Ozvěny

PPF prodala kus Cetinu

Zajímavý obchod udělala skupina PPF. Singapurskému státnímu investičnímu fondu GIC prodala za neupřesněnou částku třicetiprocentní podíl ve své společnosti Cetin, což je poskytovatel telekomunikační infrastruktury ve střední a východní Evropě. Kontrola nad firmou zůstává společnosti PPF, která nyní vlastní 70 procent. Hospodářské noviny s odvoláním na agenturu Bloomberg uvedly, že firma si celý Cetin cení minimálně na 6,7 miliardy eur (170 miliard korun), třicetiprocentní podíl nového spoluvlastníka by tak měl hodnotu okolo 50 miliard korun. Obchod ještě musí schválit regulátoři v zemích, kde Cetin podniká. „Díky partnerství s GIC se před Cetin Group otevřou nové možnosti, jak využít zkušeností předního globálního infrastrukturního fondu. Na trhu telekomunikační infrastruktury tak můžeme získat příležitosti pro další růst,“ řekl generální ředitel Cetinu Juraj Šedivý. Fond GIC působí ve čtyřech desítkách zemí světa a stará se o majetek ve výši okolo tři čtvrtě bilionu dolarů. Zpráva o vstupu Singapurců do Cetinu zároveň znamená, že kdo čekal, že by se Cetin mohl ocitnout na burze, se patrně nedočká.

Máme ještě prezidenta?

Miloš Zeman není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat žádné pracovní povinnosti, dlouhodobá prognóza je velmi nejistá, sdělila minulé pondělí senátorům Ústřední vojenská nemocnice. Seriál s názvem Máme ještě prezidenta? tak představil základní dějový rámec nové sezony. V závěru té předchozí jsme viděli prezidenta hypnotizovat volební urnu na lánském stole. V nejnovější řadě se jeho postava už na scéně neobjevuje, protože od 10. října je v intenzivní péči – o to víc o něm mluví všechny zbylé postavy. Hlavní roli převzal hradní kancléř, muž bez prověrky, zato obtěžkaný řadou kauz. Stanovisko nemocnice znal už šest dní před senátory, ale ústavním činitelům nic nesdělil. Naopak Hrad v mezidobí oznámil, že hospitalizovaný Zeman podepsal dokument o svolání nové sněmovny a na „jipku“ k němu pozval jejího předsedu. Rezignaci inženýr Mynář odmítl, prý ho jmenoval prezident a jen ten ho může odvolat. Což znamená, že tahle postava asi ze seriálu jen tak nezmizí. Do děje už ale vstoupila i policie, další zvrat může přijít s případnou aktivací ústavního článku 66, který by prezidenta zbavil pravomocí. Tenhle seriál je lepší než House of Cards.

Miliardy pro startup

Před pár lety začali vyvíjet software, který učí počítače číst data z tradičních dokumentů, a teď mají na rozvoj svého byznysu velmi zajímavé peníze. Startup Rossum, který v roce 2017 založili Tomáš Tunys, Petr Baudiš a Tomáš Gogar, získal od investorů 100 milionů dolarů, v pře­počtu 2,2 miliardy korun. Víc obdržely jen dva tuzemské startupy – Rohlík.cz a ProductBoard. Hlavním investorem je americký fond rizikového kapitálu General Catalyst, k němuž se připojili stávající investoři Rossumu: britské SeedCamp a Local Globe a český Miton, uvedla agentura ČTK. Rossumu se za poslední rok zpětinásobily tržby, jeho služby využívají mimo jiné firmy Siemens, Veolia nebo Bosch. Dobrá práce.

Dopis beranidlu

Že Jiří Ovčáček není tiskový mluvčí, ale Zemanovo beranidlo, už víme docela dlouho. Jeho útočné „výlevy“ na Twitteru i jednání s novináři jsou neodmyslitelným koloritem zemanovského stylu. Asociace public relations se ale až teď rozhodla od jeho práce distancovat, protože ji nevykonává eticky a v souladu s principy oboru. A napsala mu otevřený dopis, k němuž připojilo podpis přes tisíc českých píáristů. Ovčáček podle asociace porušuje minimálně polovinu z mezinárodního desatera: komunikovat pravdivě a transparentně; přispívat k reputaci oboru PR; nikdy nepřispívat k rozšiřování fake news a tak dále. Bývalý redaktor Haló novin už jistě zpytuje svědomí.

