Ozvěny

Děsivé vize kremelské propagandy

Absurdní článek s titulkem „Co má Rusko udělat s Ukrajinou“ zveřejnila ruská státní agentura RIA Novosti, hlásná trouba kremelské propagandy. Text se hemží slovy nacismus, nacisté a denacifikace a zcela jasně a natvrdo mluví o tom, že současná Ukrajina musí přestat existovat, musí být zbavena svého názvu a suverenity a veškeré obyvatelstvo musí být tvrdě „převychováno“ – to vše samozřejmě pod výlučnou kuratelou Moskvy, jíž musí být země ve všech ohledech podrobena. „Nacistickou, banderovskou Ukrajinu, nepřítele Ruska a nástroj Západu na zničení Ruska nepotřebujeme,“ uvádí autor Timofej Sergejcev. Masy Ukrajinců jsou podle něj „pasivními nacisty“. Prosazuje tvrdé ideologické represe a cenzuru. „Doba denacifikace nemůže být v žádném případě kratší než jedna generace, která se musí narodit, vyrůst a dospět v podmínkách denacifikace.“ Zkrátka naprosto otřesné čtení, které zhmotňuje myšlenky hitlerovského Německa. „Tou zlostí a některými obraty mi to připomnělo projev nacisty: zastupujícího říšského protektora Heydricha z října 1941,“ napsal na Twitteru novinář Michal Musil a Heydrichovy věty porovnal s konkrétními pasážemi Sergejcevova textu. Ta podobnost je děsivá.

Na hraně bankrotu

Napjatě se očekávalo, jak Rusko zkraje dubna naloží s další splátkou svých dolarových dluho­pisů. V březnu ještě zaplatilo 117 milionů dolarů v americké měně, dubnovou sumu téměř 650 milionů dolarů ale už v rublech. Tím se ocitá na prahu bankrotu. Jak uvedly ratingové agentury, Kreml teď má třicetidenní lhůtu, aby zaplatil v americké měně, jinak to bude znamenat platební neschopnost. Rusko má kvůli sankcím za válku na Ukrajině zmrazené devizové rezervy u západních bank. Navzdory tomu mohla Moskva využít zablokované peníze u amerických bank na splácení dluhopisů v dolarech, jenže minulé pondělí americké ministerstvo financí tuhle možnost utnulo. A Putinově režimu nezbylo než zaplatit v rublech. Pokud teď Rusko v dodatečné lhůtě nezaplatí v dolarech, bude to poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety, kdy závazky v cizí měně nevyrovná. To ale může být Putinovi úplně jedno. Tedy dokud od něj Západ bude dál ve velkém nakupovat plyn a ropu, díky čemuž může financovat válku. Tématu se podrobněji věnujeme na straně 40.

Litva stopla ruský plyn

Země Evropské unie sice na Rusko uvalily sankce, na druhé straně mu ale dál posílají miliardy eur za ropu a plyn. Lavírování okolo případného energetického embarga jako první rozčísla Litva. Krátce po Putinově nařízení, aby „nepřátelské“ země platily za plyn v rublech, litevské ministerstvo energetiky oznámilo, že od dubna země přestala kompletně odebírat ruský plyn. Litva svou spotřebu pokryje z dodávek zkapalněného zemního plynu, který vozí lodě do přístavu v Klajpedě. K embargu na ruský plyn pak vyzval euro­parlament. Naopak Putinův „neutrální přítel“ Viktor Orbán poté, co znovu vyhrál maďarské volby, ohlásil, že Budapešť bude Rusům za plyn platit v rublech. Nepřekvapivé.

Dvouciferná inflace až do konce roku

Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo letos zpomalit na 1,2 procenta, uvedlo ministerstvo financí v nejnovější predikci, jež zohledňuje válku na Ukrajině. V předchozí předpovědi odhadovalo růst 3,1 procenta. „Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 procenta. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad 13 procenty,“ uvádí ministerstvo. V předchozí predikci počítalo s průměrnou inflací 8,5 procenta. Příští rok by inflace měla zvolnit na 4,4 procenta, ale dvouprocentnímu cíli ČNB se nepřiblíží dřív než v závěru roku 2023. Už další predikce ale může všechno změnit.

