Ozvěny

Putinův devátý máj

Devátý květen je dnem, kdy Rusko slaví výročí konce druhé světové války. A typickou monstrózní přehlídkou jej hodlá uctít i letos, zatímco jeho okupační armáda plundruje Ukrajinu. Zároveň se spekuluje, že ruský diktátor Vladimir Putin využije letošní 9. květen k tomu, aby válku v sousední zemi nějakým způsobem akceleroval. Televizní stanice CNN s odvoláním na americké a další západní představitele nastínila možný scénář, podle kterého může Putin Ukrajině oficiálně vyhlásit válku, zatímco dosud o ní ruská propaganda mluví jen jako o „speciální vojenské operaci“. Putinovi by to umožnilo nařídit plnou mobilizaci a odvody branců. Možné vyhlášení války ze strany Ruska nevylučuje například britský ministr zahraničních věcí Ben Wallace. „Myslím, že se svou ,speciál­ní operaci‘ pokusí posunout,“ řekl rozhlasové stanici LBC. Spekulace o případném vyhlášení války mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za nesmysl, což samozřejmě v duchu putinovské propagandy může znamenat například to, že válka bude vyhlášena. Vojenské přehlídky se 9. května mají v Rusku konat v bezmála třech desítkách měst. A podle informací ukrajinského ministerstva obrany ji Rusové chystají také v ukrajinském Mariupolu, který prakticky srovnali se zemí…

Na pořadu dne ropné embargo

Od vypuknutí války na Ukrajině se opakovaně mluví o tom, že je to právě embargo na ruskou ropu a plyn, co by Putinovi zásadním způsobem omezilo přítok peněz na financování válečné mašinerie. Teprve dva a půl měsíce od chvíle, kdy ruští okupanti přepadli sousední stát, se ale Evropská unie rozhoupala ropné embargo navrhnout, a to v rámci šestého

sankčního balíku. Členské země by podle návrhu měly ukončit dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce letoška. Což se samozřejmě ukázalo jako ožehavá věc. Například Slovensko a Maďarsko žádaly, aby dostaly výjimku a ropu mohly dovážet déle. A v podobném duchu se vyjádřil i český premiér Petr Fiala. „Naše vláda zastává jednoznačný postoj, že sankce musí být co nejtvrdší, Rusko musí sankce pocítit a musí za invazi na Ukrajinu zaplatit,“ uvedl, vzápětí ale přišlo ono „ale“. „Sankce ale nesmí poškodit české občany více než Rusko,“ dodal s tím, že i Česko musí požádat o výjimku. Tohle embargo asi moc embargo nebude.

Základní sazba už je 5,75 procenta

Centrální banka znovu zvýšila svou základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí cena peněz v ekonomice – tedy úvěrů a vkladů. Bankovní rada sazbu minulý čtvrtek zvýšila z rovných pěti procent na 5,75 procenta, což je nejvíce od roku 1999. A zvyšování sazby podle všeho není ještě zdaleka konec. Hlavním důvodem je neustále rostoucí inflace – po­dle čerstvého odhadu ji ČNB za letošek očekává v průměru 13,1 procenta. Nárůst sazby o 0,75 procentního bodu ekonomy překvapil. „Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání,“ citovala agentura ČTK například analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše.

PPF povede Šmejc

Ladislava Bartoníčka, který řídí PPF Group od loňské smrti jejího majoritního vlastníka Petra Kellnera, vystřídá v polovině června Jiří Šmejc. Nový generální ředitel zároveň získá opci na odkup až 10procentního podílu ve skupině. Změnu oznámila PPF v tiskové zprávě. „Naši rodinu s Jiřím pojí dlouholeté přátelství. V letech 2005 až 2012 byl klíčovou osobou PPF, navíc s Petrem často a do hloubky diskutoval o obchodních aktivitách skupiny a dobře znal jeho uvažování. Proto jsem velmi ráda, že Jiří přijal moji nabídku na pozici ředitele PPF,“ řekla vdova po zakladateli Renáta Kellnerová, která je oprávněna disponovat většinou hlasovacích práv ve skupině.

Křetínský investoval do DoDo

Logistický startup DoDo získal v investičním kole Series B svou dosud největší investici. Jedná se o 1,5 miliardy korun od investorů v čele s EC Investments Daniela Křetínského a zakladatelem J&T Capital Partners Patrikem Tkáčem, kteří v logistické firmě Michala Menšíka navýší svůj minoritní podíl. Během posledního roku se společnosti DoDo podařilo takřka zdvojnásobit roční obrat a poprvé se přiblížit miliardovým tržbám. Firma s více než dvěma tisíci kurýry napříč sedmi evropskými zeměmi rozvezla na čtyři miliony zásilek. „DoDo ze startupu vyrostlo v šampiona svého oboru a netajíme se ambicí dále pokračovat do evropské první byznysové ligy,“ prohlásil Menšík. Good job!

Twitter pro firmy za poplatek?

Ohlášený prodej sociální sítě Twitter Elonu Muskovi za 44 miliard dolarů vyvolal pořádný rozruch. V souvislosti s akvizicí se rojí otázky, co miliardář hodlá se sociální sítí provést. Jednu indicii upustil sám Musk minulý týden na svém twitterovém účtu. „Pro běžné uživatele bude Twitter vždycky zdarma, ale pro komerční nebo vládní uživatele by mohl být za mírný poplatek,“ napsal. Deník The Wall Street Journal také uvedl, že Musk hodlá do tří let vrátit Twitter na burzu, z níž zmizí po schválení odkupu úřady a akcionáři. Měl to říct investorům při diskusi o financování nákupu sítě.

Kolik lidí se aktivně brání inflaci

Bezmála 60 procent Čechů se kvůli rostoucí inflaci, vysoké ceně bydlení či zdražování energií bojí o svoji finanční situaci více než před rokem. Více než dvě třetiny lidí také v posledním roce více přemýšlely o tom, jak chránit svoje úspory, ukázal průzkum Generali Lví podíl. Investováním se inflaci brání 51 procent Čechů. U mužů jde o 63 procent, žen ale investuje pouze 37 procent. Nejvíce mají lidé zájem o akcie – napřímo či prostřednictvím fondů do nich investuje 20 procent dotázaných. Do nemovitostí investuje 15 procent Čechů, zvláště mezi mladými pak získávají čím dál tím větší oblibu kryptoměny. Celkem do nich investuje už 13 procent Čechů a třetina lidí do 26 let. Množství obyvatel, kterým inflace peníze požírá, je však stále hodně. „Třetina lidí například vůbec neřeší, zda jsou jejich investice chráněné proti inflaci. Čtvrtina Čechů si navíc myslí, že nejvýhodnější je ukládat peníze na běžných účtech nebo v hotovosti. Kvůli tomu mohou o značnou část hodnoty svých úspor velice rychle přijít,“ uvedl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.