Ozvěny

Starosti starostů na pokračování

Začíná to vypadat jako jihoamerická telenovela. Dokud nebyli ve vládě, působili Starostové a nezávislí (STAN) div ne jako vzor, že politiku jde dělat i bez zaplétání se do nejrůznějších kauziček i velkých skandálů. Ale coby vládní partaj se na hnutí vedené ministrem vnitra Vítem Rakušanem lepí jedna pohroma za druhou. Ještě než vláda Petra Fialy usedla do Strakovky, stáhl minister­skou nominaci Věslav Michalik kvůli nejasnostem ohledně rodinného majetku. Vzápětí se řešil odjezd Jana Farského za stipendiem do USA, přičemž politik si nejdřív hodlal ponechat poslanecký mandát. Pak byl STAN v ústředí zájmu v souvislosti s případem advokátské odměny jejich europoslance Stanislava Polčáka v kauze Vrbětice. Že tohle vše bylo jen zahřívací kolo, se ukázalo v půlce června po vypuknutí kauzy Dozimetr. Náměstek pražskéhoprimátora Petr Hlubuček skončilve vazbě, odstoupil ministr školství Petr Gazdík. Nejnověji se zapotil ministr Rakušan, když vysvětloval jmenování šéfa civilní rozvědky ÚZSI Petra Mlejnka, jenž minimálně od roku 2012 udržoval pravidelné kontakty s ústřední postavou Dozimetru, podnikatelem Michalem Redlem. Další díl starostenské telenovely pak přinášíme zde.

Na Ukrajině se válčí půl roku

Ve středu 24. srpna to bude přesně šest měsíců ode dne, kdy Putinova armáda napadla Ukrajinu. Za tu dobu se odehrálo mnohé. Každopádně půl roku po vypuknutí bojů se nezdá, že by válčení mohlo v dohledné době skončit. Zároveň ochabuje mezinárodní pomoc. Po prvotním šoku, kdy se země EU semkly a předvedly nejen jednotu, ale i rychlé zavádění sankcí proti Rusku a dodávání zbraní Ukrajině, začala akceschopnost demokratického bloku uvadat, návrhy na embargo na ruskou ropu či plyn provázely vzrušené a táhlé debaty. V červenci pak mezinárodní pomoc Ukrajině podle Kielského institutu pro světové hospodářství skoro vyschla – výraznou novou podporu nepřislíbila žádná velká země EU jako Německo, Itálie nebo Francie. „Ukrajina dostala přísliby nové pomoci jen v hodnotě okolo 1,5 miliardy eur,“ uvedli výzkumníci německého institutu s tím, že celková suma činí 84,2 miliardy eur. „Dárcovské země v červenci neslíbily skoro žádnou novou pomoc, ale dodaly část z již dříve přislíbené jako například zbraně,“ doplnil šéf výzkumného týmu Christoph Trebesch. Snad se demokratické země vzpamatují, takhle se Putina nepovede porazit.

Lehkovážné sdílení intimity

Češi rádi sdílejí své intimní fotografie nebo videa. Takzvaný konsensuální sexting je nejčastější v partnerských vztazích, výjimkou však není ani v případě navazování kontaktů s úplně neznámými osobami nebo jako zábava a experimentování, a to především u mladistvých. V průzkumu společnosti ESET a Poli­cie ČR přibližně každý sedmý nezletilý a kaž­dý třetí dospělý uvedl, že někdy někomu dobrovolně poslal svou vlastní intimní fotografii či video. Z těchto intimních obsahů bylo každé páté sdílení nezletilým nějakou formou zneužito. Průzkum ukázal, že se obětí vydírání či vyhrožování zveřejněním intimního obsahu stal každý dvacátý mladistvý.

Mladá Praha

Průměrný věk obyvatel Česka se za poslední dekádu zvýšil o rok a půl na 42,8 roku, ukazují data Českého statistického úřadu. Ze všech krajů má nejmladší a nejpočetnější populaci Středočeský: na konci loňska tam žilo 1,39 milionu lidí a jejich průměrný věk činil 41,5 roku. Středočechů je tak zhruba o sto tisíc víc než obyvatel hlavního města. To je na druhém místě jak v počtu obyvatel, tak co do průměrného věku (42,3). „V roce 2012 ještě obyvatelé Prahy patřili věkově spíše k starším. Dnes je populace hlavního města mezi kraji druhá nejmladší,“ říká Jan Bílík z ČSÚ. Nejvyšší průměrný věk obyvatel mají kraje Zlínský, Královéhradecký a Karlovarský (43,6).

