Ozvěny

Třetina Čechů nemá polštář ani na měsíc

V době, kdy se slovo recese skloňuje častěji než kdy jindy, to není dobrá zpráva. Bezmála třetina lidí má jen minimální finanční rezervu, jež nepokryje ani měsíc jejich průměrných životních nákladů. Takových lidí je 29 procent, ukázal průzkum Index finančního zdraví Čechů, za nímž stojí Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a datovým portálem Evropa v datech. Hned 57 procent z dvou tisícovek respondentů vychází se svým rozpočtem jen s obtížemi. „Je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny. A celých 40 procent respondentů, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytvářejí, zároveň přiznává, že muselo v uplynulém půl roce snížit částku, kterou si měsíčně odkládají,“ řekla Monika Hrubá z České spořitelny. „Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen. Proto dnes nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy,“ dodal hlavní ekonom ČS David Navrátil. Leč velká nákupní centra – alespoň v Praze – vůbec prázdně nepůsobí, zejména o víkendech ne.

Michlovy holubice dál vyčkávají

Prosincová inflace v Česku byla nadále vysoká, meziročně 15,8 procenta, sazby ČNB ale zůstávají nehybné. Odpůrci jejich zvyšování mají v bankovní radě od červencového nástupu Aleše Michla do křesla guvernéra převahu. A tak tyto holubice i na zasedání minulý čtvrtek odmítly růst o půl procentního bodu a jestřáby přehlasovaly v poměru 5 ku 2. Základní dvoutýdenní repo sazba tak už od loňského června zůstává na sedmi procentech. To americká inflace byla v prosinci na 6,5 procenta, tamní centrální banka Fed ale základní úrokovou sazbu minulý týden zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. A navzdory klesající inflaci v eurozóně, jak píšeme v dalším textu na této dvoustraně, zvýšila sazby o půl procentního bodu i Evropská centrální banka. To „Michlovci“ jdou vyčkávací cestou. „Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,“ uvedla rada v prohlášení.

Startupy jedou

Rekordní rok mají za sebou tuzemské start­upy. Podle údajů webu CzechCrunch.cz dokázalo 119 firem získat investice v celkové výši přes 46,5 miliardy korun, což je o téměř polovinu víc než v předchozím roce. „Průměrná investice byla ve výši 338,9 milionu korun. Částku táhnou vzhůru především vysoké, ale méně časté investice v řádu miliard,“ napsal web s tím, že medián investic dosáhl třicet milionů korun. V 11 případech získaly investice podniky, jež se zabývají daty, dále umělou inteligencí, e-commercí a fintechem. Nejčastě­ji, v devíti případech, investovaly fondy Presto Ventures, Nation 1 a Depo Ventures. Dobrá startupová práce.

Bude se volit korespondenčně?

Mezi 22 932 českými voliči v zahraničí v prezidentské volbě jasně zvítězil Petr Pavel se ziskem 95,21 procenta hlasů. Andrej Babiš oslovil pouze 4,78 procenta těch, kteří volili na zastupitelských úřadech v zahraničí, uvedl ČSÚ. A právě volba prezidenta znovu připomněla, že Česko je jednou z mála zemí EU, jež stále ne­umožňuje volit korespondenčně: člověk pobývající v cizině se musí vypravit obvykle na ambasádu, což může znamenat i dlouhou cestu. Senátní novela o zavedení korespondenčního hlasování je připravena a leží v Poslanecké sněmovně. Otázkou je, jak se k tomu čeští zákonodárci postaví, aby skutek zase neutek.

Sto miliard na trase ČEZ–stát

Státem ovládaná energetická skupina ČEZ letos státu odvede částku ve výši přes sto miliard korun. Toto číslo společnost zveřejnila ve výhledu hospodaření na letošní rok s tím, že uvedená suma už v sobě zahrnuje také daňová opatření, která loni připravila vláda Petra Fialy za účelem řešení energetické krize. „Čistý zisk ČEZ vedle běžné daně z příjmů ovlivní dvě legislativní opatření, a to odvod z nadměrných tržeb z prodeje výroby a daň z neočekávaných zisků – takzvaná windfall tax – ve výši 60 procent z rozdílu mezi základem daně a průměru základů daně v letech 2018 až 2021 navýšeném o 20 procent,“ uvedla firma. Sto miliard od ČEZ je asi pět procent státního rozpočtu.

Chybí 30 tisíc ajťáků

Česku chybí na 30 tisíc IT specialistů. V Praze se přitom výplaty „ajťáků“ pohybují v rozmezí 60 až 120 tisíci, v Brně mezi 50 a 110 tisíci korun. Firmy navíc často lákají na práci z domova. „Právě o pozice, jež lze vykonávat na dálku, mají uchazeči největší zájem,“ uvedl šéf firmy Grafton Recruitment Martin Malo. Důvodem nedostatku „ajťáků“ pak mohou být i zkreslené představy. „Lidé si mnohdy představí, že jde o totálně technickou práci, ke které potřebují nějaké superschopnosti. A že je to spíš pro chlapy a introverty,“ řekl Marian Hurta z firmy Engeto, která pořádá IT kurzy. Tak to asi většina opravdu vidí.

Zálohování PET lahví má vyjít na pět miliard

Na Slovensku rozjeli zálohování plastových lahví a plechovek zhruba před rokem, Česko vyčkává. Ministerstvo životního prostředí pro jeho případné zavedení chystá pravidla a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR pro jistotu zanalyzoval, co by takový krok v tuzemsku znamenal. Zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek by podle svazu vyšlo na více než pět miliard korun a další zhruba 1,3 miliardy by stál roční provoz. „Analýza počítá s 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí. Odpovídá to 90procentní míře zpětného odběru,“ uvedl Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz, jež analýzu nákladů systému zálohování pro svaz zpracovalo. „Cílem nebylo normativně rozhodnout o správnosti systému, ale objektivně vyčíslit veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika,“ řekl šéf svazu Tomáš Prouza. „Právě dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů předcházející zavedení zálohového systému vede k neefektivitě a množství negativních dopadů na zákazníky i obchod,“ dodal. Kdy tedy přestaneme vyhazovat a začneme vracet?

Země s eurem hlásí pokles inflace

Čerstvá čísla o lednové inflaci v tuzemsku ohlásí Český statistický úřad tento pátek, zatímco eurozóna už minulý týden oznámila další významný pokles. Podle rychlého odhadu, který zveřejnil Eurostat, činila lednová inflace v zemích platících eurem 8,5 procenta v meziročním srovnání – oproti prosinci to znamená o 0,7 procentního bodu méně. Experti přitom čekali hodnoty okolo devíti procent. Při pohledu na hlavní složky inflace v eurozóně úřad v odhadu uvedl, že nejvyšší meziroční růst vykazují energie o 17,2 procenta, ovšem v prosinci to bylo 25,5 procenta. Naopak vyšší cifru oproti prosincovým 13,8 procenta má kolonka potraviny, alkohol a tabák, která v lednu činila 14,1 procenta. Při odečtení energií, potravin, alkoholu a tabáku činí lednový růst cen v eurozóně 5,2 procenta. Jen jediná země má nadále růst cen nad dvacet procent, a to Lotyšsko s 21,6 procenta. Do čísel zemí platících eurem poprvé promluvilo také Chorvatsko – s inflací 12,5 procenta, pátou nejvyšší z euro dvacítky.