Ozvěny

Angela nemá výčitky

Šestnáct let vedla Německo jako kancléřka, loni na podzim z politické scény odešla a stáhla se do ústraní. První velký rozhovor poskytla Angela Merkelová až minulý týden – a to rovnou na jevišti divadla Berliner Ensemble, kde odpovídala na otázky novináře týdeníku Der Spiegel Alexandera Osanga. „Přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ citovala ČTK její slova z rozhovoru. V době, kdy zastávala funkci kancléřky, často s ruským diktátorem Vladimirem Putinem jednala a snažila se prý odvrátit možné černé scénáře. „Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ prohlásila. Změny ruského režimu se snažila docílit akcentem na obchodování a ekonomiku, přestože Putinovi podle ní jde o zničení západoevropského politického modelu. „Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ podotkla. Že to byla představa velmi naivní, vidíme teď v přímém přenosu. Merkelová však nebyla z vrcholných unijních politiků zdaleka jediná, kdo na Rusko dlouhé roky nahlížel skrz růžové brýle.

V radě ČNB budou dvě ženy

Poprvé v historii zasednou v sedmičlenné radě České národní banky dvě ženy. A Eva Zamrazilová se zároveň stane viceguvernérkou – dosud žádná žena tuto funkci nezastávala. Nové tři členy bankovní rady jmenoval minulý týden prezident Miloš Zeman. Zatímco šéfka Národní rozpočtové rady Zamrazilová a ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait už v bankovní radě v minulosti působili, pro Karinu Kubelkovou to bude premiéra. Hlavní analytička Hospodářské komory je zároveň poradkyní premiéra Petra Fialy (ODS). Bankovní radu povede od července její dosavadní člen Aleš Michl, jehož Zeman jmenoval už v květnu. Skončí současný guvernér Jiří Rusnok a jmenováním nových členů vyprší mandát i Tomáši Niedetzkému a Vojtěchu Bendovi. „Zemanovo předposlední doplnění bankovní rady lze chápat jako záměrné převážení současných názorových poměrů v centrální bance,“ píše v komentáři na straně 10 Petr Fischer. Bezprostředně po jmenování nového tria koruna posílila.

Johnson přežil

Nad britským premiérem Borisem Johnsonem se smrákalo, z Downing Street se ale stěhovat nemusí. Muž, jehož pozicí otřásly večírky ve vládním sídle během lockdownů, ovšem ve své Konzervativní straně bůhvíjakou podporu nemá. Svědčí o tom hlasování o důvěře mezi konzervativními poslanci: Johnson našel podporu u 211 zákonodárců, dalších 148 bylo proti. To je více než 40 procent. „Vzhledem k tomu, že proti němu hlasovalo tolik vlastních poslanců, přišel o efektivní většinu v parlamentu a objevilo se riziko, že jeho vláda bude paralyzována,“ napsal The Guardian a připomněl, že Theresa Mayová hlasování o důvěře také ustála, ale za pár měsíců skončila.

Spalovací motory jen do roku 2035

Rok 2035 vypadá na první pohled jako datum ze sci-fi filmu, ale je to vlastně za chvíli. Po uplynutí této doby by se už v Evropě neměla prodávat nová osobní a lehká užitková auta se spalovacími motory – návrh schválil Evropský parlament. Ojetin by se to týkat nemělo. „Za prvé, ještě není rozhodnuto, důležitou roli bude hrát i české předsednictví,“ podotkl viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. O návrhu budou dál jednat zástupci europarlamentu a Evropské komise s členskými státy a o výsledku se bude znovu hlasovat. „Za druhé, situace v reálné ekonomice ten zákaz v mnoha případech předběhne, jak u států (Británie), tak u výrobců (Volvo),“ dodal Špicar.

Češi dál touží po vlastním bydlení

Navzdory zdražujícím hypotékám uvažuje téměř čtvrtina Čechů o tom, že si letos pořídí vlastní nemovitost. Polovina z nich chce využít právě hypoteční úvěr, necelá čtvrtina pak vlastní zdroje, zjistil průzkum agentury IPSOS pro společnost Broker Consulting. Představu o spokojeném bydlení představuje pro téměř tři čtvrtiny respondentů právě vlastní nemovitost. „Průzkum potvrzuje neutuchající zájem Čechů o kvalitní vlastní bydlení i v období vyšších úrokových sazeb. Klienti si uvědomují horší dostupnost nových hypoték,“ řekl místopředseda představenstva Hypoteční banky Vlastimil Nigrin. Na hypo­téku by podle průzkumu za současných podmínek nedosáhla více než třetina potenciálních žadatelů.

Hypotéky atakují šest procent

Ceny hypoték dál rostou, na počátku června byla průměrná nabídková sazba podle údajů Fincentra Hypoindexu 5,71 procenta. Za měsíc vzrostla o 0,38 procentního bodu. „A podle prohlášení ČNB je jasné, že stále nejsme na pomyslném vrcholu, neboť na konci června má následovat další zvýšení základních sazeb,“ řekl Jiří Sýkora z Fincentrum & Swiss Life Select. Se sazbou rostou i splátky. „Pokud dnes klient podepíše smlouvu na hypotéku ve výši 3,5 milionu korun se splatností 25 let, musí si připravit částku vyšší než 21 900 korun měsíčně.“ Oproti loňskému červnu je to nárůst o více než 6 000 korun.

Musk hrozí, že Twitter nekoupí

Zprvu to vypadalo jako poměrně snadná operace. Elon Musk koncem dubna oznámil, že za 44 miliard dolarů koupí sociální síť Twitter, což správní rada firmy následně schválila. Jenže od záměru koupit ke skutečné koupi se toho může stát ještě hodně. Už v květnu šéf automobilky Tesla ohlásil, že dohodu pozastavuje do doby, než mu Twitter poskytne údaje o falešných a spamových účtech na sociální síti. Minulý týden pak pohrozil, že může z celého obchodu nakonec vycouvat, protože Twitter s ním prý v otázce falešných účtů nespolupracuje. Muskův právník proto poslal šéfce právního oddělení Twitteru Vijaye Gaddeové a americké komisi pro cenné papíry dopis, podle něhož má Musk dojem, že Twitter maří jeho práva na informace, na které má podle akviziční smlouvy nárok. „Je to jednoznačné porušení povinností Twitteru, které ze smlouvy vyplývají,“ stojí v dopise s tím, že Musk si vyhrazuje právo od obchodu odstoupit. Twitter následně uvedl, že s Muskem komunikuje a hodlá transakci dotáhnout do konce. Jak tohle dopadne?

Nezaměstnanost znovu klesla

Inflace v tuzemsku roste bez přestávky už od loňského léta, nezaměstnanost vykazuje přesně opačný trend. Podle údajů Úřadu práce se snížila už čtvrtý měsíc v řadě – podíl nezaměstnaných osob klesl v květnu na 3,2 procenta z dubnových 3,3 procenta. V meziročním srovnání znamená květnový údaj dokonce pokles o 0,7 procentního bodu. Na jedno vol­né pracovní místo pak připadá 0,7 uchazeče – nabízí se tedy víc pozic, než kolik je lidí bez práce. Pracovní trh zatím výrazně neovlivnil příchod Ukrajinců, kteří ze své vlasti utekli před válkou. Na konci května jich v Česku pracovalo 56 388. „Nastupují zpravidla na dlouho­době neobsazené pozice. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Zároveň ale platí, že do Česka přicházejí či přicházely především ženy. Což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti. Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.