Ozvěny

Lockdown je zpět. U sousedů

Českem minulý týden otřásala debata ohledně vládního návrhu na zavedení přísnějšího modelu restrikcí, které už neuznávají negativní testy jako průkaz bezinfekčnosti. Inspirace přišla od sousedů, cestou omezení neočkovaných lidí vykročilo Bavorsko a ještě předtím Rakousko. To se však mezitím rozhodlo ještě víc přitvrdit. Kancléř Alexander Schallenberg v pátek ohlásil návrat plošného lockdownu celé země, který má trvat deset až dvacet dnů a týká se všech – neočkovaných i očkovaných lidí. A navíc od února mají mít Rakušané povinnou vakcinaci proti covidu. Rakousko je tak první zemí Evropské unie, která se k tomuto dlouho diskutovanému kroku odhodlala. „Nechceme pátou vlnu,“ uvedl kancléř s tím, že vakcína je jedinou cestou ven z bludného kruhu. Odkázal na nízkou proočkovanost obyvatel, která je v Rakousku okolo 66 procent. Dá se očekávat, že stejnou cestou se brzy vydají také další evropské země. Jsme zvědaví, co Česko, jemuž teď kromě pandemie komplikují život i znovuobnovené politické hrátky prezidenta Miloše Zemana na „vetování“ jistého ministra nově vznikající Fialovy vlády. Nic teď přitom nepotřebujeme naléhavěji než akční a rozhodnou vládu.

Havel znovu mluvil na Václaváku

Zanedlouho uplyne deset let od jeho smrti, prezident Václav Havel ale u příležitosti výročí 17. listopadu znovu vystoupil na Václavském náměstí. Přesněji řečeno jeho hologram. V rámci Koncertu pro budoucnost pronesl digitální Havel sedmiminutovou řeč, jež vycházela z jeho skutečných projevů. „Přenášet myšlenky Václava Havla a jeho veřejné projevy do současnosti je samozřejmě hodně citlivá záležitost. Chtěli jsme, abychom mu něco nevkládali do úst, aby to byl autentický Havel. I proto jsme oslovili Knihovnu Václava Havla,“ řekl jeden z hlavních organizátorů Jan Gregar. Příprava hologramu zabrala několik měsíců, postavu virtuálnímu prezidentovi propůjčil herec Robert Mikluš, hlas imitátor Petr Jablonský a digitálními kouzly umělé inteligence pak v počítačích vznikl takzvaný deepfake. Podrobnosti o projektu včetně projevu a making of najdete na webu vizionarhavel.cz. Na výročí 17. listopadu se konaly i další akce, na Staroměstském náměstí se například sešli odpůrci proticovidových restrikcí. Co by na to řekl skutečný Havel?

15 miliard za název arény

Jedna z nejznámějších amerických arén Staples Center mění název. Hala v Los Angeles, v níž hrají basketbalisté Lakers a Clippers, basketbalistky Sparks nebo hokejisté Kings, se přejmenuje na Crypto.com Arena. Jedná se o první změnu názvu haly s dvacetitisícovou kapacitou, která je provozu od roku 1999. Za přejmenování inkasuje vlastník arény, společnost AEG, 700 milionů dolarů (přes 15 miliard korun), uvedly Financial Times. Crypto.com do sportovního byznysu investuje už déle: je vidět třeba ve formuli 1, italské fotbalové lize nebo UFC. Společnost sídlící v Singapuru podle FT zaplatí oněch 700 milionů v dolarech, nikoli v kryptoměně. Inu, cash je stále cash!

Tvůrce loga OF vystavuje

Své patrně nejslavnější dílo vytvořil designér, typograf a výtvarník Pavel Šťastný před dvaatřiceti lety, když se jeho návrh stal logem Občanského fóra. Tvůrce „smajlíku“ OF má ale na kontě řadu dalších známých log, například pro server Seznam.cz, prodejce elektroniky Datart nebo kapelu Mig 21. Maluje také obrazy – komorní výstavu Šťastného děl teď lze vidět ve francouzské restauraci Bistro à Table v pražských Dejvicích. Obrazy propojují české a francouzské motivy, symbolicky krátce před začátkem roku 2022, kdy obě země budou předsedat Radě Evropské unie. Na plátně s francouzským kohoutem a českým lvem neschází ani onen „óefácký“ smajlík.

