Ozvěny

Covid nezmizel, válka a inflace ho jen upozadily

Poté, co Rusko koncem února napadlo Ukrajinu, přestal být covid-19 po dvou letech prakticky ze dne na den mainstreamovým tématem. Ještě víc to pak upozadila inflace, kterou všichni horem dolem skloňují, až se může zdát, že pandemie je už historií. Bohužel nikoli. Například Francouzi minulý týden hlásili okolo 200 tisíc nových případů denně, doporučují se tam roušky ve veřejné dopravě a posilovací dávka očkování. V tuzemsku bylo denně přes tisíc nových případů a očekává se, že jich bude přibývat, ale protože se neplní nemocnice a jednotky intenzivní péče, ministerstvo zdravotnictví neplánuje opatření. Ani třeba povinné roušky ve zdravotnických zařízeních. Biochemik Jan Konvalinka nicméně na Facebooku uvedl, že ho vývoj pandemie znervózňuje. „Analýzy mého přítele profesora Jana Bartáčka z VŠCHT ukazují mimořádně strmý nárůst viru v pražských odpadních vodách, přesahující nejvyšší hodnoty z vrcholů epidemie. Tyhle vrcholy v minulosti předcházely zaplněným nemocnicím zhruba o čtyři týdny,“ napsal s tím, že díky promořenosti a proočkovanosti nás žádná velká tragédie nečeká. „Ale stoprocentně jistý si nejsem,“ dodal. Mimochodem, nejčastější příčinou úmrtí byl loni v Česku právě covid-19.

Jádro a plyn jsou zelené

Padla poslední překážka k tomu, aby jádro a plyn mohly být v EU dočasně považovány za zelené energie. Cílem je podpora energií, jež mají nahradit ropu či uhlí a vést ke splnění evropských klimatických cílů. Premiér Petr Fiala označil verdikt Evropského parlamentu za výbornou zprávu pro Česko a Evropu. „Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost klíčová,“ řekl. Proti hlasovali europoslanci Pirátů Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. „Nechceme, aby se na fosilní plyn pohlíželo jako na udržitelný zdroj energie. Ve chvíli, kdy tady máme jasnou strategii, jak se od ruského plynu co nejdříve odstřihnout, nedává smysl budoucí investice směřovat právě Putinovi,“ řekl Peksa webu Echo24 s tím, že v rámci námitky se nedalo zvlášť hlasovat o jádru, které má v českém energetickém mixu své místo. Ještě před hlasováním v debatě na CNN Prima News Gregorová řekla, že samotné jádro by Piráti podpořili: „Hlasujeme o výjimce pro plyn a jádro. Tohle tam neprosadil nikdo jiný než mimo jiné ruští lobbisté, plynárenská lobby. Protože věděli, že kdyby to bylo jenom o plynu, tak to neprojde.“

Šinzó Abe zemřel po atentátu

Právě hovořil na předvolebním mítinku ve městě Nara poblíž Kjóta, když zazněly výstřely. Po nich se japonský expremiér Šinzó Abe skácel k zemi a atentátníka zpacifikovali členové ochranky. Po převozu do nemocnice však 67letý Abe zemřel: podle lékařů vykrvácel, měl poraněný krk i srdce. Japonská média uvedla, že střílel muž, který kdysi sloužil jako voják u námořnictva. Motiv činu nebyl jasný, atentátník se ale zatčení nebránil. Vražda nejdéle sloužícího japonského premiéra šokovala svět. „Odpornou vraždou Šinzó Abeho jsem hluboce zarmoucen,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Upřímnou soustrast Abeho blízkým i Japonsku vyjádřil také Petr Fiala.

Nemíchat sport a politiku!

