Ozvěny

Putinova zvěrstva

Likvidační invaze Ruska na Ukrajinu s každým dnem stále více cílí na civilisty. Minulou středu například Rusové vybombardovali porodnici a dětskou nemocnici ve městě Mariupol. Svět obletěly děsivé záběry, jak záchranáři z trosek vynášejí těhotné ženy. K útoku navíc došlo ve chvílích, kdy měl platit klid zbraní. „Svět musí pochopit, že Rusko je nacistický stát a musí se postavit před nový Norimberský proces,“ reagoval na nálet na porodnici ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. „Tečou mi slzy… Jen největší lidská zrůda může bombardovat porodnici nebo dětskou nemocnici a vraždit nevinné mámy a děti. Příští týden máme ministeriádu ministrů obrany zemí NATO. Tak už si ty rukavičky sundejme. Vrah Putin patří do pekla a před tribunál v Haagu,“ řekla česká ministryně obrany Jana Černochová. Vzdor faktům je ale Kreml schopen lživě tvrdit, že v porodnici v době útoku pacienti nebyli a budova byla v rukách „ukrajinských radikálů“. Ruský diktátor Vladimir Putin zkrátka během války ukazuje, že je schopen jít až do absurdních extrémů a žádné dohody či Ženevské konvence ho nezajímají. Svědčí o tom každodenní zprávy, třeba o podminovaném humanitárním koridoru z Mariupolu. Ve městě na pobřeží Azovského moře se také pochovává do masových hrobů. Děsivý návrat do hitlerovské éry pod taktovkou Moskvy.

Úprk firem z Ruska

Apple, McDonald’s, Starbucks, L’Oréal, Ferrari, Nestlé, Universal Music Group, Estée Lauder, IKEA, Spotify, H&M Group, Disney, Warner Bros., Coca-Cola, PepsiCo, Expedia, ExxonMobil, Harley-Davidson, General Motors, Volvo, Daimler Truck, BP, TotalEnergies, Equinor, Norges Bank Investment Management, LVMH (Louis Vuitton, Christian Dior, Fendi a Givenchy), Kering (Gucci, Saint Laurent, Bottega Veneta a Balenciaga), Hermès, Chanel, Prada, Burberry, Levi’s, Inditex (Zara), PayPal, Visa, Mastercard, American Express, Moody’s, Yum Brands (KFC, Pizza Hut) Shell, Netflix, Sony, TikTok, Puma, PwC, KPMG, Airbnb, General Electric, Lego, IBM, Avast, UPS, FedEx, DHL, Hyatt, Hilton, Unilever, Bumble, Caterpillar, Amazon Web Services, Heineken, Uber, 3M, Volkswagen, Nissan, Boeing, Airbus, Maersk, MSC Mediterranean Shipping Company, Intel, Microsoft, Deloitte, EY, KPMG, PwC, Canada Goose. Výběr nejznámějších firem a značek, které kvůli Putinově agresi opouštějí Rusko, pozastavují v zemi byznys nebo s ní přerušují obchodní vazby. Jen houšť.

Místo hamburgerů pirohy?

V reakci na západní sankce a odchod řady zahraničních firem ze země hodlá Rusko znárodňovat majetek těch podniků, které tamní trh opustí. Navrhla to Putinova vládní strana Jednotné Rusko, první krok už schválila vládní komise a vznikl seznam společností, na nějž mají přibývat další. „Zahraniční firmy by měly pochopit, že návrat na náš trh bude obtížný,“ řekl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Otázka zní, které podniky by se tam chtěly vracet, dokud v Kremlu bude Putinova garnitura. Řadě firem asi Rusko znárodní maximálně prázdné obchody, protože v zemi nic nevyrábějí. A v restauracích McDonald’s se místo cheeseburgerů a hranolků asi budou podávat pirohy a pelmeně.

