Ozvěny

Vláda si jde pro důvěru

Týden před Vánocemi se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) ujala moci, minulý čtvrtek na mimořádném jednání schválila své programové prohlášení. S ním tuto středu předstoupí před poslance a bude žádat o vyslovení důvěry. O prohlášení, jež vychází z programové části koaliční smlouvy, jednala „koaliční patnáctka“, tedy tři zástupci každé z pěti stran – občanských demokratů, TOP 09, lidovců, Pirátů a Starostů – ještě v úterý a ve středu. „Dali jsme tam všechno, co myslíme, že je užitečné, shoda byla kupodivu intuitivně prakticky stoprocentní. Všechno, co si myslím, že je užitečné pro české zdravotnictví a občany ČR, tak tam je. Takhle dopadly všechny resorty,“ citoval Deník N vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Se získáním důvěry nebude mít vláda podle všeho problém, protože ve dvousetčlenné sněmovně disponuje pohodlnou většinou 108 poslanců. Zbývá otázka, nakolik se vládní záměry skutečně podaří zrealizovat. Kabinet Petra Nečase na startu disponoval historicky nejsilnější většinou 118 poslanců, a jak to dopadlo.

Povánoční vlna se zvedá

Pouhým pohledem na čísla to vypadalo, jako kdyby se přes Vánoce dal covid-19 na ústup. Matoucí statistická optika ale byla jasná dopředu, málo se testovalo, lidé si chtěli užít svátky. Na covidovou vlnu se tak podle očekávání vracíme až po Novém roce. Počet nových případů za den znovu překonal hranici 10 tisíc a reprodukční číslo se vrátilo nad hodnotu jedna, což znamená zrychlování šíření infekce. Výrobce testů Diana Biotechnologies uvedl, že polovinu nových nákaz v Česku tvoří covidová varianta omikron. Kvůli rychlosti jeho šíření se začalo více testovat ve školách, od 17. ledna čekají dva antigenní testy týdně všechny zaměstnance. Karanténa a izolace se ale od úterka zkracují na pět dní. Vzedmutí covidové vlny hlásily i další země, třeba Francie minulou středu zaznamenala rekordních 300 tisíc nových případů za jeden den. Tamní vláda projednávala zákon, který by lidem bez vakcíny zakázal vstup například do restaurací. A prezident Emmanuel Macron prohlásil, že chce neočkované naštvat. Vzhledem k tomu, že za čtvrt roku ho čeká obhajoba mandátu, je tahle strategie politicky hodně odvážná.

Pokuty pro Facebook a Google

Obří internetové firmy mívají v Evropě dost problémů s regulátory, další kapitolu teď napsal francouzský úřad CNIL, který dohlíží na ochranu osobních údajů. Společnostem Alphabet, která provozuje Google, a Meta, jíž patří Facebook, rozdal pokuty 150 milionů eur, respektive 60 milio­nů za to, že lidem znesnadňují odmítnutí cookies. Uvedla to agentura Reuters. „CNIL zjistil, že stránky facebook.com, google.fr a youtube.com ne­umožňují odmítnout cookies tak snadno, jako je přijmout,“ citovala agentura prohlášení úřadu. Ten dal firmám čtvrt roku na nápravu, jinak je čeká penále 100 tisíc eur za den. Mluvčí Googlu podle Reuters řekl, že ve spolupráci s CNIL problém vyřeší. Facebook se nevyjádřil.

Levice na vzestupu

Zatímco v Evropě tradiční levice v posledních letech vyklízí pozice, v Latinské Americe se jí daří. Po Mexiku, Bolívii, Peru nebo Chile, kde levicoví kandidáti porazili pravicové obhájce prezidentských funkcí, se k podobnému scénáři schyluje i v Kolumbii a Brazílii, upozornil deník The New York Times. Dá se po­dle něj očekávat, že v letošním roce bude levice u moci v šesti největších ekonomikách v regionu. „Úspěchy levice by mohly povzbudit Čínu a oslabit USA, které soupeří o vliv v regionu. Tato změna by také mohla Spojeným státům ztížit další izolování levicových režimů ve Venezuele, Nikaragui a na Kubě,“ napsal list. Jihoameričanům není co závidět.

