Ozvěny

Energetické firmy a banky, (o)třeste se!

Podniky z odvětví energetiky, petrolejářství, těžby fosilních paliv a bankovnictví čeká avizovaná daň z mimořádných zisků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že ji navrhne od ledna na dobu tří let. Takzvaná windfall tax bude 60procentní daňovou přirážkou, která se bude aplikovat na nadměrný zisk. Ten se stanoví jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za roky 2018 až 2021 navýšeným o dvacet procent. Firmy ze zmíněných oborů, které nadměrného zisku nedosáhnou, windfall tax nezasáhne. „Válka generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu,“ uvedl Stanjura. „A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, jež generují nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin.“ Od tohoto zdroje typu „oslíčku, otřes se“ očekává stát v příštím roce příjmy 85 miliard korun. Peníze se mají použít hlavně na mimořádné výdaje spojené s kompenzacemi vysokých cen energií pro lidi a firmy.

Porsche rychle přerostlo matku

Pouhý týden se obchodovalo na frankfurtské burze s akciemi Porsche coby samostatným titulem a ze společnosti náležející do koncernu Volkswagen se stala nejhodnotnější evropská automobilka. Minulý čtvrtek se akcie Porsche dostaly na 93 eur, což firmu ohodnotilo na 85 miliard eur – podle aktuálního kurzu téměř 2,1 bilionu korun. Pikantní na tom je, že výrobce luxusních sportovních vozů odsunul na druhé místo svůj mateřský koncern: tržní hodnota Volkswagenu byla necelých 78 miliard eur. „Koncern VW prodává v průměru okolo 10 milionů vozů ročně, zatímco Porsche 300 tisíc,“ upozornila agentura Bloomberg. Vstup automobilky ze Stuttgartu na burzu byl největším evropským IPO za poslední dekádu, od uvedení akcií švýcarské komoditní a těžařské společnosti Glencore. A díky úspěchu Porsche se možná na burze objeví i další koncernové značky. Šéf VW Oliver Blume řekl deníku Handelsblatt, že dceřiné firmy se mají na vstup začít zkušebně připravovat. Vedle Audi, Bentley či Lamborghini tedy i Škoda Auto.

Obchodníkům opět klesly tržby

Už čtyři měsíce v řadě se tržby v maloobchodě snižují a ani prázdninové měsíce nebyly výjimkou. V červenci šly meziročně dolů o 7,9 procenta, trend se pak v srpnu prohloubil v podobě meziročního poklesu o 8,8 procenta. Za nepotravinářské zboží klesly o 10,3 procenta, za pohonné hmoty o 9,2 procenta a za potraviny o 6,6 procenta. „Pokles maloobchodních tržeb pokračoval ve všech sortimentních skupinách prodejen s výjimkou těch s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím,“ uvedla Marie Boušková z ČSÚ. „Také internetovým obchodům se tržby snížily,“ dodala s tím, že pokles u e-shopů a zásilkových služeb je o více než deset procent. Čísla zkrátka dokazují, že lidé už víc spoří a méně utrácejí.

Škoda stále vede

Nejprodávanější značkou aut v Česku je za první tři letošní kvartály nepřekvapivě Škoda Auto, ukazují čerstvá data Svazu dovozců automobilů o počtu nových registra­cí vozidel. Škodovka vede s 46 018 vozy, což zároveň znamená jednoznačně největší, téměř třetinový podíl – přesně 32,99 procenta. Druhé v pořadí Hyundai hlásí 14 628 automobilů (10,17 procenta) a bronzová příčka náleží značce Volkswagen s 12 115 vozy a podílem 8,42 procenta. Co se týče konkrétních typů vozů, vede Škoda Octavia (10 320 kusů) před Fabií (9 130) a Hyundai i30 (6 311). Prodej nových osobních aut pak podle svazu za tři kvartály meziročně klesl o 11,1 procenta na 143 843 vozů.

