Ozvěny

Průzkum vidí ANO v čele

V posledních týdnech se všechna pozornost logicky upíná k sestavování nové pětikoaliční vlády Petra Fialy. Agentura Median nicméně dva měsíce po volbách zveřejnila čerstvý průzkum oblíbenosti politických stran mezi více než tisícovkou respondentů – podle jejího modelu by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO dosluhujícího premiéra Andreje Babiše s 29,5 procenty, což je více než o dva procentní body víc než skutečný zisk v letošním hlasování. Druhý je vítěz říjnových voleb koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci) se 26 procenty, o necelé dva procentní body méně než ve volbách. Třetí byli Piráti se STAN (16,5 procenta) a do sněmovny by se podle listopadového průzkumu dostala ještě SPD Tomia Okamury s 8,5 procenty. Stejně jako v říjnových volbách se ani v průzkumu už žádná další strana nedostala přes pětiprocentní hranici zajišťující vstup do sněmovny. Komunisté i sociální demokraté měli 4,5 procenta, Přísaha Roberta Šlachty o půl procentního bodu méně a uskupení Trikolóra, Svobodní a Soukromníci 3,5 procenta. A do dalšího průzkumu by to už chtělo novou, funkční vládu.

Zemanova hra s článkem 68

Bylo léto 1998, Miloš Zeman skládal vládu, na Hradě úřadoval Václav Havel. „Vycházím z článku 68 ústavy, ústava platí pro každého a tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády,“ řekl tehdy Zeman v televizi Nova k tomu, zda má prezident právo prověřovat ministry. „Když tedy cituji tento článek 68 ústavy, tak z něj jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí,“ tvrdil. „A pokud jde o jakési personální veto, domnívám se, že by bylo v rozporu s citovaným článkem ústavy,“ řekl rezolutně. Je prosinec 2021. Prezident Miloš Zeman dva týdny prověřoval ministry vlády Petra Fialy – a ve finále potvrdil spekulace, že nejmenuje Piráta Jana Lipavského ministrem zahraničí, mimo jiné kvůli nízké kvalifikaci. A co článek 68? „Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen,“ stojí na webu Hradu. Fiala uhnout nehodlá. „Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády,“ reagoval. Kompetenční žaloba zjevně nabírá konkrétní obrysy.

Chmel láme rekordy

Na letošní rok budou producenti chmele vzpomínat rádi – sklidili ho nejvíc za posledních 25 let. Informoval o tom Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský s tím, že úroda se meziročně zvýšila o 40,2 procenta na více než 8 300 tun. Průměrný výnos z hektaru byl dokonce nejvyšší v historii – 1,67 tuny. Hlavním důvodem bohaté sklizně bylo příznivé počasí, především vydatné dešťové srážky v červnu a červenci. Chmel se v tuzemsku pěstuje ve třech oblastech. Klíčovou je Žatecko, na něž připadají tři čtvrtiny letošní sklizně v celé zemi (6 358 tun) a jen v samotném okrese Louny se sklidila více než polovina veškeré české produkce. Na oblasti Úštěcka a Tršicka připadá zbylá čtvrtina celé sklizně.

Kdo povede Škodu Auto?

Do čela největší české automobilky nastoupil Thomas Schäfer loni v srpnu, v polovině příštího roku ale Škodu Auto opustí. Od července povede hlavní koncernovou značku Volkswagen po Ralfu Brandstätterovi, který dostane na starost VW v Číně. Kdo by měl Schäfera nahradit, zatím německý koncern nesdělil. Agentura ČTK uvedla, že na výběru nástupce se bude spolu s nejvyšším šéfem Herbertem Diessem podílet odborový předák Jaroslav Povšík. „Nevezmeme člověka, který bude proti Škodě, a nevezmeme člověka, který bude slabý. To si pohlídám,“ citovala ČTK Povšíka. Šéf odborů očekává, že Schäferovo místo zaujme některý z manažerů, který už v koncernu působí.

Avast kupuje firmu Evernym

Zajímavý obchod ohlásila česká antivirová společnost Avast. Za neupřesněnou sumu kupuje americkou firmy Evernym, jejímž byznysem je ochrana digitální identity. „Internet se stává ústředním prvkem našich životů, přetrvávají ale základní problémy s důvěrou v něj a roste také fenomén krádeží identity. Tyto problémy souvisí s ověřováním naší online identity, což bude možné řešit i za pomoci technologií Evernym. Akvizice přináší Avastu příležitost vyvinout model ochrany osobní digitální identity, který dá uživatelům možnost kontroly nad jejich osobními údaji,“ slibuje Avast v tiskové zprávě. Divizi digitální identity v Avastu vede Charlie Walton, který dříve působil v Mastercardu.

Bohdalová a spol. musí dál čekat

Trochu se to začíná kumulovat. Bezmála sedm desítek osobností, které se prezident Miloš Zeman rozhodl loni a letos ocenit řády a medailemi, si na svá vyznamenání musí ještě počkat. Loňský ceremoniál, plánovaný na 28. října, Hrad kvůli covidu přeložil na stejný svátek v letošním roce. Kvůli Zemanově hospitalizaci se ale předávání přesunulo znovu, pro změnu na Nový rok. Jenže ani toto datum nakonec neplatí, Zeman kvůli přetrvávající pandemii slavnost znovu odložil. Pokud pandemie nepoleví ani příští rok, možná metály nakonec předá až nový prezident.

Scholz usedl do kancléřského křesla

Po šestnácti letech se definitivně uzavřela éra německé kancléřky Angely Merkelové. Po zářijových volbách politici sociální demokracie, zelených a liberálních svobodných demokratů doladili dohodu o vládní trojkoalici a minulou středu se kancléřem stal sociální demokrat Olaf Scholz. Ve Spolkovém sněmu se pro něj vyslovilo 395 poslanců, přičemž potřeboval minimálně 369 hlasů. Prezident Frank-Walter Steinmeier ho poté jmenoval kancléřem a vzápětí i ministry a ministryně jeho kabinetu. Z koaliční smlouvy tří stran mimo jiné vyplývá kontinuita energetické politiky – má se posílit produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby do roku 2030 bylo možné odstavit uhelné elektrárny. V Scholzově vládě zasedá vedle samotného kancléře dalších 16 spolkových ministrů. Osm křesel mají sociální demokraté, pět zelení a čtyři liberální svobodní demokraté. Zajímavé je genderová vyváženost kabinetu: 16 ministerstev řídí osm mužů a osm žen. Pro srovnání – v navržené vládě designovaného premiéra Petra Fialy je vedle premiéra 14 ministrů a tři ministryně.

Best in nezaměstnanost

Na 3,3 procenta klesla v listopadu nezaměstnanost v Česku, uvedl Úřad práce. Na začátku roku byla 4,3 procenta a ve všech následujících měsících se snižovala nebo stagnovala. Ke konci minulého měsíce evidoval Úřad práce necelý čtvrt milion uchazečů o zaměstnání, což je o 6 140 méně než v říjnu a o 28 977 méně než v loňském listo­padu. „Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Pokud jde o turistickou sezonu, s rozjezdem té zimní zaměstnavatelé vyčkávají. Podstatné pro ně je, jak se bude dále vyvíjet epidemická situace a jaká budou v této souvislosti platit bezpečnostní opatření,“ řekl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Očekává, že v příštích měsících nezaměstnanost vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací, hlavně v zemědělství a lesnictví. Podle Eurostatu je v Česku míra nezaměstnanosti nejnižší v celé Evropské unii – úřad uvádí 2,6 procenta, přičemž unijní průměr je 6,6 procenta. Alespoň v něčem jsme skutečně „best“.