Ozvěny

Svatba PPF s Monetou se neuskuteční

Měl to být bankovní deal desetiletí, na jehož konci měla vzniknout třetí největší banka v Česku. Jenže nakonec nic nebude. Skupina PPF zrušila plánované spojení své Air Bank s Monetou Money Bank. Obě strany se na něm dohodly před rokem a před Vánocemi jej schválili akcio­náři Monety, rámcová smlouva stanovila kupní cenu Air Bank na 25,9 miliardy korun. Obchod ale teď padl. „V případě dokončení transakce by došlo nejen k významné redukci rozvojových plánů, ale především k podstatnému snížení rozdělitelného zisku a rezerv ve srovnání s představami, které byly prezentovány při podpisu rámcové smlouvy,“ uvedla v tiskové zprávě PPF. Jde především o nedávné rozhodnutí ČNB, kterým se od července postupně zvýší proticyklická kapitálová rezerva všech bank v Česku z 0,5 procenta až na 2,5 procenta. Roli podle PPF hrála také zhoršená makroekonomická a geopolitická situace. Skupina PPF však s podílem 29,94 procenta zůstává největším akcionářem Monety. „Lituji, že plán, na němž jsme tvrdě pracovali, nakonec nebude realizován. Nadále se tedy budeme snažit o realizaci samostatné strategie a z ní vytyčených cílů tak, abychom akcionářům dodali solidní ziskovost včetně dividend,“ řekl šéf Monety Tomáš Spurný.

Ropné embargo bude. Částečné

Prvních pět sankčních balíků vůči Rusku schválila Evropská unie během zhruba měsíce a půl od začátku války na Ukrajině. Vyjednávání šestého se ale dost zadrhlo – podařilo se ho doladit až téměř po dalších dvou měsících. Důvod průtahů je ten, že balík obsahuje silný kalibr: embargo na dovoz ruské ropy. Prosadit se nakonec podařilo jen částečné, protože kolem toho bylo v EU hodně povyku. Proti se stavělo hlavně Maďarsko, výjimku nakonec ale dostaly i Česko a Slovensko a ropovodem Družba černá tekutina dál poteče. Dovoz tankery dostane stopku. Zákaz má začít platit na konci roku a sníží dovoz ruské ropy zhruba o dvě třetiny. A co případné embargo na ruský plyn? Zatím to nevypadá. Estonsko k zákazu bez okolků vyzvalo, ale další země jsou proti. „Myslím, že by plyn měl v sedmém balíku být, ale zároveň jsem realistka,“ řekla podle ČTK estonská premiérka Kaja Kallasová. „Nahradit ruskou ropu je výrazně snazší. S plynem je to úplně jiné, embargo na něj proto součástí příštího balíku nebude,“ oponoval rakouský kancléř Karl Nehammer. Evropská jednota drhne.

Růst předčil prognózu

Česká ekonomika rostla v prvním letošním kvartálu víc, než kolik očekávala květnová prognóza centrální banky. Podle Českého statistického úřadu stoupl HDP meziročně o 4,8 procenta, což je o procentní bod nad očekáváním ČNB. „Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl. V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,“ řekl Vladimír Kermiet z ČSÚ. Zmíněná květnová prognóza ČNB očekává, že kvůli válce na Ukrajině ekonomika v dalších kvartálech zpomalí.

Nývlt, nebo Macháně?

Zajímavé spekulace rozvířila britská média s odkazem na tajnou službu MI6. Podle nich může být ruský diktátor Vladimir Putin už po smrti a na veřejnosti se objevuje jeho dvojník. „Putin je velmi vážně nemocen a jeho smrt by byla týdny či měsíce tajena,“ citoval deník Daily Mirror zdroj z tajných služeb. Putinova nedávná mediální vystoupení byla nejspíš předtočena a spekuluje se, že na květnové přehlídce ke Dni vítězství se objevil jeho dvojník, dodal list. Trochu to připomíná film Jára Cimrman ležící, spící a dvojníky Nývlta a Macháněho. Ať tak či onak, Putin, jehož v poslední době vidíme, vypadá hodně opotřebovaně.

