Ozvěny

Zemřel Věslav Michalik

Zděšení, projevy smutku a osobní vyznání doprovázely zprávu o náhlé smrti Věslava Michalika (59), místopředsedy STAN a dlouholetého starosty Dolních Břežan. Právě Břežany se nejvíce připomínaly jako živý otisk politika, který patřil do úzkého kruhu lidí, stojících za volebními úspěchy hnutí starostů. Chcete-li vidět, jak vypadá úspěšná správa věcí veřejných, jeďte do Břežan!

Smrt nasvěcuje dění jinými odstíny, a tak se Michalik, který se nestal ministrem průmyslu a obchodu pro podezření z podivných finančních operací ve svých firmách a z potenciál­ních střetů zájmu, ve vzpomínkách po smrti vyjevuje jako nejdůležitější muž STAN. Mozek všech podstatných strategií. Pro řadu poslanců byl „nejdůležitějším člověkem, se kterým se kdy v životě potkali“, přinejmenším někým, kdo je na celý (nejen) politický život ovlivnil a inspiroval, kdo pomáhal při porozumění tomu, co politika je a jak se dá dělat, aby z toho občané měli co největší prospěch. Z tohoto pohledu je škoda, že Věslav Michalik ve vládě nezasedl, protože jeho erudice a zkušenosti by jí mohly pomoct. Takto mu však zůstává pověst muže, jenž před osobním úspěchem dal přednost morálnímu omezení, jež vysoká politika vyžaduje. Právě to je – ať už to s podnikáním zesnulého bylo jakkoli – politický pomník Věslava Michalika.

Soud, nekampaň a vzkaz

Andreji Babišovi nevyšel další pokus, aby přestal být veden v archivních svazcích StB jako agent. Bratislavský krajský soud zamítl jeho žalobu s tím, že nemá žalovat Ústav paměti národa, ale ministerstvo vnitra. Kauza se táhne už deset let a šéf hnutí ANO se hodlá dál bránit. Teď však má plno práce se svou nekampaní, kdy – ač stále ještě neoznámil kandidaturu na prezidenta – objíždí pilně celou zemi. Byl i na festivalu Votvírák v Milovicích, odkud do vysílání TV Nova kritizoval vládní kroky boje s inflací. „Já bych vládě doporučil… za chvilku pojede Mirai. Když nemůžeš, přidej víc. A slovo nejde neexistuje,“ citoval velký hit kapely. „Takže vláda říká, že to nejde. No samozřejmě, že to jde. Vláda nedělá pro lidi vůbec nic,“ řekl. Frontman kapely Mirai Navrátil vzápětí přes Instagram poslal vzkaz hlavnímu Babišovu marketérovi Marku Prchalovi. „Pane Prchale, já vím, že to je vaše práce, ale právě proto byste se s námi možná mohli poradit, jestli se opravdu hodíme pro kampaň vašeho šéfa. My s klukama si totiž myslíme, že nehodíme.“ Naprosto mu rozumíme.

Rada ČT je kompletní

Po několika neúspěšných pokusech se nakonec povedlo zvolit nové členy Rady České televize, která je tedy kompletní. Koaliční poslanci prosadili veřejné hlasování, jehož se na protest nezúčastnily opoziční strany ANO a SPD, jež žádaly tajnou volbu. Politolog Ladislav Mrklas nahradí Hanu Lipovskou, jeho mandát potrvá do 27. května 2026. Lipovská byla loni z rady odvolaná poté, co ohlásila kandidaturu do sněmovny za Volný blok. Mandát do roku 2028 získali exředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalá členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, exšéf zpravodajství ČT Karel Novák a bývalý šéf Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík.

Tuzemské banky jsou odolné

Vůči zhoršenému ekonomickému vývoji zůstávají banky v Česku odolné, konstatovala na základě zátěžových testů Česká národní banka. „Výsledky dokládají schopnost bank ustát delší období silně negativního vývoje – při negativním scénáři by však došlo k značnému nárůstu úvěrových selhání a ztrát z finančních aktiv. Současná situa­ce a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ řekl šéf sekce finanční stability ČNB Jan Frait. Limity pro žadatele o hypotéku co se týče příjmů a celkových dluhů centrální banka nezpřísnila. Zároveň uvedla, že ceny bytů v Česku byly ke konci loňského roku nadhodnocené zhruba o 40 procent.

