Ozvěny

Povinné očkování v omikronové vlně padlo

Omikron se v Česku „zabydlel“ a pro­kázal to čísly z minulého týdne. V úterý padl rekord v počtu nových případů covidu-19, když přibylo přes 28 tisíc nově nakažených – a je dost možné, že v těchto dnech už je rekord znovu přepsán. Ústav zdravotnických informací a statistiky předpovídal, že na konci ledna by mohlo být až 50 tisíc případů denně. Karanténa se sice zkrátila na pět dní, se sílícím počtem infikovaných se v ní ale ocitá stále víc lidí, byť na kratší dobu. Ve hře se vznášela možnost povinného očkování pro lidi starší 60 let a vybrané, strategické profese od zdravotníků po vojáky. Opatření, které připravila ještě Babišova vláda a které mělo začít platit od března, ale Fialův kabinet nakonec zrušil. „Povinné očkování proti covidu-19 jsem od počátku považoval za nesmysl. Slíbil jsem, že horkou jehlou sepsanou vyhlášku minulé vlády novelizujeme a po­vinné očkování zrušíme,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Odpůrci očkování ho velebili, zastánci kroutili hlavou. Jisté zůstává jedno: jak bude dál vypadat boj s covidem, rozhodně nevíme.

Letecký provoz jak před dvaceti lety

Když předloni udeřil koronavirus a lockdowny, tvrdě se to mimo jiné podepsalo na cestovním ruchu, zejména na letecké dopravě. S přetrvávající pandemií se situace nezlepšila ani loni: letecký provoz v českém vzdušném prostoru dosáhl 43,3 procenta objemu posledního předkrizového roku 2019, uvedlo Řízení letového provozu ČR. Evropský průměr přitom činil 56 procent provozu oproti poslednímu předcovidovému roku. Nad Českem bylo loni zaznamenáno 361 522 leteckých pohybů, což je v porovnání s rokem 2019 propad o více než půl milionu. Provoz v českém vzdušném prostoru tak byl zhruba na úrovni let 2002 a 2003 – tedy před dvaceti lety. „Od roku 2021 jsme určitě očekávali mnohem víc. S ohledem na přetrvávající omezení se civilní letecká doprava nevrátila ani zdaleka do předcházející kondice. Nadále však bereme celý tento vývoj i jako příležitost k zásadní modernizaci našich technologií i přípravě klíčových profesí na návrat provozu k předchozím hodnotám, který by měl nastat nejpozději v roce 2025,“ uvedl při této příležitosti Jan Klas, generální ředitel Řízení letového provozu. Snad se letadla vrátí už letos.

Garlandu hrozí pokuta skoro 100 milionů

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil nepravomocným rozhodnutím společnosti Garland distributor pokutu 96 751 000 korun za dohody s odběrateli o určování cen pro další prodej. Jedná se o historicky nejvyšší pokutu uloženou za tento typ protisoutěžního jednání. Firma, jejíž byznys se orientuje na zahradní techniku, se podle úřadu dopustila přestupku tím, že téměř šest let uzavírala a plnila se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej. Tím měla potlačovat konkurenci mezi maloobchodními prodejci jí dodávaného zboží, což vedlo k udržování vyšší cenové hladiny a bylo v neprospěch spotřebitelů. ÚOHS firmě vedle pokuty uložil, aby všechny odběratele informovala o zákazu a neplatnosti uvedených dohod.

Příběh lpění na mandátu

Ohlásil, že odjede na půlroční stáž do Spojených států a zároveň si nechá poslanecké křeslo. Jakmile tahle zpráva proskočila do médií, jméno poslance STAN Jana Farského se stalo nejskloňovanějším v zemi. Snažil se přesvědčit, že na jeho kroku není nic špatného, že se vzdal poslaneckého platu, že případně přijede na klíčová hlasování. Síla kritických hlasů, která zněla i z vládních stran, nakonec udolala i Starosty, kteří vyzvali Farského k odchodu ze sněmovny. Situaci jsme podcenili, uznal šéf STAN Vít Rakušan. Poslanec nakonec volání po tom, aby se vzdal mandátu, vyslyšel. Tahle kauza tak zastínila vše, co Farský dříve udělal. Lpět nejen na křesle se nevyplácí.

