Ozvěny

Putin dál vyhrožuje

Válka na Ukrajině už trvá třetí měsíc a její konec se zatím zdá být v nedohlednu. Ruští okupanti sice teď své hlavní síly soustředí na oblast Donbasu na východě Ukrajiny, ve čtvrtek ale provedli raketový útok na Kyjev v době, kdy hlavní město navštívil generální tajemník OSN António Guterres. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to vypovídá o skutečném ruském postoji k mezinárodním organizacím a snaze ponížit OSN. Guterres byl předtím také v Moskvě, kde se za dlouhým Putinovým stolem snažil ruského diktátora přesvědčovat o míru. Jak vidno, marně. Otázka zní, k čemu takové návštěvy či telefonáty západních politiků jsou vůbec dobré. Podle Putina je jediné správné řešení to jeho, o čemž svědčí jeho výhrůžné výroky, jež zveřejnila ruská agentura TASS. „Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ citovala vládce Kremlu agentura ČTK s odvoláním na TASS. „Máme na to nástroje – takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný. Ale my se chlubit nebudeme, budeme je používat, pokud to bude zapotřebí.“ Co chcete od diktátora.

Plynové hrátky s eury a rubly

Minulou středu ráno přestal proudit plyn z Ruska do Polska a Bulharska. Režim diktátora Vladimira Putina tak reagoval na to, že obě země odmítly platit za plyn v rublech, jak Kreml koncem března nařídil. Podrobněji si o ruské plynové ofenzivě přečtěte o dvě stránky dál v komentáři Petra Fischera, který zdůrazňuje, že zásadní je v této otázce evropská jednota. Jenže ta se už drolí. Třeba Maďarsko oznámilo, že přistupuje na Putinovy podmínky – tedy bude platit v rublech. A tím to nemusí končit, protože i pravidla Evropské unie ohledně toho, co je a není porušení sankcí, připomínají „chytrou horákyni“. Evropská komise už dříve oznámila, že placení v rublech porušením sankcí je. Později dodala, že pokud kupující potvrdí, že platba byla dokončena po složení eur, porušení sankcí to není. Přesně takhle to podle deníku Rheinische Post hodlá dělat třeba německý gigant Uniper. Putinovy podmínky přitom stanoví, že kupci pošlou eura na účet u Gazprombanky, kde se následně promění na rubly. Když tedy evropský odběratel řekne, že obchod považuje za dokončený posláním eur, bude komise asi spokojená…

Rychle do NATO

Válka na Ukrajině akcelerovala touhu Švédska a Finska stát se členy Severo­atlantické aliance. Pokud přihlášku podají, stanou se členy NATO rychle, uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. „Když o vstup požádají, Finsko a Švédsko budou vřele přivítá­ny,“ citovala ho agentura Reuters. Pokud se obě země přihlásí během jara, jejich vstup by mohl schválit už červnový sum­mit aliance v Madridu. Pak to ještě musejí stvrdit jednotlivé národní parlamenty, což zabere nějaký čas. „Jsem ale přesvědčen, že toto přechodné období dokážeme nastavit tak, aby pro Švédsko i Finsko fungovalo dobře,“ dodal Stoltenberg.

Daňová úleva na nákup zbraní

Peněžní dary poskytnuté přímo Ukrajině na podporu její obrany před ruskými okupanty bude zřejmě možné si odečíst z daní. Zákon, který to umožní, schválili poslanci a poslali jej do Senátu. „Novela má dopad na desítky tisíc firem, které impulzivně darovaly své peníze, a týká se souhrnných částek v řádech stovek milionů korun,“ řekla Kateřina Provodová, vedoucí daňového oddělení společnosti RSM. „Řada firem by bez novelizace zákona nemohla dar například přímo na ukrajinskou obranu od základu daně odečíst, a tím pádem zřejmě ani poskytnout. Změna zákona tedy povede k nárůstu peněz darovaných v souvislosti s tímto válečným konfliktem.“ Dobré rozhodnutí.

