Ozvěny

Platit daně jako Musk

Když vyděláváte obří sumy, neznamená to, že budete odvádět obří daně. Se zajímavými údaji přišla investigativní skupina ProPublica: s odkazem na americký daňový úřad IRS zveřejnila, jaké daně platili v minulých letech nejbohatší Američané. Respektive neplatili. A vzbudilo to pěkný poprask. Ukázalo se, že alespoň v jednom roce z posledních dvou dekád odvedli státu na federální dani z příjmu čistou nulu například šéf Tesly Elon Musk, zakladatel e-shopového gigantu Amazon Jeff Bezos, byznysmen Michael Bloomberg či finančník George Soros – ten nezaplatil ani cent hned tři roky po sobě. „Průměrná americká domácnost měla v minulých letech roční příjem 70 tisíc dolarů a na federálních daních z toho odvedla 14 procent,“ uvedla ProPublica. Podrobně se podívala na to, jaké daně odvedla v letech 2014 až 2018 pětadvacítka nejbohatších Američanů. „Podle magazínu Forbes si těchto 25 lidí za uvedenou dobu polepšilo dohromady o 401 miliard dolarů. Za pět let zaplatili podle údajů IRS na federálních daních 13,6 miliardy dolarů. Je to ohromující částka, ale odpovídá zdanění jen ve výši 3,4 procenta,“ píše se na webu www.propublica.org.

Práce rukama? Díky, radši kancelář

Manuální brigády v zemědělství, pekárnách a obdobných provozech bývaly kdysi přirozenou letní náplní studentů, časy se ale mění. Pracovat rukama se brigádníkům už moc nechce, radši by seděli v kancelářích, uvedla agentura ČTK. Přitom právě o manuálně pracující výpomoc je největší zájem. „Pozornost brigádníků v těchto případech mohou přitáhnout pouze nadprůměrné mzdové podmínky, nejlépe od 150 korun na hodinu výše,“ řekl agentuře generální ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo. Nejčastější hodinovou sazbou je podle něj 120 korun. Starcům na chmelu v digitálním věku odzvonilo.

Opozice sama proti sobě

Posloucháme to stále dokola. Tvrdý postup opozice vůči premiérovi Andreji Babišovi je logický. Když ale mají opoziční poslanci možnost něco konkrétního udělat, nechají si příležitost proklouznout mezi prsty.

Na středeční mimořádné schůzi sněmovny, kde se měla schvalovat novela zákona o střetu zájmů, jich bylo tak málo, že se nepovedlo odhlasovat ani program jednání: chyběli hlavně lidovci, poslanci TOP 09 a ODS. Naopak Babišových zákonodárců bylo přítomno tolik, že stačilo, aby se zdrželi hlasování a bylo hotovo. Je sice fajn vypouštět ostré tweety a rozohňovat se před kamerami, ale tím se zákony netvoří. Což by opozice mohla vědět, když chce už brzy vládnout.

Rozpočtový mejdan nekončí

Kdeže jsou doby, kdy se ze schodku státního rozpočtu v cifrách vyšších desítek miliard korun leckomu dělalo nevolno. Loni „covidový“ deficit vystřelil na 367,4 miliar­dy korun, letos se počítá s půl bilionem a Babišova vláda teď schválila i základní parametry rozpočtu na rok 2022, pracuje se schodkem 390 miliard. Co na tom, že ekonomové varují před zhoršením ratingu Česka, což by mimo jiné znamenalo prodražení úroků? Žádnou opravdovou konsolidaci rozpočtu jsme od tohoto kabinetu čekat nemohli, čtyři měsíce do voleb se budou spíše voliči „last minute“ uplácet, než že by se šetřilo. To padne až na další vládu. Doufejme.

Bitcoin mají těžit sopky

Okolo kryptoměn je letos pořádně rušno. Nejprve bitcoin letěl prudce nahoru, pak zase střemhlav padal. A zatímco třeba Čína v květnu oznámila, že zasáhne proti jeho těžbě a obchodování, první země na světě naopak uznala bitcoin za zákonné platidlo. Je jí středoamerický Salvador. Novinku schválil tamní parlament po návrhu prezidenta Nayiba Bukeleho. A co víc, 39letý prezident napsal na Twitter, že pověřil státní energetickou firmu LaGeo, aby vypracovala plán, jak bitcoin těžit pomocí obnovitelné energie z místních sopek! Pokud dojde k erupci, to se bude bitcoinová peněženka plnit…

Pandemie pokosila evropské metropole

Způsob, jakým se jednotlivé státy popasovaly s šířením covidové pandemie, se zásadně „propsal“ do všech společensko-ekonomických oblastí. Logicky se tedy projevil i v pořadí 140 světových měst podle kvality života, který sestavuje The Economist Intelligence Unit. Sešup zažily metropole zemí Evropské unie, jež na dlouho sevřel bezpočet přísných opatření. Vídeň po třech letech spadla z čela až na dvanáctou pozici, Praha se propadla dokonce bezmála o tři desítky míst až na 72. příčku. Obdobné skóre vykázal i Hamburk, který po půl roce od minulého hodnocení sjel o 34 pozic až do druhé poloviny páté desítky. Elitní desítce vládnou města z oblasti Oceánie: vede novozélandský Auckland (na snímku), mezi nejlepšími jsou dále Wellington a australská Adelaide, Perth, Melbourne a Brisbane. Podle tvůrců žebříčku za tím stojí tvrdé a hlavně rychlé uzavření hranic, které Novozélanďané i Australané zavedli. Mezi deset nejlepších se dále vešly japonské metropole Tokio a Ósaka, jedinými zástupci starého kontinentu jsou švýcarská města Curych a Ženeva. Naopak pro EU je to debakl – v top 10 nemá jediného zástupce.