Adrenalinové zaměstnání

Řídit britskou vládu je zhruba od doby odhlasování brexitu adrenalinové zaměstnání. Liz Trussová je v Downing Street 10 teprve měsíc, ale co do hektičnosti to vydá na mnohem déle. Plán jejího kabinetu na masové daňové škrty, což má nastartovat hospodářský růst, poslal libru ke dnu a trhy do paniky. Trussová ohlásila částečný ústup, tedy že anoncované snižování daní nejbohatším se škrtá. Za svým plánem si ale dál stojí. Zatím. „Nedovolím, aby nás brzdila protirůstová koalice,“ řekla minulý týden na sjezdu konzervativců s odkazem na odboráře a labouristy. Být ale teď volby, labouristé drtivě vyhrají: podle průzkumů zmiňovaných britskými médii vedou nad toryi o 25 procentních bodů.

Ranní káva jako luxus

Kdekdo si bez šálku kafe neumí ráno představit. „Poslední zvyšování cen však může tento základ rána proměnit v luxus,“ uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za srpen ukazují, že cena kávy v EU se mezi­ročně zvýšila o 16,9 procenta, zatímco loni v srpnu bylo meziroční zdražení jen o půl procenta. Další zdražení pocítí ti, již si kávu sladí nebo si do ní přidávají mléko. Cena čerstvého plnotučného mléka se mezi­ročně zvedla bezmála o čtvrtinu – přesně o 24,3 procenta. Polotučné na tom není s 22,2 procenta o moc lépe. A cukr? Jeho cena je vyšší o třetinu. Kávu tedy neradno osladit si o trochu víc.

Válečná sekera se zakopává

Okolo prodeje Twitteru do rukou nejbohatšího člověka planety panuje už pár měsíců slušné haló. Nejdřív na jaře, kdy Elon Musk položil na stůl nabídku 44 miliard dolarů – v přepočtu zhruba bilion korun –, z něj měl učinit jediného vlastníka sociální sítě. Následně se rozjely tahanice, kdy si Musk stěžoval, že mu Twitter odmítá říct, kolik je na síti falešných a spamových účtů. A v létě řekl, že kvůli tomu odstupuje od smlouvy upečené v dubnu. Vzápětí však akcionáři Twitteru prodej schválili a obě strany na sebe podaly žaloby. Samotný soudní proces má stále stanovený začátek na 17. října, už minulý čtvrtek měl Musk v přípravě na jednání vypovídat u soudu ve Wilmingtonu. K tomu ale nedošlo, Twitter se s ním dohodl na odložení výpovědi. A vypadá to, že vše se možná vyřeší bez asistence soudní poroty. Podle listu The Wall Street Journal zakladatel Tesly Twitteru nabídl, že sociální síť za avizovaných 44 miliard dolarů koupí. „Neexistují ovšem žádné záruky, že nepředvídatelný pan Musk svůj návrh dodrží a transakci uzavře,“ zdůraznil list. Jistě, Musk dokáže překvapit.

Mzda učitelů je v průměru 47 tisíc

Když se započítají všechny příplatky a odměny, brali loni regionální učitelé v Česku průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Podle dat ČSÚ jim peníze opět stouply, ale pomaleji než dřív. „Po letech 2018 až 2020, kdy mzda učitelů rostla dvojciferným tempem, došlo v následujícím období ke zpomalení. Minulý rok si učitelé v regionálním školství meziročně polepšili o 8,1 procenta, v absolutním vyjádření o 3 525 korun,“ řekla Jitka Wichová ze statistického úřadu. Učitelské výdělky odpovídaly 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy, nicméně ve srovnání se mzdou zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním šlo zhruba pouze o tři čtvrtiny. A rozdíly jsou znatelné i mezi jednotlivými typy regionálních pedagogů, jichž v Česku působí od mateřských až po vyšší odborné školy skoro 150 tisíc. Zatímco na základních a středních školách se učitelské mzdy výrazně přiblížily 50 tisícům, v mateřských školách je to v průměru stále pod 40 tisíc.