Ozvěny

Premiérka s jepičí životností

Tohle byla rychlost! Zkraje září se Liz Trussová nastěhovala do Downing Street 10, ale než se stihla zabydlet, už si musí hledat novou adresu. Pouhých 44 dní ve funkci z ní dělá historickou rekordmanku, co se týče jepičí životnosti v úřadě britského premiéra. Konzervativní političce, která v čele vlády nahradila skandály obaleného Borise Johnsona, se to celé vymklo z rukou dřív, než se rozkoukala. Ekonomiku Británie hodlala nadopovat radikálními daňovými škrty – stačilo ovšem plán představit a britská libra okamžitě letěla strmě dolů. Vyžehlit už to nešlo. Sice ze svých záměrů postupně couvala, ale to už byla Konzervativní strana rozbouřená a vláda v rozvalinách. Minulý čtvrtek proto Trussová vyšla před Downing Street 10 a ohlásila: „S ohledem na vzniklou situa­ci nemohu naplnit mandát, který mi Konzervativní strana svěřila.“ A bylo hotovo. List Financial Times v komentáři označil její kratičké pre­miérství za katastrofální s tím, že odstoupila už po 44 dnech, ale zhruba o 20 dní později. Konzervativci nyní musí urychleně najít nového lídra strany, a tedy i premiéra: vzhledem k průzkumům veřejného mínění se jim nyní do předčasných voleb určitě nebude chtít.

Jak nerozvážně zamávat s burzou

Jestli něco byznys nemá rád, jsou to nejen všelijaké vládní verdikty na poslední chvíli, ale také nejasné či protichůdné výroky těch, kdo o nich rozhodují. Nádhernou ukázku předvedli minulý týden politici vládní koalice. Nedávno kabinet oznámil, že daň z neočekávaných zisků dopadne na energetický byznys či banky od příštího roku a platit bude

tři roky. Pak ale ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro změnu prohlásil, že takzvaná windfall tax by se měla vybírat už za letošní rok, že se na tom shodli lídři koalice. V podobném duchu se vyjádřila i pirátka Olga Richterová. Jak na tato kurzotvorná vyjádření zareagovala pražská burza? Citelně oslabila. Index PX klesl o 2,54 procenta na 1138,26 bodu, dolů šly hlavně ČEZ a banky. Pak promluvil ministr financí Zbyněk Stanjura, že byť evropské nařízení umožňuje zavést windfall tax už letos, vláda se přidrží anoncovaného roku 2023. A prý za informační chaos mohou i novináři, když se ministrů ptají předtím, než kabinet rozhodne. Hlavně, že se viník našel.

EU přepisuje inflační historii

Jsou historické zápisy, o něž nikdo nestojí, a tohle je jeden takový. EU opět překonala rekord historicky nejvyšší inflace: v září podle Eurostatu meziročně stoupla na 10,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Z jednotlivých zemí je na čele pobaltské trio Estonsko (24,1 procenta), Litva (22,5) a Lotyšsko (22), na čtvrté místo se prodralo Maďarsko (20,7) a páté je Česko. Tomu Eurostat naměřil zářijovou inflaci 17,8 procenta, tedy o dvě desetiny procentního bodu méně než ohlásil Český statistický úřad. Inflačním premiantem je v Unii s 6,2 procenta Francie, kde meziroční hodnoty už tři měsíce v řadě klesají.

Turismu v Česku pomohli cizinci

Nebýt návštěvníků ze zahraničí, provozovatelům hotelů by se letošní letní sezona hodnotila daleko hůř. Návštěvnost českých hotelů v srpnu oproti předcházejícím letům podrželi právě cizinci, ve srovnání s loňskem se jich ubytoval skoro dvojnásobek. Nejvíce jich podle údajů agentury CzechTourism přijelo z Německa (164 tisíc), Polska (74,5 tisíce) a Slovenska (72,4 tisíce). Domácích návštěvníků v hotelích naopak od loňska ubylo skoro o 15 procent. V porovnání s rokem 2019 se ukazuje, že dosáhnout předcovidových čísel se prozatím nepodařilo. „Jsou nižší o 24,4 procenta. Roli stále hraje výpadek turistů z Ruska a Číny,“ řekl ředitel CzechTourismu Jan Herget.