Na letošní olympiádě vychytal Rusům stříbro, s CSKA Moskva získal titul a chystal se do NHL, když podepsal smlouvu s Filadelfií. Jenže do nejslavnější hokejové ligy světa se gólman Ivan Fedotov zřejmě nepodívá. První červencový den ho v Petrohradě zatkli, údajně kvůli tomu, že se vyhýbal vojenské službě, aby mohl odletět do Ameriky. Místo toho si „užije“ pobyt za polárním kruhem na některé z vojenských základen v Severním ledovém oceánu, kam už byl podle ruských médií převezen. Ještě předtím se ocitl v nemocnici. A kde jsou nyní všichni ti, co proti vylučování Ruska z mezinárodních soutěží protestovali slovy, že sport a politika se nemají míchat?

Fond J&T kupuje část Monety

Fond kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments kupuje 9,99procentní podíl Moneta Money Bank od Petrus Advisers. Podíl získá ve dvou krocích – první část ve výši 8,89 procenta bezprostředně, zbývajících 1,1 procenta pak pořídí do konce roku. Fond akcie kupuje za prémii oproti aktuál­ní tržní ceně. „Velikost akvírovaného podílu odpovídá tomu, jaké investice pro náš fond vyhledáváme. Moneta je efektivně řízená banka, se značným tržním podílem ve vybraných segmentech a dlouhodobě udržitelným dividendovým výnosem,“ řekl investiční ředitel J&T Adam Tomis. „Získaná pozice nám navíc otevírá poměrně široké možnosti dalšího postupu, který se bude odvíjet také od kroků ostatních velkých akcionářů.“

Alza se vrací na Heureku

Největší český e-shop Alza.cz a srovnávač cen Heureka.cz obnovují spolupráci. Po dubnovém spuštění kooperace na Slovensku nyní Alza začala nahrávat svůj katalog také do české verze cenového srovnávače. Před šesti lety z něj Alza odešla, protože Heureka.cz a Mall Group měly společného majitele. Tyto důvody nyní pominuly, což vytvořilo prostor pro návrat. „V kontextu narůstající inflace jsme v druhé půlce loňského roku upravili naši cenovou strategii a chceme zákazníkům usnadnit, aby se o výhodnosti našich cen co nejsnáze přesvědčili,“ řekl místopředseda představenstva Alza.cz Petr Bena.

Nálada jako v době finanční krize 2008

Značně pesimistická ekonomická nálada panuje aktuálně mezi Čechy. Klesá schopnostspořit, lidé čekají pokračování zdražování, které  nejvíce ohrožuje obyvatele s vysokými půjčkami. K nejčastějším úsporným opatřením nyní patří šetření při nákupu potravin nebo oblečení a obuvi, ukázal výzkum, který dlouhodobě provádí agentura STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika. Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Zatímco před vypuknutím pandemie hodnotilo 70 procent obyvatel ekonomickou situaci země jako dobrou, letos v květnu mělo stejný názor už jen 17 procent lidí. A společnost je skeptická i ve výhledu do budoucna „Pětačtyřicet procent lidí očekává budoucnost s obavami a dalších 40 procent s nejistotou,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík. „Obavy se tedy podobají náladě z let, kdy se svět vyrovnával s dopady finanční krize z roku 2008.“

Češi mají nejvyšší mzdy ve Visegrádu

K průměrné mzdě v sousedním Německu se Česko sice stále nepřibližuje, v rámci zemí visegrádské čtyřky je na tom ale nejlépe. Podle studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Mazars činí průměrná mzda v eurech v soukromém sektoru v Česku 1 533 eur (v přepočtu 37 499 korun), zatímco v ostatních zemích V4 méně: v Maďarsku 1 369 eur, v Polsku je to 1 301 eur a na Slovensku 1 185 eur. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je ve zmíněném Německu, a to 4 130 eur (101 025 Kč), následuje Rakousko s 3 818 eury. Nejnižší průměrná mzda 400 eur je v Kosovu, 450 eur v Bosně a Hercegovině a 485 eur na Ukrajině. Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy rostly o 14 procent, dosáhlo růstu jen čtyři procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku pak růst rovněž akceleroval o 19 procent, v Česku o 12 procent a na Slovensku o šest procent.