Češi a charita

Více než čtvrtina Čechů loni darovala peníze na dobrou věc, vyplývá ze Světového indexu velkorysosti (World Giving Index). Neznámému člověku pomohl téměř každý druhý Čech a téměř pětina jich věnovala svůj čas dobrovolnické práci. Ve světovém měřítku ale za ostatními státy Česko zaostává: v žebříčku obsadilo až 88. místo ze 114 srovnávaných zemí. Ale například Švýcaři skončili ještě o šest pozic za Českem. Patrně překvapí, že na čele se umístily rozvojové země: druhá je Keňa, třetí Nigérie. Vede Indonésie. Celkově platí, že v chudších zemích lidé více darují svůj čas a pomáhají jako dobrovolníci, v bohatších státech spíše dávají peníze.

Nový Ďolíček?

Stadion pražských Bohemians je fotbalovým skanzenem. O jeho rekonstrukci se mluví dlouhá léta, kromě dílčích úprav ale Ďolíček zůstává v zásadě v té podobě, v níž zažil jediný titul Klokanů v roce 1983. Krok vpřed teď udělalo zastupitelstvo Prahy 10, když schválilo dodatek memo­randa o spolu­práci s magistrátem. Na rekonstrukci bude vypsaná architektonická soutěž. „Legendární Ďolíček a jeho okolí je území s opravdu velkým potenciá­lem. Považuji za velký úspěch, že jsme s magistrátem našli společnou řeč,“ prohlásil místostarosta Martin Valovič (ODS). Že by se Bohemka opravdu dočkala?

Dusno na polsko-běloruské hranici

Ve stínu covidové krize, jež dál svírá Evropu, bobtná na hranicích Polska a Běloruska další – migrační. Hromadí se tam běženci, kteří se snaží dostat na území EU. Situace v minulém týdnu zhoustla. Migranti zaútočili kameny, polské ozbrojené síly odpověděly vodním dělem a slzným plynem. Polské ministerstvo obrany pak uvedlo, že se podařilo zadržet zhruba stovku migrantů, kteří se pokusili nelegálně překročit hranici poté, co poškodili plot. Podle EU může za napětí režim běloruského autoritáře Alexandra Lukašenka, který migranty záměrně posílá na hranice, aby se tak mstil za sankce uvalené proti Bělorusku kvůli porušování lidských práv. To Bělorusko odmítá. Kvůli napjaté situaci si s Lukašenkem minulé pondělí telefonovala dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová. Proti tomuto postupu se ale Poláci ohradili – podle vládního mluvčího země nepřijme žádné kroky, jež by byly domluveny bez její účasti. Merkelová sice telefonovala i s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, ale tahle situace asi snadné řešení mít nebude.

Výrobci prudce zdražují

Nejvýraznější meziroční růst od ledna 1992 zaznamenaly v říjnu ceny průmyslových výrobců. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku vyletěly o 11,6 procenta, uvedl Český statistický úřad. Například ceny obecných kovů a kovodělných výrob­ků byly vyšší o 26,9 procenta, chemických látek a výrobků o 44,2 procenta a dřeva, papíru a tisku o 24,7 procenta. Výrazně nahoru jdou i ceny zemědělských výrobců, které se minulý měsíc zvýšily více než o 14 procent. Při hodnocení podle hlavních prů­myslových skupin se podle ČSÚ zvedly především ceny meziproduk­tů o 20,4 procenta a energií o 18,3 procenta. Růst cen výrobců se ve finále promítne do koncových cen pro spotřebitele; inflace už několik posledních měsíců rychle roste. Podle expertů se proto dá očekávat další zvýšení sazeb ze strany centrální banky, která se tím snaží tempo zdražování ochladit. „Důležitým faktorem cen výrobců jsou ceny energií, jež od konce léta začaly citelně zdražovat. Tento vývoj předznamenává další růst cen výrobců v příštích měsících,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.