Zranitelné Česko

Z evropských zemí je Česko páté v žebříčku států, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. V celosvětovém pořadí nám patří 26. pozice, uvedl ve své zprávě přední světový poskytovatel kyberbezpečnostních řešení Check Point Software Technologies. Jedna tuzemská organizace čelila v dubnu v průměru 1 800 kyberútokům za týden, což je zhruba o 700 útoků nad evropským průměrem. Naopak Slovensko se umístilo až ke konci tabulky a na 84. místě patří v tomto směru mezi bezpečnější země. První, tedy nejnebezpečnější pozici obsadilo znovu Mongolsko. Výzkumný tým Check Point Research upozornil, že největšímu množství kyberútoků čelí vzdělávací a výzkumné instituce.

Staré osvětlení se prodražuje

Zastaralé osvětlení odsává z českých veřejných rozpočtů přes pět miliard korun ročně, ukázala studie světového lídra v oblasti osvětlení Signify. Zhruba jen čtvrtina z 1,35 milionu pouličních a silničních svítidel má LED technologii. Kdyby se vyměnily všechny, ročně by se za elektři­nu ušetřilo skoro 2,7 miliardy korun. Ve školství by úspory činily bezmála 1,8 miliardy, ve zdravotnictví přes půl miliardy. „Přechod ze zastaralého osvětlení na úspornou LED technologii není jen o ekologickém přístupu, ale i o stále větších úsporách,“ říká Tomasz Waszkiewicz ze Signify. Každá koruna by se teď hodila.

Pivo je naše ropa!

Když občas někoho napadne, že by se mohl prodat národní podnik Budějovický Budvar, je okolo toho vždycky slušné haló. Naposledy to napadlo šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. „Stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. Není k tomu jediný racionální důvod,“ řekla deníku Právo. Vedení „topky“ zároveň informovalo, že v rámci konsolidace veřejných financí by se stát měl zbavit majetku, který pro jeho poslání není podstatný. Třeba právě pivovaru. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to dává smysl: „Český stát na jedné straně pivo lidem v rostoucí míře zdaňuje, prý aby je vyšší cenou odradil od jeho konzumace. Zároveň lidem pivo vaří a prodává. Jasně, prodej Budvaru dává smysl nejen ekonomický, ale řekněme i morální.“ Proti tomu razantně vystoupil lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula. „Jednoznačně říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme,“ prohlásil. „Prodat Budvar je, jako by Saúdové prodali ropná pole,“ dodal. Pivo je tedy podle ministra česká ropa!

Otázka pro začínající ekonomy

Okolo jednorázového pětitisícového příspěvku na dítě plály v uplynulých týdnech emoce, minulý týden jej vláda ve sněmovně zrychleně prosadila. „Zmírníme tak dopady inflace na rodiny,“ řekla pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Květnová inflace v Česku opět zrychlila, meziročně už o 16 procent. Onen pětitisícový příspěvek na dítě má český státní rozpočet v součtu vyjít na 7,8 miliardy korun. Co je to ovšem proti Rakousku, které v boji s růstem cen ohlásilo zcela revoluční plán – tamní koaliční vláda v čele s kancléřem Karlem Nehammerem se rozhodla rozdat peníze úplně všem! Rakouský rozpočet to vyjde na skoro 150 miliard korun. V zemi, kde je meziroční inflace podle Eurostatu 8,1 procenta, dostane každý dospělý jednorázově 500 eur (asi 12 tisíc korun), dítě polovinu. Lidé bez práce a penzisté s nízkým důchodem pak navíc ještě 300 eur. Otázka pro začínající ekonomy zní: dá se zkrotit inflace tím, že rozdáte peníze lidem, aby je utráceli?