Ozvěny

Bohatství přejde do rukou žen

Ženy ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v uplynulých letech navyšovaly významně rychleji než dříve. Tímto globálním trendem se v tuzemském prostředí dosud komplexněji nezabývala žádná studie či analýza. „Rozhodli jsme se zpracovat tento fenomén pro Česko a Slovensko. Cílem projektu NextŽeny je přinést otázku ženského vlastnictví a nástupnictví na poradenský trh, inicio­vat diskusi u laické i odborné veřejnosti,“ říká Jaroslav Havel, řídící partner advokátní kanceláře Havel & Partners, která k tématu minulou středu novou studii představila. Podle analýzy NextŽeny, jež vznikla ve spolupráci s agenturou SC&C, se dá v následujících letech očekávat, že ženy budou stále úspěšnější a díky tomu navyšovat své bohatství. Nyní nominálně vlastní většinu majetku muži, v budoucnu by ale mohlo dojít u zkoumaných cílových skupin k přesunu od 48 až po 70 procent bohatství do rukou žen. „Na studii NextŽeny v roce 2023 navážeme průzkumem v Česku i na Slovensku, který se zaměří na tendence a rozhodovací procesy žen a mužů přímo související se správou jejich majetku,“ doplňu­je Veronika Dvořáková z Havel & Partners.

Sunak tlačí na pilu, windfall tax chce ještě zvýšit

Jak nastavit windfall tax, aby do státní pokladny přinesla potřebné miliardy? Na příkladu Velké Británie je vidět, že již zavedená opatření se mohou minout účinkem. Například britský ropný gigant Shell zatím tuto daň platit nebude. Za devět měsíců letošního roku sice vytvořil zisk více než 30 miliard dolarů, ale díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, jež snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic. Jiná britská firma – BP – na windfall tax letos zaplatí zhruba 800 milionů dolarů. Ale to je pořád málo. Rishi Sunak daň z mimořádných zisků zavedl v květnu ještě jako ministr financí a vláda očekávala příjem do státní pokladny zhruba 17 miliard liber během letoška a příštího roku. Sunak jako nový premiér chce wind­fall tax ještě zvýšit z 25 na 30 procent (celková daň ze zisku by byla 70 procent) a prodloužit do roku 2028. A očekává příjmy 40 miliard liber. Uvidíme, jak si s tím firmy poradí, zatím evidentně tahají za delší stranu provazu.

V Americe se obávají recese

Při zářijovém zasedání Fedu dal šéf americké centrální banky Jay Powell jasně najevo, že recesi v největší světové ekonomice nelze vyloučit. Minulou středu Fed ještě přitvrdil, když základní úrokovou sazbu opět zvýšil o 0,75 procentního bodu, takže se dostala do pásma 3,75 až čtyři procenta. Fed ani nemohl jinak, inflace v USA zůstává na nejvyšší úrovni za uplynulé desetiletí. „Každá nepříznivá zpráva (o inflaci) a každý nepříznivý vývoj ve vnějším světě znamená, že Fed bude muset udělat více, aby dostal situaci pod kontrolu,“ řekl Financial Times jeho bývalý pracovník David Wilcox. „A dělat více znamená vyšší pravděpodobnost recese.“ 

Venuše jako originál

Nejslavnější archeologický nález na českém území, sošku Věstonické venuše, zná téměř každý. Moravské zemské muzeum dává do prodeje 50 věrných kopií, které byly vyrobeny pomocí CT snímkování a 3D tisku. Výrobní postup ladil sochař Jiří Pec s pracovníky instituce asi rok. „Unikátnost kopií spočívá i v použitém materiálu. Směs se složením, barvou i váhou velmi blíží originálu,“ odkrývá Pec, který podobiznu stvořil. Cena za jednu sošku je 690 korun. Ke každé bude i certifikát s pořadovým číslem. Série není limitovaná, podle zájmu se případně vyrobí další kusy. Doufejme, že si v muzeu skutečnou Věstonickou venuši dobře označili, aby se v té záplavě dokonalých kopií neztratila. Ale kdo by to poznal?

Inflace v eurozóně opět rekordní

Evropa nadále čelí rostoucí inflaci, která v eurozóně v říjnu meziročně dosáhla na 10,7 procenta, což je další rekord, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Na růstu se znovu nejvíce podepsaly ceny energií. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 procenta. Nejvyšší inflaci měla podle odhadu trojice pobaltských zemí v čele s Estonskem (22,4 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 14,5, v Německu na 11,6 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace stoupla na 7,1 procenta. Loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace 4,1 procenta.

Účet u Muska za osm dolarů

Miliardář Elon Musk uvedl, že uživatelé sociální sítě Twitter budou platit měsíčně osm dolarů, pokud chtějí, aby se u jejich jména objevovala modrá ikona označující ověřený profil. Za použití tohoto zatržítka, běžného u známých osobností, se nyní nic neplatí. „Sílu lidem! Modré (tlačítko) za osm dolarů měsíčně,“ tweetoval Musk, který již dokončil převzetí Twitteru za 44 miliard dolarů. Uživatelé, kteří si za službu připlatí, budou mít podle něj přednost v odpovědích a vyhledávání. Kritici Muskova rozhodnutí míní, že na síti bude ještě těžší rozlišit spolehlivé zdroje. Ano, ale i Elon musí nějak platit „složenky“…

Institucím hrozí odstávky kvůli drahé elektřině

Zdražování energií dopadá také na vědecká zařízení. Například podíl nákladů na energie na celkových provozních nákladech dolnobřežanského výzkumného centra ELI Beamlines stoupl z osmi na 20 procent. Výrazné zdražování potvrzují i další vědecké instituce. Patří mezi ně i brněnský CEITEC. „Rozpočet na energie je pro rok 2022 téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2021,“ říká tajemník CEITEC Michal Marcolla. Pokud vláda nepřistoupí k finanční podpoře nebo se výzkumným infrastrukturám nepovede sehnat jiné zdroje, může podle ředitele ELI Beamlines Romana Hvězdy dojít až k úplné několikaměsíční odstávce provozu.

Nejvíc sledujeme Netflix, pozor na hesla a karty

Společnost ESET zjišťovala popularitu VOD (Video on Demand) streamovacích platforem – v Česku vítězí Netflix, který sleduje 39 procent dotázaných – a s tím související riziková chování uživatelů. Češi nejvíce sdílejí své přístupy s rodinou (29 procenta), méně pak s partnery a přáteli (12,1) nebo s úplně cizími lidmi (1,9). Podle průzkumu přitom nejen sdílením, ale také nedostatečným zabezpečením online účtů vystavují riziku své citlivé a osobní údaje – rizikové je především opakované využívání stejných hesel pro různé online účty, což uvedla necelá desetina dotázaných. Více než pětina (26 procent) k platbě za streamovací služby vy­užívá své primární platební karty pro své hlavní bankovní účty, což ESET výrazně nedoporučuje.