FAMU má svůj „Netflix“

Popularita streamovacích platforem stoupá a do byznysu naskakují další hráči. Svůj „Netflix“ nově představila jako vůbec první filmová škola v Evropě také pražská Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění. Portál s názvem FAMU Films spustila u příležitosti 75. výročí založení školy a nabízí snímky absolventů a studentů. Nechybí velká jména jako Věra Chytilová, Jan Němec, Jan Svěrák, Jan Hřebejk či Helena Třeští­ková. Měsíční předplatné stojí 80 korun, roční 800 korun. „Postupně budeme přidávat snímky veškerých studentů a profilovat se jako další distribuční kanál,“ řekla Alexandra Hroncová, vedoucí distribučního oddělení FAMU. Skvělý počin, jak tyhle filmy dostat k divákům.

Fond investuje do logistiky

Zajímavou investici ohlásil Czech Real Estate Investment Fund. Nemovitostní fond, který patří pod značku Czech Fund, založenou skupinou DRFG, investuje do rozšíření logistického parku Panattoni Park Týniště nad Orlicí. Tím navazuje na etapu z roku 2020 a doplní existující halu plně pronajatou firmě Cataler z koncernu Toyota. Nové dvě haly nabídnou 26 tisíc metrů čtverečních skladovacích a průmyslo­vých ploch. „Vznikne tak park o celkové pronajímatelné ploše zhruba 40 tisíc metrů čtverečních,“ uvedl ředitel DRFG Real Estate Josef Šilhánek. Haly postaví společnost Panattoni.

Jaká je uhlíková stopa Česka?

Uhlíková stopa je pojem, který se v poslední době hodně skloňuje. Vyjadřuje sumu vypuštěných skleníkových plynů. Jak je na tom Česko? Odpověď nejen na tuto otázku chce přinést nově vzniklá platforma Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, která spojuje třináct předních společností z rozličných odvětví českého byznysu i akademické sféry. Mezi zakládající členy patří Allianz pojišťovna, PwC, ČVUT, Mastercard nebo Raiffeisenbank. Platforma si klade za cíl pomoci českým firmám v přechodu na udržitelnější režim. „Chceme sledovat ambici jednotlivých firem v oblasti uhlíkové neutrality, chceme firmy propojit a motivovat je k udržitelným projektům. Chceme dát na stůl tvrdá data, být nestranným zdrojem pro média a think-tanky a iniciovat potřebné inovace,“ uvedl Jakub Skavroň, předseda správní rady sdružení. Úvodní report s názvem Carbon Tracker 2022, jenž bude informovat o aktuální velikosti uhlíkové stopy v Česku, spolek zveřejní na přelomu května a června. Výpočet vznikne na základě dotazníků od top 150 firem podle obratu v Česku. Jsme zvědaví, co se dozvíme.

Výrobní inflace zvolnila, zemědělci dál zdražují

Ceny průmyslových výrobců loni zaznamenaly podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší meziroční nárůst od roku 1995, když vyletěly o 7,1 procenta. Zajímavý vývoj však nabídl prosinec, kdy ceny sice meziročně vzrostly o 13,2 procenta, překvapily ale meziměsíčním poklesem o 0,1 procenta. Stalo se tak poprvé za celý rok. To by byla dobrá zpráva, protože pohyby cen výrobců předznamenávají vývoj spotřebitelské inflace. Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht při pohledu na meziměsíční vývoj cen průmyslových výrobců soudí, že období výrazného růstu průmyslové inflace je za námi. „Nejedná se ovšem o nastolení jednosměrného trendu – počátkem roku 2022 počítáme opět se zdražením, především u energií a plynu,“ uvedl. Naopak ceny zemědělských výrobců i v prosinci dál rostly, meziměsíčně o 3,7 procenta a meziročně skoro o pětinu. „Navyšování cen zemědělských výrobců se bude postupně promítat do cen potravin a působit tak ve směru vyšší spotřebitelské inflace,“ řekl Vagenknecht. Ač potraviny už v posledních měsících zdražily docela výrazně, po­dle analytika tu prostor pro další růst cen pořád je. „Jejich vývoj dosud poněkud zaostával za rostoucími cenami zemědělských výrobků na globálních trzích,“ dodal. To pro spotřebitele moc příjemně nezní.