8400 dnů

Před 23 lety, v pondělí 26. října 1998, vyšlo první vydání týdeníku Euro. K dnešnímu dni uteklo přesně 8400 dnů, během kterých se časopis stal nejprodávanějším ekonomickým týdeníkem v zemi, ale také musel – po loňském krachu vydavatelství Mladá fronta – zastavit provoz. Poté, co Euro prošlo klinickou smrtí, se podařilo časopis restartovat ve vydavatelství New Look Media a navzdory nepřízni osudu se vrátilo ke svým čtenářům, předplatitelům i obchodním partnerům. Euro také znovu vstoupilo do projektu ABC ČR, který ověřuje náklad periodického tisku, i do Media projektu, oficiálního výzkumu čtenosti tištěných titulů. Děkujeme za podporu, která nás motivuje dělat nejčtenější ekonomický magazín v Česku.

Facebook má změnit jméno

Společnost Facebook, která provozuje mimo jiné stejnojmennou sociální síť, má změnit svůj název. Podle serveru The Verge to šéf Mark Zuckerberg oznámí tento týden. Samotná sociální síť si jméno zachová. Změna podle serveru souvisí s Zuckerbergovými plány na vybudování virtuálního „vesmíru“ neboli meta­verza, kde mají být uživatelé propojeni pomocí virtuální a rozšířené reality. „Případné jméno by mohlo mít něco společného s Horizonem,“ napsal The Verge s odkazem na zatím neuvedenou facebookovou službu virtuální reality.

Vídeň je na OnlyFans

Server OnlyFans je synonymem obsahu pro dospělé a není zrovna typické, aby si na něm zakládalo účet město. Vídeň ovšem přesně tento krok udělala. Tamní agentura na podpo-ru cestovního ruchu tam začala sdílet odhalená umělecká díla, která jiné sociální sítě blokují – mezi prvními se na OnlyFans objevily malby od Egona Schieleho, Amedea Modiglianiho nebo Tiziana. V minulosti vídeňským muzeím neprošla „nahatá“ díla na Facebooku, Insta­gramu či TikToku. Podle mluvčí agentury Heleny Hartlauerové je prakticky nemožné tato díla v kampaních používat. „Samozřejmě se můžete obejít bez nich, ale tato umělecká díla jsou pro Vídeň klíčová a důležitá. Vezměte si třeba autoportrét od Schieleho z roku 1910, to je jeden z nejikoničtějších obrazů. Když je nesmíte používat v tak silném komunikačním nástroji, jakým jsou sociální sítě, je to nefér a frustrující. OnlyFans je konečně cesta, jak je ukázat,“ citoval ji deník The Guardian. Smyslem celé kampaně je přilákat turisty přímo do Vídně, loni se tam kvůli pandemii turistický ruch propadl o 80 procent. Tah, jak rakouskou metropoli zviditelnit, je to vynikající.

Hypotéky dál zdražují

Tenhle titulek už platí několik měsíců a důvod ho měnit není ani po zveřejnění čísel Fincentra Hypoindexu za letošní září. Hypoteční úvěry opět zdražily, průměrná sazba minulý měsíc stoupla už posedmé v řadě na 2,43 procenta – což je o 0,11 procentního bodu víc než v srpnu. „Je pouze otázkou, jak rychle se přiblíží k hranici tří procent. S ohledem na to, že dnes nabídkové sazby jednotlivých bank tuto hodnotu dávno překročily a už se blíží k hranici čtyř procent a Fincentrum Hypoindex reaguje se zpožděním dva až tři měsíce, je jasné, že i průměrná sazba poskytnutých hypoték bude brzy tyto hodnoty atakovat,“ uvedl Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Za prvních devět měsíců si lidé na hypotékách napůjčovali přes 320 miliard korun, letošek už dávno pokořil historický rekord. Loni za stejnou dobu si lidé vzali hypotéky za 172 miliard. „Objem poskytnutých úvěrů vzrostl téměř o 90 procent,“ dodal Sýkora. Měsíční objem ovšem již tři měsíce klesá.