Podivné „zlevnění“ benzinu a nafty

V reakci na prudce zdražující pohonné hmoty vláda zrušila silniční daň a povinné přimíchávání biosložky. Vyvolala tím však pouze rozpaky. Navíc i sám ministr průmyslu Jozef Síkela krátce před verdiktem rušení biosložky odmítal. „Z našich cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový. Biosložku v palivech by ale bylo nutné okamžitě nahradit – u nafty by šlo o šest procent –, a to by vedlo k dalšímu tlaku na růst cen,“ uvedl. O byznys s biosložkou sice přijde Agrofert, ale zlevnění se konat nebude a naopak budeme spotřebovávat více ropy. Mimo jiné Putinovy, z níž financuje barbarskou válku. To se opravdu nepovedlo.

Dál bez ruského akcionáře

Česká Expobank CZ, jejímž hlavním akcionářem je od roku 2014 ruský finančník Igor Kim, bude mít nového majitele. Stane se jím konsorcium lotyšské Signet Bank AS a amerických investorů. Transakci musí ještě schválit ČNB. Změna vlastníka banky, která patří v Česku k menším, nebyla vynucena ruskou okupací Ukrajiny. „O transakci s výše uvedeným konsorciem jednali akcionáři Expobank CZ od roku 2021. Jejím hlavním důvodem je, že se akcionáři Expobank CZ již dříve rozhodli do budoucna soustředit na své podnikatelské aktivity jinde než v České republice,“ citovala agentura ČTK mluvčího banky Jakuba Švestku. Vzhledem k aktuálnímu dění pro klienty dobrá zpráva.

Odkládáme respirátory

Po rozpoutání Putinovy agrese na Ukrajině se téma koronavirové pandemie ocitlo na okraji zájmu, covid-19 však nezmizel. A třeba minulou středu přibylo přes deset tisíc případů. Jak pro Seznam Zprávy uvedl šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek, Česko se ocitlo na prahu další „malé vlnky“. Za důvod označil vysokou nakažlivost omikronu a střídání covidových subva­riant. „Kromě toho tomu jde vstříc i chování populace,“ řekl. Vzdor neustupující pandemii ale vláda dál rozvolňuje: od tohoto pondělí končí povinnost nosit respirátory s výjimkou veřejné dopravy a zdravotnických a sociálních zařízení.

Vláda definitivně vypne EET

Byl to jeden z nejviditelnějších vehiklů, jimiž bývalý ministr financí a premiér Andrej Babiš hodlal bojovat proti daňovým únikům. „Jeho“ elektronická evidence tržeb ale k 1. lednu příštího roku definitivně skončí. Schválila to vláda Petra Fialy, která si zrušení EET vetkla do programového prohlášení. „EET přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Upozornil, že plateb v hotovosti navíc ubývá, po roce 2025 jich má být zhruba jen pětina. „Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule.“ Babiš rozhodnutí Fialova kabinetu zkritizoval a uvedl, že opatření přineslo do státního rozpočtu přes 35 miliard korun a pomohlo poctivým podnikatelům. „Vracíme se do starých časů ODS, kdy se zase budou ptát, jestli to chcete na fakturu, nebo bez faktury, zase se bude podvádět,“ řekl Babiš ČTK. Není to ostatně poprvé, co nová vláda vypíná opatření svých předchůdců. Své by mohl vyprávět třeba Petr Nečas o druhém důchodovém pilíři…

Průměrná mzda stoupla i klesla

V posledním kvartálu loňského roku stoupla průměrná mzda v Česku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Při zohlednění inflace se ale ve skutečnosti o růst nejednalo. Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 6,1 procenta. Proto mzda klesla o dvě procenta,“ vysvětlila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu. K reálnému růstu průměrné mzdy však došlo v kontextu celého loňského roku. „V celém roce 2021 dosáhla inflace 3,8 procenta a nominální růst mezd byl
6,1 procenta. Reálně se tedy mzda zvýšila o 2,2 procenta,“ dodala Erhar­tová. V příštích měsících se dá očekávat, že mzda bude reálně klesat – podle čerstvých dat se inflace v únoru meziročně zvedla o 11,1 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu. Růst cen zrychluje už osm měsíců v řadě. „Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout zhruba o tři procenta,“ odhaduje hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Vzhledem k válečné situaci ale mohou být ona tři procenta ještě optimistická.