Ozvěny

Hašteření se před zraky užaslých voličů

Proč si něco vyříkat v soukromí, když to jde na sociálních sítích? Navíc jste-li politik, pak by byla škoda o to ochudit ty, kteří vám dali hlas. Pravda, exministr financí Miroslav Kalousek už se z politiky stáhnul, což sám s gustem zdůrazňuje, ale zjevně do ní dál mluví. „Nechtěl jsem reagovat. Leč již potřetí v TV tvrdí Markéta Pekarová Adamová, že jsem ,za zavřenými dveřmi‘ navrhoval zmražení důchodů. Zásadně nevynáším diskuse ,za zavřenými dveřmi‘, jenom musím říct, že jsem to nenavrhoval. Tím nechci říct, že Markéta lže. Jenom to asi zase nepochopila…,“ rýpnul si na Twitteru bývalý šéf TOP 09 do současné šéfky TOP 09. Ta zareagovala za 29 minut. „Mirku, navrhoval jsi nealokovat do letošního rozpočtu 21 miliard potřebných na zvýšení penzí a nesahat na platby za státní pojištěnce. Vzhledem k současným cenám by důchodci byli ve strašné situaci. A pokud to někdo špatně pochopil, tak úplně všichni v místnosti. Teda kromě Tebe,“ napsala Pekarová Adamová a připojila mrkající smaj­lík. A dodala: „Mimochodem skutečnost, že ti tyhle tweety retwee­tují opoziční poslanci, jen ukazuje, jak velkou jim děláš radost a komu tím pomáháš. To jsem se ti bohužel marně snažila v uplynulých týdnech říct. Dál se těch přestřelek účastnit nebudu, poškozuje to stranu i vládu.“ Sociální sítě prostě nejsou nuda.

Testování evropské jednoty pokračuje

Jakmile se objeví problém, k němuž mají evropské státy zaujmout jednotný postoj, vždycky se najde někdo, kdo do toho „hodí vidle“. Do čerstvého plánu EU, jak během nadcházející zimy řešit případný nedostatek plynu, je jako první vrhly Španělsko a Portugalsko. Zjednodušeně řečeno jde o to, že všechny členské státy Unie mají od srpna do března snížit spotřebu plynu o 15 procent, a to od domácností po firmy a úřady. Aby se plán mohl uskutečnit, musejí být všechny země pro. „Nemůžeme přijmout takovou oběť, aniž by se nás někdo předem zeptal na názor,“ řekla listu El País španělská ministryně Teresa Riberová a vyzvala k otevřené debatě, jak problém řešit. Španělé, kteří plyn berou vesměs z Afriky, si podle ní nežili nad energetické poměry a „domácí úkol“ na tomto poli splnili. Českého ministra průmyslu Jozefa Síkelu tak krátce po startu předsednictví čeká perná zkouška – tento týden budou pod jeho vedením návrh řešit příslušní ministři.

Chuť nakupovat neopadá

Nejnovější index trhu private equity ve střední Evropě klesl těsně pod předpandemickou úroveň, což dokazuje, že rostoucí nejistota se propisuje i do tržního prostředí. Přesto téměř polovina subjektů obchodující na burze – 49 procent – plánuje nové investice, ukázal průzkum Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey. Za přetrvávající chutí k obchodování na burze stojí fakt, že u akcií se očekává pokles ocenění. „Za téměř dvacet let průzkumu jsme vysledovali, že po každém otřesu přišlo ideální období pro uzavírání transakcí, zároveň rostla důvěra a zlepšovaly se ekonomické podmínky. Očekáváme, že tomu tak bude i tentokrát,“ říká Dušan Ševc z Deloitte.

Příručka anexe

Stejně jako v roce 2014 ukradli Krym, chystají Rusové anexi dalších částí ukrajinského území, uvedly Financial Times s odkazem na Bílý dům. „Rusko začíná zavádět verzi toho, co by se dalo nazvat příručkou anexe – velmi se podobá té, již jsme viděli v roce 2014,“ citoval list Johna Kirbyho z Národní bezpečnostní rady. V oblastech, které Rusko kontroluje, dosazuje své nelegitimní úřední zmocněnce. „Ti nejprve uspořádají fingovaná referenda o připojení k Rusku, která potom Rusko použije jako základ k tomu, aby se pokusilo anektovat suverénní ukrajinské území.“ Podle Kirbyho má Moskva detailní plány anexe nejen Doněcké a Luhanské oblasti, ale i měst Cherson a Záporoží.

