Ozvěny

Británie má letos už třetího premiéra

Nový britský premiér Rishi Sunak ve svém prvním projevu v Downing Street 10 prohlásil, že byl jmenován částečně proto, aby napravil chyby, jichž se dopustila jeho předchůdkyně Liz Trussová. Británii varoval, že zemi čekají obtížná rozhodnutí, aby překonala „hlubokou hospodářskou krizi“. Uvedl, že její řešení bude jeho hlavní prio­ritou. „Důsledky covidu-19 stále přetrvávají. Putinova válka na Ukrajině destabilizovala energetické trhy a dodavatelské řetězce po celém světě,“ řekl Sunak. „Hospodářská stabilita a důvěra jsou pro mne ústředním bodem programu této vlády. To bude znamenat, že přijdou těžká rozhodnutí,“ dodal. Premiérem se stal po kratičkém působení Trussové, jejíž plány na snížení daní způsobily v zemi finanční chaos. Sunak byl minulé pondělí vybrán vládnoucími konzervativci, aby Trussovou nahradil. Premiérem jej o den později jmenoval král Karel III. Sunak se stal prvním britským ministerským předsedou s indickými kořeny a nejmladším lídrem země za uplynulých více než 200 let. Po Liz Trussové a Borisi Johnsonovi je letos již třetím britským premiérem. Nepřipomíná to trochu Itálii?

Lidé se do kanceláří v plné síle nevrátili

Ačkoli celosvětové průzkumy v letech 2021 i 2022 deklarovaly zájem zaměstnanců vrátit se do kanceláří na dva až tři dny v týdnu, skutečnost je jiná. Reálná obsazenost se podle společnosti Colliers v polovině roku 2022 pohybovala jen na 35 procentech, tedy 15 procentních bodů pod očekávanou úrovní. Firmy proto začínají přemýšlet o nových strategiích pracovního prostředí, které často zahrnují i redukci kancelářských ploch. Při hledání nové strategie pracovního prostředí firmy nejčastěji zvažují modely, jako je Hub & Spoke, v rámci něhož zmenší velikost hlavní kanceláře a doplní ji menšími prostory v různých lokalitách, nebo Flex & Core, jenž kombinuje menší hlavní kancelář s členstvím v jednom či více coworkingových centrech. Zejména největší firmy s vyššími stovkami pracovních míst však často sázejí na zájem lidí pracovat z domova a kancelářské prostory redukují, obvykle o 20 až 30 procent. V úvahu přitom neberou jen přetrvávající zájem o home office, ale i rostoucí ceny nájmů a energií.

Ye ze dne na den výrazně zchudl

Americký rapper Ye, dříve známý jako Kanye West, přišel o status dolarového miliardáře poté, co s ním rozvázalo spolupráci několik korporátních partnerů (Adidas, The Gap, Balenciaga) kvůli jeho antisemitským výrokům. Jen kontrakt s Adidasem představoval 1,5 miliardy dolarů rapperova čistého jmění. To se nyní podle Forbesu smrsklo na 400 milionů. „Můžu si říkat antisemitské věci, za to se mě Adidas zbavit nemůže. A co?“ řekl Ye v půlce října, zhruba týden předtím, než s ním firma ukončila spolupráci. Stanice CNN poznamenala, že Ye se pravděpodobně stále považuje za miliardáře, jelikož podle něj „ve Forbesu nikdo neumí počítat“.

Nové budovy už jen bezemisní

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Domy budou také muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom minulý týden ministři energetiky členských zemí EU. O konečné podobě těchto pravidel budou státy jednat s Evropským parlamentem. „Dnešní dohoda také pomůže lidem ušetřit na energiích. Lepší a energeticky méně náročné budovy zvýší kvalitu života obyvatel a zlevní jejich účty za energie,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela, který jednání řídil. Nejpozději v roce 2030 nás čeká ideální svět.

Turów dál dráždí ekology i místní

Ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda z února nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly minulé úterý Greenpeace a expertní organizace Frank Bold. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE tam plánuje těžit až do roku 2044. Obyvatelé na české straně se obávají hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Zdá se, že česká vláda se s podpisem dohody poněkud unáhlila.

Válek: Situace s covidem je jiná než před rokem

Loni tuto dobou začínala velká vlna epide­mie covidu-19, podle ministra zdravotnic­tví Vlastimila Válka je ale letos situace jiná. K dispozici jsou novější vakcíny a léky, varian­ta koronaviru omikron má jiné zdra­votní dopady, byť je nakažlivější. Pandemic­ký zákon v listopadu skončí. „Nepotřebuji stav pandemické pohotovosti, byla to jenom rezerva, plošná opatření ani lockdowny neplánuji,“ řekl ministr minulý týden během tiskovky na podporu očkování, o které kýžený zájem není. Zvýšení počtu pozitivně testovaných Válek očekává ve druhé polovině listopadu a v zimních měsících.

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla

V říjnu se důvěra v českou ekonomiku mírně snížila o 0,3 bodu až na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě. V říjnu však pokles výrazně zpomalil, v září činil čtyři body. Důvěra klesla u podnikatelů i spotřebitelů. V případě spotřebitelů je nejnižší od počátku zjišťování v lednu 2003. Důvěra podnikatelů v říjnu klesla o 0,2 bodu na 93,4 bodu, důvěra spotřebitelů o 0,8 bodu na 71,9 bodu. „Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich finanční situace. Velké obavy panují z vývoje celkové hospodářské situa­ce a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,“ sdělila Silvie Vyplašilová z ČSÚ. Nejen na základě těchto průzkumů lze čekat slabší výkon české ekonomiky v letošním druhém pololetí, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Česká ekonomika může vykázat mezikvartální pokles HDP ve třetím i čtvrtém čtvrtletí, což by podle něj znamenalo technickou recesi.

Firmy přidávaly víc, než chtěly

Zaměstnanci se letos dočkali vyššího růstu mezd, než podniky na jaře plánovaly. Některé firmy dokonce přidávaly dvakrát a bezmála 85 procent společností bude zvedat mzdy i příští rok. Z průzkumu k aktuálním mzdám a benefitům mezi 140 vedoucími firem z různých odvětví v Česku to zjistila společnost Randstad. Vět­šina firem chtěla na jaře navyšovat maximálně o pět procent, během roku tak ale učinila pouze polovina, a to většinou v segmentu výroby a průmyslu či dopravy. Stouplo ale množství podniků, které oproti původním plánům nakonec přidávaly o šest až deset procent, což se týkalo většinou strojírenství, retailu a distribuce. Navýšení, které by pokrylo inflaci (o 11 až 20 procent), si dovolilo sedm procent firem. V oblasti počtu zaměstnanců pak z průzkumu vyšlo najevo, že 34 procent firem plánuje navzdory ekonomické situaci nabírat, 56 procent chce zůstat na stejném a pouhá desetina má v plánu propouštět. „Neočekáváme plošná propouštění ani hromadné krachování firem,“ predikuje Martin Jánský, generální ředitel Randstad Česká republika.