Ozvěny

Rusnokovo adieu

S křeslem guvernéra České národní banky se Jiří Rusnok rozloučil zvý-

šením základní úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na aktuálních sedm procent. Sazba je tak nejvýše od roku 1999. O jejím dalším růstu rozhodla bankovní rada minulou středu a pro Rusnoka to byla derniéra – příští zasedání už povede nový guvernér Aleš Michl, který naopak patří mezi odpůrce zvedání sazeb. „Zvýšení úrokových sazeb je reakcí na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice,“ řekl k poslednímu rozhodnutí Rusnok. Podle nejčerstvějších údajů vyskočila inflace v Česku meziročně už na 16 procent. Trhy teď napjatě čekají, jaký kurz nabere ČNB, až její vedení převezme od července Michl. „Na dalším zasedání bude již rada jednat v novém složení a podle dosavadních odhadů by měla vůči zvyšování sazeb zaujmout rezervovanější postoj,“ řekl obchodní ředitel tuzemské pobočky finanční společnosti Ebury Tomáš Kudla. „Zvyšování sazeb je účinný nástroj, jak inflaci zastavit nebo zpomalit. V Turecku bojovali s inflací snižováním úrokových sazeb a postupně došli až na hodnotu inflace 73,50 procenta,“ dodal Kudla. Takovou cestou, doufejme, nepůjdeme.

Suverenita do pěti let

„Je reálná hrozba, že Rusko v následujících týdnech nebo měsících otočí kohoutkem a vypne plyn a ropu, aby nám způsobilo co největší problémy,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v televizním projevu o krizi dodávek a vysokých cenách energií. Neopomněl zkritizovat Babišovu vládu a zmínil tři zásadní úkoly, které jeho kabinet musí zvládnout. „Musíme zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu. Musíme se co nejdříve odstřihnout od Ruska a stát se energeticky suverénním státem. A musíme pomoci lidem a firmám, aby zvládli cenový šok, který nás v souvislosti s energiemi v následujících měsících čeká,“ vypočítal. Zásobníky plynu jsou podle něj ze dvou třetin naplněné, což je v tomto období nejvíc v historii. Energetické suverenity lze podle Fialy docílit do pěti let. Premiér zdůraznil, že součástí strategie je, aby stát získal pod kontrolu síť klíčových tuzemských elektráren. Na přímou pomoc lidem a firmám pak ze státního rozpočtu půjde 66 miliard korun, zruší se povinné platby za obnovitelné zdroje a vznikne úsporný tarif na elektřinu a plyn. Komentář Petra Fischera k premiérově televiznímu projevu čtěte na straně 10.

Miliarda na závislosti

Náklady na léčbu závislostí rostou, uvedla Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je největší svého druhu v Česku. Loni za léčbu závislostí 40 tisíc lidí zaplatila přes 1,1 miliardy korun, o téměř pětinu více než před pěti lety. Nejvíc z nich (65 procent) bojuje s alkoholem. A to včetně dětí, jichž je mezi 40 tisíci pacienty přes tisíc. „Významná část lidí se k pomoci nedostává. Vládní zpráva zpracovaná Národním monitorovacím střediskem uvádí, že je v Česku závislých až 150 tisíc lidí, dalších přibližně 500 tisíc užívá alkohol nadměrně a v riziku závislosti se pohybuje,“ řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Smutná čísla.

Hrozba totálního shutdownu

V televizním projevu to zmínil premiér Fiala, obdobné varování vyřkl i šéf Mezi­národní agentury pro energii Fatih Birol. „Evropa by se měla připravit na to, že Rusko úplně zavře plynové kohoutky,“ řekl Financial Times. „Čím víc se blíží zima, tím lépe rozumíme záměrům Ruska,“ uvedl s tím, že cílem výpadků dodávek z Ruska podle něj je, aby si Evropa nevytvořila dost zásob a Rusko pak v zimě nad ní mělo moc. Birol podle FT také řekl, že evropské státy by měly dál udržet v provozu i ty jaderné elektrárny, které mají v plánu zavřít, aby se méně elektřiny vyrábělo spalováním plynu. Co na to Němci? Prodlouží životnost svým zbylým atomovým elektrárnám, jež mají dosloužit na konci letošního roku?

Na obědech lidé šetří

Češi omezili útraty za obědy, nejčastěji volí jen jeden chod a k němu si nedávají nápoje tak často jako dřív. Podle společnosti Edenred to dokládají platby za obědy – v květnu se sice meziročně zvýšily

o 11 procent na 159,30 koruny za oběd, tento růst ale pokulhává za tím, jak rychle stoupají ceny v sektoru stravování. Restaurace podle statistického úřadu meziročně zdražily o víc než čtvrtinu. „Ukazuje se, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy,“ řekla Aneta Martišková z vedení Edenredu. „Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí.“

Globus pro Rushe

Už tento pátek začíná 56. ročník MFF Karlovy Vary. Během deseti dnů uvidí diváci mnoho filmů a nebudou chybět ani hvězdy. Přijede australský držitel Oscara Geoffrey Rush, který při slavnostním zakončení 9. července převezme cenu za mimořádný umělecký přínos světové kineAmatografii – Křišťálový globus. Může si ho tak přidat ke dvěma Zlatým glóbům, které už má. Z jeho filmografie uvede festival mimo jiné Záři, za niž v roce 1997 získal Oscara. Cenu prezidenta festivalu pak dostane další držitel Oscara Benicio del Toro. I jeho oscarový „zářez“ Traffic – nadvláda gangů je na karlovarském programu.

Kvůli dovolené se Češi nechtějí zadlužovat

Sezona letních dovolených je tady. Podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit plánuje 36 procent dotázaných prožít volno v Česku a 27 procent v zahraničí. Pětina respondentů ještě váhá, kam a zda vyrazí, čtvrtina z nich už ví, že letos na dovolenou nikam nepojede. Drtivá většina Čechů se však shoduje na tom, že letní dovolenou chce zaplatit z vlastních peněz: 67 procent použije na nákup dovolené úspory, 31 procentům dotázaných bude stačit běžná měsíční výplata a na úspory nesáhnou. Půjčovat si u komerčních subjektů nebude kvůli dovolené v podstatě nikdo. „Zadlužovat se na dovolenou svým klientům nedoporučujeme, Češi se těmito radami letos řídí a půjčkou řeší spíše nákup zboží dlouhodobější povahy,“ prohlásil ombudsman klientů Home Credit Miroslav Zborovský. Do 30 tisíc korun za dovolenou pro všechny členy domácnosti se chystá utratit skoro 70 procent dotázaných: před dvěma lety byla tato částka maximem pro devět lidí z deseti.

Zůstat, nebo se vrátit?

Téměř dvě třetiny uprchlíků z Ukra­jiny chtějí zůstat v Česku a hledat si zde dlouhodobou práci, ukázal aktuální průzkum personální agentury Hofmann Personal. I přesto, že 59 procent jich má vysokoškolské vzdělání, zaměstnání kvůli jazykové bariéře nachází nejčastěji ve výrobě. „Plných 80 procent respondentů z řad ukrajinských uprchlíků hledá dlouhodobou práci,“ řekla ředitelka agentury Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková k průzkumu, který se uskutečnil v rámci Veletrhu práce pro ukrajinské uprchlíky pořádaného ve spolupráci s komunitou HR Brainstorming. Akce se zúčastnilo přibližně 1 500 ukrajinských uchazečů o zaměstnání, 85 procent z nich tvořily ženy.