Ozvěny

„Kampáň“ míří k soudu

Po letech průtahů nakonec kauza Čapí hnízdo bývalého premiéra Andreje Babiše míří k soudu. V případu údajného podvodu s padesátimilionovou dotací byl šéf hnutí ANO obžalován, společně s ním také bývalá manažerka Agrofertu Jana Mayerová (Nagyová). Babiš nadále trvá na tom, že kauza je účelově namířená proti němu a ničeho nezákonného se nedopustil. „Dneškem se jen potvrdilo, že jde o vykonstruovaný politický proces proti mé osobě. Proces, kde bylo nejdříve obviněno 11 lidí. Postupně obvinění odpadali a státní zástupce pro nedostatek důkazů celou věc zastavil. Přesto nejvyšší státní zástupce řízení obnovil, z 11 lidí zbyli obvinění jen dva. Dnes se dozvídám, že státní zástupce našel důvody k obžalobě. Pro mě je to alibismus,“ citovala ho agentura ČTK. „Dotace byla devětkrát kontrolována. Nikdy jsem nic trestného neudělal, ani v minulosti, ani v politice, kde mám čistý stůl. A to prokážu i u soudu,“ dodal. Případ dostal na starost soudce Jan Šott. Jeho jméno zarezonovalo před deseti lety, kdy k podmínce za korupci odsoudil Víta Bártu z Věcí veřejných. Exministr dopravy byl nakonec po odvolání všech obvinění zproštěn, jeho stíhání bylo označeno za nezákonné.

Odsoudili, vyzvali, varovali

Lídři demokratického světa v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se koncem minulého týdne sjeli na mimořádných summitech NATO a Evropské unie, aby řešili válku na Ukrajině. Konkrétní akce, která by Putinovo vražedné řádění reálně zbrzdila, z toho ale nevzešla. Na setkání Severoatlantické aliance v Bruselu ruskou agresi odsoudili. Kreml varovali, aby ho nenapadlo použít chemické zbraně. A také vyzvali k potrestání válečných zločinů. Shodli se, že NATO posílí své východní křídlo a že Ukrajině poskytne další vojenskou podporu – ale nikoli v podobě bezletové zóny či poskytnutí letadel. K zastavení Putina je podle Bidena potřeba, aby Západ zůstal pevně sjednocený. Na následném summitu EU pak lídři členských zemí pohrozili Rusku dalšími sankcemi, shodli se, že válečné zločiny musejí okamžitě přestat a jejich pachatelé musejí být pohnáni před spravedlnost v souladu s mezinárodním právem – na embargu na ruskou ropu a plyn se však neshodli. Závěry z obou summitů určitě diktátorovi z Kremlu nahnaly strach.

Ruský plyn jen za rubly

Tahle rovnice se skloňuje od začátku války na Ukrajině. Evropa je do značné míry závislá na ropě a především na ruském plynu a z peněz, které posílá Moskvě, financuje diktátor Vladimir Putin své válečné běsnění. K okamžitému odstřižení od ruských energií se Evropa nemá, což Putin dobře ví. Teď proto vytáhl další kartu: nařídil, že nově bude Rusko od zemí, jež proti němu uvalily sankce, požadovat za plyn nikoli eura a dolary jako dosud, ale rubly. Je to zjevná snaha donutit západní země, aby nakupovaly rubly od ruské centrální banky, což by mělo kolabující ruskou měnu vyztužit. Potíž je v tom, že právě centrální banky se protiruské sankce také týkají. Každopádně Evropě se energetická závislost na Rusku hodně nevyplácí.

Kim se připomíná

Severokorejský diktátor Kim Čong-un zjevně trpí tím, že pozornost celého světa se v posledních týdnech upíná výhradně k jeho ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi. A tak se rozhodl přihlásit se také o svůj kousek pozornosti. Server BBC s odvoláním na Japonsko a Jižní Koreu uvedl, že Severokorejci minulý týden poprvé od roku 2017 odpálili zakázanou interkontinentální balistickou střelu ICBM. Zhruba za hodinu uletěla přibližně 1100 kilometrů a dopadla do japonských vod. BBC uvedla, že střela může zvládnout tisíce kilometrů a teoreticky by mohla doletět až nad území USA. Tihle diktátoři musí vskutku trpět nějakým hodně frustrujícím komplexem.