Koller míří na plátna kin

S 55 brankami je historicky nejlepším střelcem české reprezentace, má bronz z Eura, vyhrál bundesligu, dal gól ve finále Poháru UEFA. Životní story fotbalisty Jana Kollera, který z jihočeské Smetanovy Lhoty vystoupal mezi největší fotbalové legendy, teď míří do kin. Film Jan Koller – Příběh obyčejného kluka, který režíroval a produkoval Petr Větrovský, se na plátnech objeví od 3. února a na podzim ho má odvysílat Česká televize. A pravděpodobně zamíří i do zahraničí. „Jednáme o různých formách uvedení filmu v Německu nebo Rakousku, po podobných sportovních dokumentech je hlad,“ řekl Větrovský, který předtím slavil úspěch s dokumentem Attila o slovenském MMA zápasníkovi Attilovi Véghovi.

S neschopenkou na demonstrace

Měl troufalé plány, jeho Volný blok ale ve volbách pohořel, a tak Lubomír Volný známý též jako Flákanec zmizel ze sněmovny.

Krátce předtím se ale ocitl na neschopence a podle zjištění serveru iRozhlas.cz je na ní dosud. Což mu však nebrání jezdit na demonstrace. „Ačkoli je jeho stav natolik špatný, že nemůže pracovat a bere nemocenskou vypočítanou z poslaneckého platu, objíždí po Česku demon­strace proti povinnému očkování,“ uvedl server minulý čtvrtek. „Mám vycházky a také mám právo si zajistit takovou zdravotní péči, kterou považuji za pro mě vhodnou,“ reagoval Volný.

Kriminalita spojená s kryptoměnami roste

Hit poslední doby v podobě kryptoměn je oblíbený u velkých i malých investorů, které láká vidina pohádkového zhodnocení. A s tím, jak popularita virtuálních měn stoupá, se zvyšuje i kriminalita s nimi spojená. Loni dosáhla rekordních hodnot: na nelegální adresy, tedy peněženky spojené s kriminálními činnostmi typu ransomware, odešly krypto­měny v hodnotě 14 miliard dolarů, což je meziroční skok téměř o 80 procent. S odvoláním na analytickou společnost Chainalysis to uvedla agentura Reuters. „Podle Chainalysis byly počátkem roku 2022 na nelegálních adresách kryptoměny v hodnotě více než 10 miliard dolarů, většina z nich v peněženkách spojených s krádeží kryptoměn,“ uvedla agentura. Celkově se loni v kryptoměnách uskutečnily platby v hodnotě bezmála 16 bilionů dolarů – ilegální činnosti se tedy na tomto objemu podílejí 0,15 procenta. Toto číslo ale může být podle Chainalysis ještě vyšší s tím, jak firma identifikuje další nelegální adresy. Ve zprávě za rok 2020 uvedla, že s nimi bylo spojeno 0,34 procenta transakcí, loni se toto číslo téměř zdvojnásobilo.

Státní rozpočet hlásí rekordní deficit

Větší schodek státního rozpočtu než loni Česko nikdy nezažilo – hospodaření státu skončilo v minusu téměř 420 miliard korun. Oproti roku 2020, který dosud držel prim, je to horší o více než 50 miliard. Státní dluh se podle ministerstva financí zvýšil na 2,5 bilionu korun, na konci roku 2019 byl podle úřadu 1,6 bilionu. „Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová – Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Nezbývá nám teď bohužel nic jiného, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými prostředky, které opravdu máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit. Proto jsme nyní v rozpočtovém provizoriu, proto jsme odmítli další strašlivý rozpočet z pera mé předchůdkyně a proto jsem začal hledat úspory okamžitě po svém jmenování ještě pro tento rok,“ dodal. S nekončící pandemií to ale vláda nebude mít vůbec snadné.