Ozvěny

Pavel se dotahuje na Babiše

Čas do prezidentských voleb se krátí, v minulém vydání Eura jsme analyzovali „startovní pole“ přesně půl roku před tím, než poznáme jméno nástupce Miloše Zemana. A zdá se, že to bude napínavé. Podle nejnovějšího volebního modelu agentury Median mezi více než tisícovkou respondentů se bývalému generálu Petru Pavlovi daří snižovat náskok dosavadní jedničky veřejných sondáží Andreje Babiše. Expremiér by v červnu sice první kolo vyhrál, ale zisk 25,5 procenta by znamenal náskok na Pavla jen 4,5 procentního bodu. V předchozím měření Medianu přitom oba hlavní favority dělilo devět procentních bodů. Co se týče volebního potenciálu – tedy kolik hlasů by mohl kandidát hypoteticky získat, pokud by ho volili všichni, kteří jeho volbu vážně zvažují –, dokonce Pavel s 34,4 procenta nad Babišem těsně vede. Volební jádro, čili pevně rozhod­nuté voliče, má pro změnu s 19 procenty nejpevnější Babiš. Čeká nás hodně zajímavý necelý půlrok.

Holubice na sazby nesáhly

Coby řadový člen bankovní rady ČNB hlasoval Aleš Michl proti dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb a poté, co byl jmenován novým guvernérem centrální banky, bylo jasné, že měnová politika nabere holubičí směr. I proto všichni s napětím sledovali první zasedání Michlovy obměněné bankovní rady, protože meziroční inflace mezitím podle posledních údajů vystřelila už nad 17 procent. Někteří analytici proto očekávali, že Michlovy holubice dost možná k nějakému, byť malému zvýšení sazeb přece jen sáhnou. Leč nestalo se, bankovní rada minulý čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kam ji na konci června posunul tým Jiřího Rusnoka. Ze sedmi členů hlasovalo pět pro zachování sazeb, dva ji chtěli zvedat o procentní bod. „S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb,“ řekl Michl. Zároveň také prohlásil, že inflace se do konce roku téměř jistě vyšplhá až k 20 procentům. Holubice se tedy uvedly holubičím postojem, sazby ale nakonec patrně budou muset zvednout.

Američané zabili šéfa Al-Káidy

V květnu to bylo 11 let, kdy americký prezident Barack Obama ohlásil zabití nejhledanějšího teroristy světa, šéfa organizace Al-Káida Usámy bin Ládina. Jeho nástupce Ajmán Zavahrí vydržel v čele teroristické skupiny do posledního červencového dne letošního roku, kdy jej v jeho kábulské rezidenci zabil americký dron. „Spravedlnosti bylo nyní učiněno zadost. Tento teroristický vůdce už není. Lidé na celém světě se už nemusejí bát tohoto zákeřného vraha,“ ohlásil prezident Joe Biden smrt Egypťana, který byl mimo jiné jedním ze strůjců atentátů z 11. září 2001. Operace byla podle webu televize CNN pečlivě plánovaná několik měsíců, Zavahrího úkryt se nacházel v samém centru města. Mission accomplished.

Batgirl končí fiaskem

Zatímco letošní blockbuster The Batman režiséra Matta Reevese uspěl a v kinech utržil bezmála 800 milionů dolarů, s dalším snímkem z batmanovského světa šláp­lo studio Warner Bros. vedle. Chysta­nou Batgirl režisérů Adila El Arbiho a Bilal­la Fallaha (Mizerové navždy) sice natočilo, ale diváci ji nakonec neuvidí. A to přesto, že studio na film s Leslie Grace, Michaelem Keatonem či J. K. Simmonsem dalo po­dle New York Times přes sto milionů dolarů. List také uvedl, že důvodem stopky údajně byly mizerné ohlasy na první testovací projekce. Film měl být určený pro streamovací platformu HBO Max a na jaře studio uvažovalo i o nasazení do kin. Nebude nic.