Z Prahy do 147 destinací

Na pražském letišti ve čtvrtek vstoupil v platnost letní letový řád. V letošní sezoně se budou lidé moct z české metropole dostat do 147 destinací, přibydou i nové linky, například do New Yorku nebo Rijádu. „Oproti loňské letní sezoně nabídneme cestujícím o 19 destinací více, a to i přesto, že budou aktuálně zcela chybět lety na Ukrajinu a do Ruska. Pro porovnání, v rekordním roce 2019 se z Prahy létalo do 190 destinací. Počet 147 destinací v roce 2022 reprezentuje 77 procent nabídky z předkrizového roku. I přes nelehkou situaci v letectví se nám tedy stále daří rozšiřovat mapu přímých spojení z Prahy,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Starostové mají starosti

Vládní hnutí STAN nemá v posledních měsících zářivou formu. Věslav Michalik položil nominaci na ministra průmyslu kvůli pochybnostem o rodinném byznysu. Následoval Jan Farský a jeho stipendijní pobyt v Oregonu. Do třetice teď europoslanec Stanislav Polčák a jeho kauza milionové provize za odškodnění obcí za vrbětické výbuchy muničních skladů. Může stokrát argumentovat, že nic neporušil, ale souběh výkonu funkce advokáta a politika problém je. „Je to nevysvětlitelné veřejnosti z toho pohledu, že střet zájmů v téhle chvíli tady prostě je,“ řekl šéf STAN Vít Rakušan. Musí doufat, že to bylo do třetice a dost.

Online shopping jede

Čtyři z pěti lidí v Česku loni používalo internet, přesněji 83 procent osob, 72 procent se k němu připojovalo i přes mobilní telefon, uvedl Český statistický úřad. Mezi nejčastější online aktivity patří podle statistiků konzumace zpravodajství, používání internetového bankovnictví a nakupování. Lidé nejčastěji přes internet pořizují oblečení, přes e-shopy si jej nakupuje téměř 40 procent osob starších 16 let. Dále je to elektronika, potraviny či drogerie. V důsledku pandemie výrazně posílilo online objednávání jídel z restaurací: loni si jej objednala pětina lidí, o rok dříve to bylo 13 procent. Podle ČSÚ roste i obliba elektronické komunikace s úřady. „V roce 2021 využila internet pro komunikaci s úřady necelá polovina Čechů. Dvaačtyřicet procent osob vyhledávalo informace na jejich webových stránkách a 23 procent vyplňovalo a odesílalo přes web elektronické formuláře. Odesílání formulářů přes webové stránky přitom meziročně vzrostlo o polovinu,“ uvedla Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. To by v tom byl čert, abychom se tou „Country for the future“ nakonec nestali.

Zemřela Madeleine Albrightová

Madeleine Albrightová byla historicky první ministryní zahraničí USA, když si ji do své administrativy vybral americký prezident Bill Clinton. Rodačka z Prahy minulou středu zemřela ve věku 84 let na rakovinu. „Málokdo ze světových státníků vykonal pro naši zemi tolik jako Madeleine Albrightová. Narozená v naší republice, dvakrát odešla jako uprchlík před diktaturou. Dostala šanci ve svobodném světě a tu plně využila. Děkujeme a nikdy na Vás nezapomeneme!“ reagoval premiér Petr Fiala. Albrightová, která se narodila v roce 1937, odešla s rodinou z Československa nejprve před nacisty a pak po komunistickém puči v roce 1948. Žena, která celý život mluvila plynnou češtinou, měla ke své rodné vlasti velmi niterný vztah. Ráda se do ní vracela a v 90. letech sehrála klíčovou roli při začlenění Česka do Severoatlantické aliance – společně s Polskem a Maďarskem do ní vstoupilo v roce 1999. Jednalo se o první rozšíření NATO o postkomunistické země po pádu železné opony. V čele amerického ministerstva zahraničí stála v letech 1997 až 2001. Opakovaně varovala před ruskou hrozbou. Den před rozpoutáním války na Ukrajině zveřejnil deník The New York Times její komentář s titulkem Putin dělá historickou chybu. „Místo vydláždění cesty k ruské velikosti by invaze na Ukrajinu Putinovi zajistila hanbu,“ napsala. Slova vskutku prorocká.