Zájem o hypotéky přetrvává

Navzdory rostoucím sazbám a přísnějším podmínkám pro získání hypotéky, které od dubna nastavila Česká národní banka, zájem Čechů o tyto úvěry na pořízení nemovitosti neklesá. O sjednání hypotéky uvažuje 13 procent lidí, což je stejně jako před rokem, ukázal společný průzkum České bankovní asociace a agentury Ipsos. Hypotéku v současnosti splácí téměř pětina české populace – přesně 18 procent. Na financování úvěru využily své úspory dvě třetiny Čechů, tedy o něco více než loni: všechny úspory na ni padly u téměř čtvrtiny lidí, část z nich u více než 40 procent. Hypoteční úvěr slouží nejčastěji k pořízení vlastního bydlení, a to u dvou třetin lidí.

Lidé více spoří

V souvislosti s rostoucí inflací začali lidé méně utrácet a více spořit. To se projevilo už v posledním kvartálu loňského roku navzdory tomu, že příjmy domácností rostly, uvedl Český statistický úřad. Takzvaný hrubý disponibilní důchod domácností ve 4. čtvrtletí dosáhl 900,5 mi­liardy korun, což znamená meziroční zvýšení o 47 miliard. „V závěru roku se zvyšovaly obavy domácností z dalšího ekonomického vývoje, především z růstu cen. Tyto obavy přibrzdily nákupní apetit domácností a jejich spotřeba tak mezičtvrtletně klesla o více než 11 mi­liard korun,“ uvedla analytička ČSÚ Karolína Zábojníková.

Dříve nadstandard, dnes nezbytnost

Parkovací senzory se zpětnou kamerou, automatická převodovka, klimatizace a vyhřívané čelní sklo a sedadla – pět prvků výbavy, které byly dříve nadstandardem, ale dnes je více než polovina řidičů považuje při nákupu vozu za nezbytnou samozřejmost. Mezi další oblíbené pomocníky patří hlídání mrtvého úhlu s delším dosahem, adaptivní tempomat a dešťový a světelný senzor, které jsou nutnou výbavou při koupi vozu pro 34 procent řidičů. Že význam nadstandardní výbavy, která pomáhá k pasivní bezpečnosti silničního provozu, stále roste, ukázal výzkum agentury Ipsos pro společnost Essox na vzorku 500 českých spotřebitelů. Požadovaná výbava se liší napříč věkovými kategoriemi, ale i podle místa bydliště spotřebitele. Například parkovací senzory a zpětná parkovací kamera jsou nejdůležitější pro řidiče z Prahy (u svého auta je požaduje 67 procent dotázaných) a v Moravskoslezském kraji (77 procent). Zajímavý je také zájem o výměnu automobilu v letošním roce. Přestože ceny nových i ojetých automobilů rostou, takřka 43 procent respondentů letos plánuje pořízení motorového vozidla. Pomalu také roste zájem o elektromobily – jejich nákup v letošním roce zvažuje pět procent dotázaných.

Rozner soud nepřesvědčil

O někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku v době poslancování za SPD prohlásil, že to byl „neexistující
pseudo­koncentrák“. Miloslav Rozner si teď za svá slova z roku 2017 odnesl od soudu půlroční podmínku s odkladem na rok, byť rozsudek není pravomocný. Bývalý poslanec obžalobu odmítal, jeho obhajoba argumentovala, že nechtěl zpochybňovat genocidu, ale že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína, který na místě stál. Slovem „neexistující“ prý mínil, že v době pronesení výroku už tábor neexistoval, a ohledně „pseudokoncentráku“ se odvolával na znalecký posudek Historického ústavu Akademie věd, podle něhož tábor v Letech údajně nebyl koncentračním táborem. Takovou obhajobu ale soud považoval za absurdní. „Je naprosto nerozhodné, jak se ten tábor formálně jmenoval, zda to byl koncentrační tábor, nebo jiný, protože nacistický režim využíval řadu represivních zařízení s různými názvy,“ citovala ČTK soudkyni Helenu Strnadovou. Ta dodala, že pokud by se v duchu obhajoby tvrdilo, že genocida byla prováděna jenom v koncentračních táborech, pominuli by se
tím zemřelí při pochodech smrti, milion usmrcených v táboře Treblinka či oběti z Terezína. „Protože Terezín také nebyl koncentrační tábor, ale věznice pražského gestapa,“ řekla soudkyně. Zkrátka tentokrát se z toho Rozner
„nevybrousil“.