Už se zase jezdí

Cestování do Česka a po Česku se vrací na úroveň před pandemií. Příjezdy do země a počet přenocování ve druhém kvartálu ve srovnání s loňskem vzrostly zhruba třikrát, ukazují data agentury CzechTourism. „I v letošním druhém čtvrtletí cestovní ruch táhli domácí hosté, bylo jich skoro 62 procent. Na cestách stejně jako zahraniční turisté u nás strávili shodně 2,4 noci. Pozitivní zprávou je, že se příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení přibližují předcovidovému období. Zatímco letos se za duben, květen a červen dohromady jednalo asi o pět milionů příjezdů, v roce 2019 to bylo zhruba 5,8 milionu,“ říká ředitel CzechTourismu Jan Herget.

Co Čech, to lahev

Prosecco je chloubou regionů severní Itálie a našlo si mnoho příznivců po světě. Jeho popularita od roku 2016 strmě stoupá i v Česku, jemuž dokonce patří 13. příčka v žebříčku zemí dovážejících tento nápoj. Loni se podle údajů sdružení výrobců prosecca DOC Consortium dovezlo přes 8,7 milionu lahví, průměrně tak každý dospělý Čech vypije jednu lahev o objemu 0,75 litru ročně. O růstu obliby prosecca hovoří další čísla. Oproti roku 2016 se import zvýšil o 250 procent. Vyjma Itálie se ho loni prodalo více než 546 milionů lahví. Největší podíl na tom mají Velká Británie, USA a Německo.

Vzhůru do oblak!

Cloudové služby si začínají podmaňovat český trh. V nadcházejícím roce do nich firmy plánují investovat téměř třetinu svého IT rozpočtu. Alespoň jedno řešení založené na cloudu využívá 77 procent firem, přičemž těchto řešení najdete v podnicích zpravidla více. Zpráva softwarové společnosti SAP Journey to the Cloud vycházející z průzkumu agentury Kantar odhalila, že české firmy využívají cloudové systémy průměrně v šesti různých oblastech svého podnikání, nejčastěji se to týká bezpečnosti (48 procent) a účetnictví (46 procent). V regionálním srovnání pak nejvíc zaostáváme v oblasti e-commerce, kde cloud využívá jen třetina firem – hůř je na tom pouze Rakousko s 24 procenty. Mezi nejčastější důvody pro investice do cloudu uvedly české firmy potřebu práce na dálku a flexibilitu. „České podniky si velice dobře uvědomují, že budoucnost spočívá v přechodu z klasických serveroven na systémy, které dokážou poskytnout potřebnou flexibilitu a efektivitu. V následujícím roce plánuje více než polovina z nich implementovat aspoň jeden systém běžící v cloudu,“ říká generální ředitelka SAP ČR Hana Součková.

Esportu vévodí sportovní hry a střílečky

Pro třetinu Čechů aktivních online je esport neboli soutěžní utkání v počítačových hrách odvětvím s velkým potenciálem růstu. Ve věkové skupině 15 až 34 let esportu věří dokonce celých 57 procent dotázaných, ukázal výzkum společnosti Nielsen Admosphere mezi pěti sty respondenty. Soutěžní hraní videoher sleduje téměř pětina české online populace. Nepřekvapivě vedou mladí respondenti (35 procent ve věku
15 až 34 let) a muži (27 procent). U nich jsou nejsledovanějšími žánry sportovní hry a střílečky a i díky tomu jsou tyto dva typy her také na prvních dvou místech žebříčku celkově nejsledovanějších. Jediným žánrem, v jehož sledovanosti nedominuje nejmladší generace, jsou karetní hry. „Například žánr karetních a stolních her může být zajímavým místem, kde začít oslovovat starší věkovou skupinu, která je jinak na internetu hůře dosažitelná,“ říká Martin Chalupník z Nielsen Admosphere.