Ozvěny

Předražená data jako tradice

Jsou věci, které se ani v dnešní rychlé a turbulentní době nemění. Například fakt, že Češi stále za mobilní data a volání platí jedny z nejvyšších cen v Evropě. Předražené služby potvrzuje mezinárodní srovnání, které Nejvyšší kontrolní úřad vypracoval na základě dat Českého telekomunikačního úřadu. Češi například platí razantně víc než obyvatelé okolních zemí: Poláci, Němci a Rakušané dají za sto hovorů (188 minut) a k tomu 2 GB dat v průměru 338 korun, tuzemští zákazníci za stejnou porci skoro trojapůlnásobek: 1 151 korun. Víc už platí jen Maďaři, ale jen o pouhých 17 korun. Kýžený efekt zlevnění nepřinesla ani aukce kmitočtů rádiového spektra, kterou Český telekomunikační úřad uspořádal předloni. „Měla mimo jiné vést ke snížení ceny mobilních dat a ke zvýšení konkurence na trhu. Ceny volání a mobilních dat v Česku byly i v roce 2021 jedny z nejvyšších v Evropě a o kmitočty se bez výrazného soutěžení rozdělili tři stávající velcí operátoři. Tím pádem i příjem z aukce ve výši 5,6 miliardy korun byl výrazně nižší, než ČTÚ plánoval,“ uvedl ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Tak který prezidentský kandidát nám slíbí levná mobilní data?

V zapadlé vsi za pražskou mzdu

Rozjetá inflace, jejíž meziroční růst se v Česku s výjimkou lednových 9,9 procenta držel ve zbylých měsících na dvojciferných hodnotách, se projevovala také zesíleným tlakem zaměstnanců na růst mezd. Plošnému navyšování se firmy bránily, u některých pozic se ale razantnímu přidávání podle agentury Grafton Recruitment nevyhnuly. Nejvíce si po­dle jejích údajů polepšili „ajťáci“ z regionů, kterým zaměstnavatelé kvůli rozmachu práce na dálku dorovnávali mzdy na úroveň Prahy a Brna – někdy to znamenalo i 40procentní navýšení. „Práce na dálku přinesla zajímavé pracovní příležitosti všem IT specialistům v Česku. Za pražskou mzdu mohou nyní pracovat i z té nejzapadlejší vesnice na druhém konci republiky. Zaměstnavatelé z regionů musí proto s Prahou udržet krok a svým lidem nabízet konkurenceschopné podmínky,“ okomentoval trend šéf Grafton Recruitment Martin Malo. Nadstandardně – nejčastěji mezi 10 a 20 procenty – rostly mzdy také účetním, svářečům, elektrikářům a v Brně i prakticky všem juniorním pozicím.

Lidé se bojí zvyšování daní

Jeden ze slibů současné vládní koalice je, že nebude zvyšovat daně. Leč doba je zlá, rozpočet hladový a děravý a nová daň z mimořádných zisků pro energetiku a spol. už je na světě. A lidé v Česku mají výrazné obavy z toho, že kvůli dopadům války na Ukrajině a energetické krizi se budou zvyšovat daně i jim. Průzkum společnosti Edenred mezi tisícovkou respondentů ukázal, že vyšších daní se bojí čtyři z pěti lidí. Výrazná část zároveň uvedla, že v souvislosti s ekonomickou krizí jim v posledních měsících klesla životní úroveň: v porovnání s loňskem cítí mírné zhoršení 27,8 procenta, dalších 12,4 procenta mluví o výrazně negativní změně životního standardu.

Mladí řeší nedostatek vody

Spotřeba vody a hrozba jejího nedostatku je jedním z témat, které řeší mladá tuzemská generace. Podle výzkumu společnosti Bayer v Česku, který připravila agentura Kantar, vnímají Češi ve věku 20 až 30 let nedostatek vody jako závažný problém, považují ho ale spíše za globální (87 procent) než domácí téma (66 procent). Od­povědnost za hrozby spojené s nedostatkem vody přičítají především sami sobě a ostatním členům společnosti (59 procent). Naopak politici jsou za to zodpovědní podle pouhých 19 procent respondentů. Ale celých 44 procent mladých si myslí, že by to měli být právě politici, kdo by měl daný problém řešit.

