propuštění vypadal všelijak, jen ne v kondici. Pobyt v nemocnici byl ale podle Hradu rekondiční a lékaři během série vyšetření nenašli nic, co by hlavu státu ohrožovalo na životě. Prý trpěl mírným vyčerpáním, dehydratací a dostával infuze. Proto zaujaly fotografie ze středečního odpoledne, kdy Zeman krátce po opuštění nemocnice absolvoval kolečko politických rozhovorů. Na snímku ze setkání se šéfem ODS Petrem Fialou a poslancem Pavlem Blažkem stojí před prezidentem patrně sklenice bílého vína… Zajímavý způsob doplnění tekutin. Podrobnou „zprávu“ o prezidentově stavu pak médiím až s dojemným důrazem na detail poskytla ministryně financí Alena Schillerová. „Byl hrozně rád, že je doma, to na něm bylo jednoznačně vidět. Říkal, že tam byl unavený, protože se nevyspal ve své posteli. Působil na mě velmi dobře, hlava mu myslela. Bylo vidět, že reaguje na všechny věci, ptal se aktivně.“

V Česku ubylo prasat

Za posledních dvacet let ubyla v Česku více než polovina chovaných prasat, po­dle údajů Českého statistického úřadu jich loni v zemi bylo na 1,5 milionu. Stav skotu poklesl o necelých deset procent na 1,5 milionu zvířat a drůbeže téměř o patnáct procent. Naopak ovcí se v Česku chová dvaapůlkrát tolik, co v roce 2000 – přes 170 tisíc. Téměř stejným násobitelem přibylo i koz, těch v Česku žije 24 tisíc. Jde o výsledky zemědělského cenzu, který se konal loni po deseti letech. Oproti zmíněnému začátku milénia se v Česku snížil počet zemědělských subjektů o čtvrtinu – jde zejména o ty, které se zabývají živočišnou výrobou, především hospodářských zvířat. Kolik přibylo veganů, statistici neuvádějí.

Neverending story

O (ne)stavbě nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech by se dal psát román, který by postupně nabýval na objemu. Loni to ještě vypadalo, že ČEZ coby investor vypíše do konce roku 2020 výběrové řízení. Rozpoutala se však debata, jestli do něj pustit Rusy a Číňany, a nakonec vláda oznámila, že tendr vypíše až kabinet, který vzejde z voleb. Teď ale ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přišel s novou informací: výběrové řízení by přece jen mohl vypsat ještě dosluhující kabinet. „Rozhodně nechceme s ničím otálet, a pokud tady u toho budeme v jakékoli podobě, tak nebudeme nic prodlužovat a hned to vypíšeme,“ řekl Radiožurnálu ministr. Jak to dopadne?

Starší lidé bez práce

Nezaměstnanost v Česku se dlouhodobě drží v rámci EU nízko, těsně nad 3,5 procenty, přibývá však nezaměstnaných starších 50 let. Agentura ČTK upozornila na analýzu projektu Neviditelní, podle něhož bylo na konci loňského roku přes 77 tisíc lidí v tomto věku bez práce. Na konci srpna jich bylo už skoro 100 tisíc. Problém se týká hlavně lidí z regionů se specifickou kvalifikací: když přijdou o práci, mají potíže najít si novou. „Na čísla nezaměstnanosti v celé České republice nemá krach továrny či přesun výroby vliv, ale v regionu, kde jde o významného zaměstnavatele, způsobí mikroregionální ekonomické problémy,“ citovala agentura Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz CETA.

Nekupujte mobily Xiaomi

K razantnímu kroku vyzvala své občany Litva. Tamní vláda vyzvala lidi, aby nekupovali smartphony od čínské firmy Xiaomi. A ty, které je už vlastní, požádala, aby se jich co nejrychleji zbavili. Litevské ministerstvo obrany toto doporučení odůvodnilo tím, že podle zjištění tamního kybernetického úřadu umějí nové přístroje rozpoznat obsah v mobilu, který čínské komunistické diktatuře vadí – jedná se o několik stovek „problematických“ slovních spojení, které se týkají například nezávislosti Tibetu nebo Tchaj-wanu. Na evropských trzích je tato šmírovací funkce v mobilech Xiaomi deaktivovaná –, Litevci ale varovali, že jde zapnout i na dálku. Tak pozor!

Schillerové se nelíbí politika ČNB

Kdo pozorně sleduje vývoj české ekonomiky, jistě mu neuniklo, že bankovní rada České národní banky už několikrát za sebou zvedla sazby. Reaguje tím mimo jiné na růst inflace a není to trend, který by se objevil včera. Na konci září budou centrální bankéři řešit sazby opět a očekává se, že je zvednou o razantního půl procentního bodu na 1,25 procenta. Ministryně financí Alena Schillerová však působí dojmem, jakoby si této dlouhodobé tendence všimla až teď. A prohlásila, že zvedání sazeb se jí nelíbí, protože návrh státního rozpočtu na příští rok už počítá s konsolidací veřejných financí – tedy snahou ukočírovat deficit, který Babišova vláda zatnula opravdu hluboko. „Přestala jsem být poprvé hodná holka, dosud jsem nekomentovala politiku ČNB. Teď jsem to porušila, protože to tak cítím,“ prohlásila. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zareagoval diplomaticky: „Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o ČNB. Ten však zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoli včetně vlády.“ Nezávislost ČNB zkrátka platí i pro ministryni za ANO.

Z Bondů mají Češi nejraději Brosnana

Už tento čtvrtek se v kinech konečně dočkáme nejnovějšího filmu s agentem 007 Jamesem Bondem. Snímek s názvem Není čas zemřít měl mít původně premiéru už loni na jaře, kvůli vypuknutí pandemie covidu se ale několikrát odkládala. V hlavní roli neohroženého agenta se už popáté a zároveň naposledy představí Daniel Craig. Čeští fanoušci bondovek však mají nejvíc v oblibě Pierce Brosnana, který se role zhostil v 90. letech. Ve výzkumu mezi pěti sty respondenty to zjistila agentura Nielsen Admosphere. Za ideálního Bonda považuje Brosnana 38 procent lidí, kteří některou z bon­dovek viděli. S přehledem vede u žen. Naopak Daniel Craig se těší popularitě jen u 17 procent Čechů, na třetí místo v žebříčku mu to ale stačilo. Mezi ně se na druhé místo vklínil se 30 procenty nejslavnější Bond historie Sean Connery, který v 60. letech stál u zrodu filmové podoby agenta 007. Co se týče obliby bondovek jako takových, naprostá většina alespoň nějakou viděla – konkrétně 93 procent dotázaných. Podle průzkumu má snímky s Jamesem Bondem rádo 36 procent lidí – naopak 30 procent je rádo nemá. O něco méně