Češi atakovali rekord

Lidé si přes systém Czech Point pořídili v prvním pololetí téměř 1,2 milionu výpisů, o sedm procent více než ve stejném období loňského roku. Za patnáct let existence služby se jednalo o druhé nejvytíženější pololetí, k prolomení rekordu z roku 2016 chyběly jen čtyři stovky výpisů. Zároveň roste zájem o elektronickou komunikaci: lidé si stále častěji nechávají ověřeně převést listinné dokumenty do elektronické podoby. V červnu padl v tomto ohledu opět rekord. Podle statistik systému, který provozuje firma NEWPS.CZ, si lidé každoročně přes Czech Point pořídí přes dva milio­ny výpisů. Za dobu jeho fungování to je přes 28,3 milionu výpisů.

Creditas kupuje Expobanku

Novým majitelem Expobank CZ se má stát česká Banka Creditas. Obě finanční instituce podepsaly smlouvu, uzavření transakce podléhá ještě schválení regulačními orgány – tedy ČNB a antimonopolním úřadem. Expobank CZ je menší banka s bilanční sumou 12 miliard korun, Creditas patří mezi středně velké banky a její bilanční suma je více než 80 miliard. „Koupě Expobank CZ je plně v souladu s naší růstovou strategií. Obchodní modely Banky Creditas i Expobank CZ se doplňují a může tak dojít k dalšímu rozšíření produktů a rozvoji služeb pro klienty,“ řekl šéf představenstva Banky Creditas Vladimír Hořejší.

Netflixu ubyl milion předplatitelů

Kdeže jsou první měsíce pandemie, kdy všichni byli zavření doma a streamovacím službám v čele s Netflixem přibývalo zákazníků. To je pryč. Zatímco diváci se znovu učí chodit do klasických kinosálů a blockbuster Top Gun: Maverick ohlásil překonání tržeb ve výši jedné miliardy dolarů, Netflix pro změnu ohlásil, že ve druhém kvartálu přišel o 970 tisíc předplatitelů – tedy bezmála o milion. Je to ale méně, než se čekalo, původní odhad firmy byl, že ve druhém kvartálu ztratí dva miliony diváků. S 221 miliony předplatitelů ale zůstává jednoznačnou globální streamovací jedničkou. Teď Netflix odhaduje, že mu opět začne předplatitelů přibývat. A jeho finanční čísla vzdor úbytku zákazníků také nejsou špatná. Čistý zisk se ve druhém čtvrtletí zvedl na 1,44 miliardy dolarů (asi 34,5 miliardy korun) z 1,35 miliardy dolarů ve stejném období loni. Tržby stouply na téměř osm miliard dolarů, což je meziroční růst skoro o devět procent. Akcie firmy po oznámení výsledků posílily. Podrobněji si o filmovém byznyse můžete přečíst na straně 38.

Inflační meta na dohled

Podvanácté v řadě zrychlila v Česku meziroční inflace. V posledním zhruba půlroce tohle číslo opustilo řád jednotek a v červnu se přiblížilo další metě. Podle Českého statistického úřadu se ceny meziročně zvýšily o 17,2 procenta – znamená to tedy, že hranice 20 procent už je na dostřel. „Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července,“ podotkl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. „V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin, jež meziročně vzrostly o 18 procent.“ Čerstvá inflační čísla ohlásil za celou EU také Eurostat. Inflace se v zemích sedmadvacítky v květnu dostala na rekordních 9,6 procenta, což je ovšem pouze polovina nejnovější české inflace. „Premianty“ naštěstí nejsme, podle Eurostatu nám s květnovými 16,6 procenta patřila čtvrtá pozice za pobaltským triem Estonsko (22 procent), Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19,2 procenta). V tomto žebříčku by bylo fajn se propadnout někam do spodní poloviny.