Levný český kapr

Přestože všechno kvůli inflaci zdražuje, český štědrovečerní kapr s bramborovým salátem a rybí polévkou může působit jako levné jídlo. Alespoň ve srovnání s tradičními štědrovečerními pokrmy jiných států. Podle studie, již provedla sociální investiční síť eToro ve 13 zemích tří kontinentů, budou mít nejdražší štědrovečerní večeři na světě Němci. Husa s přílohou je vyjde v přepočtu přes 1 600 korun. Druzí Španělé dají za krůtu s přílohou zhruba o 150 korun méně, třetí Italové za tortellini ve vývaru necelých 12 stovek. Český kapr se salátem a polévkou je v pořadí druhý nejlevnější, vyjde na 654 korun. O „tři pětky“ méně dají Rumuni za zelné závitky s kukuřičnou kaší a chlebem.

Nábytek z krabic

Ve vánočním období stoupá kvůli nakupování dárků spotřeba kartonových krabic. V jejich recyklaci jsou ovšem Češi příkladní, ukázal průzkum Samsung Electronics mezi tisícovkou respondentů: téměř 72 procent lidí vyhazuje kartonové krabice do tříděného odpadu. Tři čtvrtiny lidí krabici od zaslaného zboží alespoň občas využije pro odeslání jiné zásilky. Krabice od nového televizoru si čtyři z deseti lidí ponechá pro případ pozdějšího využití – a čtyři procenta ji použijí do domácnosti. Bezmála polovina dotázaných si přitom dovede představit využití těchto krabic jako bytových doplňků, nebo dokonce pro výrobu nábytku.

Změna v žebříčku superboháčů. Arnault sesadil Muska

V uplynulých měsících se mohlo zdát, že aby jeden mohl být nejbohatším člověkem plane­ty, musí založit elektroautomobilku, posílat rakety do kosmu a mít vlivný twitterový účet (a navrch si i celou sociální síť koupit). To už neplatí. Elon Musk již největším boháčem světa není. Agentura Bloomberg ohlásila, že nejbohatším člověkem světa je Francouz Bernard Arnault. Spoluvlastník skupiny LVMH, jež vyrábí luxusní zboží a patří do ní například znač­ky Louis Vuitton, Givenchy nebo Moët & Chandon, už letos Muska v čele žebříčku jednou krátce vystřídal, teď se ale rozdíl v jejich majetcích zvětšil. Agentura, která svůj index miliardářů aktualizuje na denní bázi, jeho jmění k minulému čtvrtku spočítala na 172 miliard dolarů, o 11 miliard více, než kolik má Musk. Jeho majetek letos prudce propadl, od začátku roku o závratných 109 miliard dolarů. Mohl za to jednak pokles akcií Tesly a pak i nákup Twitteru. Změnu v pořadí žebříčku miliardářů potvrdil i magazín Forbes.

Lidé nesledují spotřebu energií

Prudce zdražující energie jsou jedním z hlavních témat končícího roku, přesto téměř čtyři z deseti domácností průběžně nesledují, kolik elektřiny či plynu spotřebovávají. Ukázal to nový průzkum Institutu prevence a řešení předlužení ve spolupráci s agenturou PAQ Research, podle něhož se 38 procent domácností o své spotřebě dozví až z vyúčtování. Oproti stejnému průzkumu z letošního dubna se ale situace o něco zlepšila, tehdy spotřebu vůbec nekontrolovalo 46 procent. „Lidé si začínají více hlídat svou spotřebu energií, ale pořád to není dostatečné. Jednatřicet procent se ji snaží hlídat každý měsíc, naproti tomu 38 procent ji nehlídá vůbec. Zbylých 31 procent nepravidelně,“ řekl šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Průzkum také ukázal, že lidé zatím regulují spotřebu podle odhadů. Bezmála tři pětiny domácností méně vytápí, dvě pětiny omezují využívání elektrických spotřebičů nebo se kratší dobu sprchují.