Do vlaku bez respirátoru

Od poloviny března skončila povinnost nosit respirátory ve většině vnitřních prostor s výjimkou zdravotnických a sociálních zařízení a také ve veřejné dopravě. Od Velikonoc by mohla povinná ochrana dýchacích cest respirátory přestat platit také při cestování v autobusech, tramvajích, metru či vlacích, nechal se slyšet ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Po víkendu se má oteplit a až budu mít data za pondělí a úterý, tak nevidím důvod, aby byly respirátory dál povinné ve veřejné dopravě,“ řekl podle agentury ČTK ministr. Případů covidu-19 v Česku ubývá, epidemie ale neodezněla: třeba minulou středu hlásilo ministerstvo na 5 400 nově nemocných.

(Ne)zlevnění benzinu a nafty

Ve snaze pokrotit ustřelené ceny pohonných hmot nejdřív vláda nechtěla snižovat spotřební daň na naftu a benzin, nakonec to ale stejně udělala. V období od června do září daň klesne o korunu padesát. Rozhodnutí ale vyvolalo rozpaky. „Vláda má moje sympatie a podporu. Přesto říkám: tohle je špatné a populistické rozhodnutí, 1,50 koruny za litr je úroveň jedno­denního pohybu cen. Spotřebitel to na ceně nepozná, nepomůže mu to. Veřejné rozpočty přijdou o 12 miliard. To poznáme hodně,“ uvedl exministr financí Miroslav Kalousek na Twitteru. „Bojovat s populisty populismem je cesta do pekel,“ dodal.

Hypoteční boom je pasé

Průměrná sazba za hypotéku už je téměř na pěti procentech. Podle údajů Fincentra Hypoindexu vzrostla od konce loňského roku už o více než procentní bod z 3,81 v prosinci na dubnových 4,88 procenta. A vzhledem k tomu, že kvůli boji s rostoucí inflací Česká národní banka na konci března už posedmé v řadě zvedla svou základní sazbu, od níž se odvíjejí ceny komerčních úvěrů, se dá očekávat další růst cen hypoték. Navíc od 1. dubna platí přísnější pravidla pro získání hypotečního úvěru, která nastavila právě ČNB. Zpřísnilo se posuzování poměru mezi celkovou výší měsíčních splátek úvěru žadatele a jeho čistým měsíčním příjmem stejně jako posouzení celkového zadlužení zájemce o hypotéku v poměru k jeho celkovému ročnímu čistému příjmu. Snížil se také poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti, což znamená, že zájemce o hypotéku bude muset mít předem našetřeno více peněz a bude moct získat hypotéku na nejvýš 80 procent hodnoty nemovitosti. Pro mladší lidi jsou limity o něco nižší, ale v celkovém součtu se dá říct, že hypoteční boom v Česku je za námi.

Musk si koupil kus Twitteru

Svými tweety dokáže zakladatel Tesly Elon Musk hýbat kurzy krypto­měn nebo akcií. Teď se ukázalo, že získal téměř desetinu akcií Twitteru, což vypadá jako první krok k tomu, aby ovlivnil další směřování této sociální sítě. Podle údajů amerického burzovního regulátora drží 73,5 mi­lionu akcií, což odpovídá podílu 9,2 procenta. Akcie Twitteru na zprávu okamžitě zareagovaly prudkým růstem, minulé pondělí poskočily o neuvěřitelných 25 procent. Server televize CNN uvedl, že po tomto posílení ceny odpovídal Muskův podíl hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Americký miliardář v poslední době Twitter kritizoval za nedodržování svobody slova. A koncem března uvedl, že uvažuje o vybudování vlastní sociální sítě. Podle analytika Dana Ivese ze společnosti Wedbush Securities ale není příliš realistické, že by se Musk nebo někdo jiný pokusil rozjet úplně novou síť. Muskův krok se získáním podílu v Twitteru je podle Ivese tahem, jak zahájit diskuse o proměně této platformy. „Myslím, že má v plánu stát se aktivním akcionářem a vynutit si na Twitteru změny,“ řekl Ives. „Ať tak, či onak, směřování Twitteru určitě promění.“