Dignity hlásí rekord

Technologická a investiční skupina Dignity podnikatele Kamila Koupého

dosáhla rekordního obratu a letos ho plánuje ještě navýšit. Meziročně společnost narostla o více než 30 procent, tedy o 187 milionů korun. Její obrat tak loni představoval 758 milionů a letos má v plánu pokořit 850 milionů. „Skupina roste tak rychle, že musíme rozšířit střední management a zajistit si tak lidi na další růst,“ vysvětluje Koupý, do jehož skupiny patří například Tiscali Media, ARBOmedia nebo AntiAdblock. Nejzajímavějším novým projektem v předchozích měsících se pro Dignity stal akcelerátor StartGuide.cz, který pomáhá s rozjezdem nově vznikajících startupů.

Covid-19 zasáhl dobrovolnickou práci

Pandemie ovlivnila fungování všeho a ani neziskové organizace nebyly výjimkou. Podle čerstvých dat ČSÚ se to projevilo hlavně na počtu odpracovaných dobrovolnických hodin, na něž dopadla protiepidemická opatření. „Počet hodin odpracova­ných dobrovolníky klesl v roce 2020 mezi­ročně o 21,3 procenta na 45 milionů. Hodnota dobrovolnické práce dosáhla 8,3 mi­liardy korun, což meziročně představuje pokles o 17,7 procenta,“ uvedla Jitka Fořtová z ČSÚ s tím, že v roce 2020 v Česku působilo přes 147 tisíc neziskových institucí – meziročně se jejich počet snížil o 1,9 procenta.

Ceny výrobců meziročně dál rostly

Pro budoucí vývoj spotřebitelské inflace je zásadní sledovat vývoj cen výrobců, protože právě ten předznamenává budoucí ceny pro koncové zákazníky. V září pokračoval meziroční růst cen všech výrobců. „Ceny zemědělských výrobců se meziročně zvýšily o více než 33 procent a ceny průmyslových výrobců téměř o 26 procent. Ceny stavebních prací meziročně vzrostly dle odhadů o více než 13 procent a ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší téměř o sedm procent,“ vypočítal šéf oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb ČSÚ Jiří Šulc. Meziměsíčně však ceny zemědělských výrobců klesly o 1,3 procenta, průmyslových výrobců stouply o 1,2 procenta a stavebních prací stouply o 0,3 procenta. „Zářijové ceny výrobců naznačují, že ačkoli cenové tlaky u některých položek již ustupují, u řady položek ceny dále postupně rostou v návaznosti na určité zpoždění růstu vstupních nákladů,“ citovala ČTK analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera.

Více než třetina lidí nespoří, nemá z čeho

Zhruba pětina obyvatel změnila způsob, jak nakládá se svými úsporami. Zhruba 11 procent začalo upřednostňovat spořicí účty a termínované vklady, devět procent naopak přesunulo těžiště zájmu k fondům, akciím či nemovitostem. Alarmující je, že zhruba třetina domácností nespoří vůbec. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Research IPSOS. Ten zjistil, že plných 35 procent nemá z čeho. Dalších 13 procent uvádí, že nejen nespoří, ale naopak musí kvůli pokrytí výdajů sahat do rezerv. Téměř čtvrtina lidí spoří či investuje o něco méně než dřív, 23 procent stejně jako dřív a jen čtyři procenta spoří víc. „V situaci, kdy příjmy obyvatel výrazně zaostávají za inflací, je pokles sklonu k úsporám nevyhnutelný,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Struktura lidí, kteří nespoří vůbec, silně koreluje s velikostí bydliště – v obcích do tisíce obyvatel je to 44 procent, naopak ve velkých městech, které mají nad 100 tisíc obyvatel, je to 29 procent.