I povinné ručení zdražuje

S rostoucí inflací se zvyšují ceny prakticky všeho, výjimkou není ani povinné ručení. Podle Broker Consulting POVIndexu zaznamenalo v červnu opět zdražení, meziměsíčně cena povyskočila o 95 korun. V průměru bylo možné si zákonné pojištění vozidel pořídit za 6 758 korun. Průměrná cena povinného ručení se s výjimkou krátkého zakolísání v prvních měsících roku 2021 postupně zvyšuje. Dlouhodobě vyšší hodnoty povinného ručení se oproti průměru vyskytují v Praze: v červnu průměrná suma činila 7 446 korun, zatímco v malém městě – například v Benešově u Prahy – byla o dost nižší, tam se průměrná hodnota pohybovala na úrovni lehce nad šesti tisíci korunami.

Výrazně přibylo kyberútoků

V důsledku války na Ukrajině výrazně narostly kyberútoky. Na začátku roku čelila česká organizace průměrně 1 100 útokům za týden, podobně jako je světový průměr, po vypuknutí války vyletěly k rekordním 1 800 útokům. Od té doby je český průměr zhruba o 400 útoků týdně vyšší než světový. Dle kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies druhé čtvrtletí přineslo zatím nejvyšší počet kyber­útoků na české organizace. Drtivá většina škodlivých souborů – 93 procent – je e-mailem. Kyberbezpečnosti se věnovali i experti u kulatého stolu Eura.

Popularita radlerů stoupá

Minulý pátek byl Mezinárodní den piva, tedy nápoje, který Češi považují za vpravdě národní. A skutečně. Aspoň někdy ho pijí skoro čtyři pětiny lidí, ale frekvence konzumace se od jara 2020 o něco snížila – především mírně klesl podíl těch, kteří si pivo dopřávají denně, ukázal výzkum společnosti Nielsen Admosphere. Těchto lidí je 13 procent, tedy o šest procentních bodů méně než před dvěma lety. Alespoň jednou týdně aktuálně pije pivo 32 procent lidí, což je srovnatelné se staršími výsledky. Stoupající popularitě se ovšem těší ochucená piva neboli radlery. Ty sice pro Čechy stále nejsou nápojem pro každodenní pití – denně si je dají jen dvě procenta dotázaných –, ale aspoň jednou týdně po nich sáhne už pětina lidí (o pět procentních bodů více než před dvěma lety) a s nižší frekvencí je pije polovina respondentů. Popularita radlerů se v porovnání s rokem 2020 zvedla hlavně u mužů (o 19 procentních bodů), kteří je už pijí ve srovnatelné míře jako ženy – alespoň někdy po nich sáhne 70 procent mužů a 74 procent žen.

Jak čeští sběratelé vnímají umění?

Svůj vztah k umění čeští sběratelé a odborníci nejčastěji jednoslovně popisují jako krásu, radost, potěšení, emoce, život, prožitek, koníček, vášeň či odpočinek. Peníze nebo výdělek nejsou podle unikátního průzkumu J&T Banka Art Report tou hlavní motivací, která je s uměním spojena. Nejčastěji se lze setkat se sběratelem, který umění kupuje více než pět let a má ve sbírce několik desítek uměleckých děl. Častěji jde o muže než o ženu. Sbírat umění začal, protože toužil vlastnit originální umělecká díla. Za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun. Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Čím kratší dobu se věnuje nákupu umění, tím silněji ho motivuje snaha zhodnotit vložené peníze a ochránit je před inflací. Platí také, že čím více je ochoten za dílo zaplatit, tím více ho vnímá jako finanční aktivum. Ve sbírkách českých sběratelů a vlastníků převládá české umění nad zahraničním, vede české současné a poválečné umění, případně česká klasická moderna, přičemž nejoblíbenější jsou malby. Nejčastěji mají doma nebo v depozitářích od deseti do padesáti uměleckých děl. A svá díla nejsou příliš ochotni prodávat.