Sazby se ještě zvýší

V boji s inflací zvedla Česká národní banka svou základní úrokovou sazbu už na 5,75 procenta. A na zasedání v červnu budou centrální bankéři ve zvyšování patrně pokračovat. V rozhovoru pro Právo to uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora (na snímku). „Za sebe říkám, že hlavním cílem je dosáhnout co nejdříve stabilní a nízké inflace. Pokud pro tento cíl bude potřeba zvýšit sazby, tak to podpořím. V tuto chvíli je myslím pravděpodobnější, že sazby v červnu spíše ještě zvyšovat budeme,“ uvedl. Od července však Jiřího Rusnoka střídá v guvernérském křesle člen bankovní rady Aleš Michl, který je proti zvedání sazeb. Je tedy možné, že červnové zasedání centrálních bankéřů bude znamenat poslední zvýšení.

Češi zůstanou v Česku

Dvě třetiny Čechů plánují strávit letošní letní dovolenou doma. Z aktuálního šetření agentury CzechTourism vyplývá, že dovolenou v Česku má naplánovanou 68 procent respondentů, v průměru na ní chtějí strávit dvanáct a půl dne. Nejčastěji pojedou do jižních Čech, na jižní Moravu nebo do Středočeského kraje, Praha z průzkumu vzešla jako třetí nejméně žádaná destinace pro domácí dovolenou. Z průzkumu také vyplývá, že lidé předpokládají, že za dovolenou v Česku vynaloží v průměru 7 213 korun na osobu, to je o čtyři stovky víc než loni. 45 procent výdajů poputuje do nákladů na ubytování.

Třetinu firem postihl kyberútok

Kybernetických útoků v poslední době přibývá, v Česku narostl mezi roky 2020 a 2021 jejich počet o pětinu, přesto proti nim řada firem stále není dostatečně zabezpečena. Uvědomuje si to čtvrtina podniků, ale pouze zhruba třetina z nich plánuje významněji investovat do zabezpečení. Ukázal to dubnový průzkum projektu Česko v datech. Že mnoho českých podniků kyberútoky podceňuje, potvrzuje i fakt, že zhruba čtyři z pěti neprovádí pravidelné testy a audity kybernetické obrany. „Nástroje na kybernetické útoky jsou čím dál dostupnější, často si stačí jen stáhnout požadovaný program. Kybernetický útok tak může provést i osoba, která s hackováním nemá příliš velké zkušenosti,“ varuje ředitel T-Business Cyber Security v T-Mobile Czech Republic Zdeněk Gremla. „Důležitým faktorem je i skutečnost, že se do digitálního prostoru přesouvá stále větší počet cenných dat a obsahu, tudíž se mnohým hackerům vyplatí do útoků investovat. Útoky se jim v případě úspěchu jednoduše zaplatí.“ Nepodceňovat!

Češi a webové „sušenky“

Cookie znamená anglicky sušenka nebo také krátký textový soubor, který navštívený web odesílá do prohlížeče uživatele. A už nějaký ten pátek na nás z webů pravidelně vyskakuje lišta, která umožňuje cookies přijmout, odmítnout nebo upravit jejich nastavení. Jak teď zjistil průzkum společnosti Behavio pro Avast, celá polovina Čechů dá při návštěvě webu automaticky souhlas ke sběru a případnému poskytování veškerých přístupných informací třetím stranám. K čemu cookies slouží, přitom ví jen čtvrtina uživatelů (přesně 26 procent). Lidé si často neuvědomují, že vedle pozitiv – například že vám do příští návštěvy nezmizí zboží z nákupního košíku – se s cookies pojí i řada negativ. Obvykle jde o sběr údajů, jež daný web nepotřebuje a může je poskytovat třetím stranám. „Skutečným rizikem cookies může být vnucování obsahu či sledování polohy uživatelů,“ řekl technický ředitel Avastu a vedoucí AI Centra na FEL ČVUT Michal Pěchouček. „Kvalitně zpracovaný web se zobrazí, i pokud cookies přijmete jen v nezbytné míře,“ dodal.