
Ozvěny
Centrální banka šlape na brzdu – Příběh Johna McAfeeho se uzavřel – Jako z obrázků od Lady – A co prezident? Mohli bychom ho vidět? – Roosevelt musí pryč – ČSSD se tváří, že nevládne
Centrální banka šlape na brzdu
Poprvé od loňského vypuknutí pandemie se Česká národní banka rozhodla sáhnout na úrokové sazby a zvýšit je. Ta základní, která má vliv na sazby komerčních úvěrů i vkladů, se zvedla z 0,25 procenta na 0,5 procenta. Důvod je celkem jasný: v souvislosti s oživením ekonomiky se v Česku začala rozjíždět inflace, v dubnu a květnu meziročně zhruba o tři procenta. To znamená o procentní bod více, než je dlouhodobý cíl centrálních bankéřů. Museli tedy zatáhnout za brzdu – zvýšení sazeb má vést k tomu, že se bude méně utrácet a začne se více spořit.

„Je možné, že budeme zvyšovat sazby na každém dalším měnovém zasedání, čímž se dostaneme na úroveň, kterou prognóza předvídá,“ řekl podle agentury ČTK guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zmíněná prognóza z května zmiňuje trojí zvýšení sazeb do konce letoška. Největší banky, jež ČTK oslovila, očekávají v reakci na krok centrální banky zdražování úvěrů, zejména hypotečních. Otázka je, jestli porostou i sazby na účtech klientů bank − u většiny těch spořicích jsou spíše symbolické a u běžných jsou historií.
Příběh Johna McAfeeho se uzavřel
Zakladatele antivirové společnosti Johna McAfeeho nalezli minulou středu mrtvého v cele ve Španělsku. Šlo o sebevraždu, napsal deník El País. Krátce předtím španělský soud rozhodl, že podnikatele vydá do Spojených států. Tam pětasedmdesátiletému podnikateli hrozily desítky let kvůli údajným podvodům spojeným s kryptoměnami či krácením daní. Byznysmen v roce 1987 založil antivirovou společnost, která má dodnes v názvu jeho příjmení, byť z ní už dávno odešel. Život muže, jenž mimo jiné uvažoval o kandidatuře na amerického prezidenta, by vydal na pořádně nabitý hollywoodský blockbuster. Teď za ním napsal tečku.
Jako z obrázků od Lady

Měsíc před startem letní olympiády v Tokiu představil Český olympijský výbor kolekci oblečení, v níž se reprezentanti ukážou při slavnostním zahájení sportovního svátku roku. Dojmy byly poněkud rozporuplné, olympionici vypadají jako figurky z kreseb Josefa Lady. „Kolekcí jsem chtěla reflektovat krásu siluety našich krojů, výrazný rozdíl mezi postavou ženy a muže,“ uvedla na webu Českého olympijského týmu návrhářka Zuzana Osako. Nechme stranou, jak současné genderové trendy na větší odlišování mužů a žen nahlížejí, kolekce však moc moderně nevypadá. V krojích naštěstí sportovci o medaile bojovat nebudou.
A co prezident? Mohli bychom ho vidět?
Těžko v demokratickém světě najdete stát, kde se premiér nemůže přímo spojit s prezidentem. Česko už takovou zemí je. U Miloše Zemana jsme si zvykli na leccos, zpráva, kterou přinesl Deník N, je ovšem dost závažná. Pokud už ani Andrej Babiš nesmí hlavu státu kontaktovat přímo a musí komunikovat s kancléřem, mužem bez žádoucí bezpečnostní prověrky, co se s prezidentem děje? Na veřejnosti se objevoval méně a méně, mluvil méně a méně. Zhoršil se jeho zdravotní stav natolik, že není schopen funkci řádně vykonávat? Takové informace se nesmí tajit. Chování Zemanova týmu začíná lehce připomínat černou komedii Ztratili jsme Stalina.
Roosevelt musí pryč
Před Americkým přírodovědným muzeem v New Yorku stojí od roku 1940 bronzová socha Theodora Roosevelta na koni. Dlouho už tam ale nebude. O jejím odstranění se diskutovalo delší dobu, teď ho newyorská plánovací komise jednomyslně schválila. Kritici tvrdí, že dílo symbolizuje rasovou diskriminaci a koloniální útlak. Vedle Roosevelta na koni stojí indián a Afričan. Prezident, jenž vládl v letech 1901 až 1909, tak rozšířil seznam osobností, jejichž sochy musely z veřejných prostranství pryč zejména poté, co po loňské smrti George Floyda při policejním zákroku propukly masové protesty. Která další socha přijde na řadu?
ČSSD se tváří, že nevládne
O čem sníme, když si představíme, že nevládneme, by se mohl jmenovat program ČSSD, který vládní strana nachystala na říjnové volby. Při jeho čtení to skutečně v mnoha pasážích působí dojmem, že ho sestavila partaj, která je posledních osm let nikoli ve vládě, ale v opozici. Sociální demokraté píší, že prý mají vizi ekonomicky silného a stabilního státu a že vědí, jak to zajistit. Škoda, že to nedokázali během uplynulé osmiletky: mnohé terče, do nichž v programu pálí, jsou paradoxně jejich vlastní vládní partie. Samozřejmě nechybí lákadla typu za méně práce více peněz. „Nejpozději od ledna 2025 omezíme pracovní dobu na 35 hodin týdně, a to bez krácení mzdy,“ píše se například v dokumentu s tím, že do roku 2030 má být pracovní týden čtyřdenní. Průměrnou mzdu v roce 2025 chce ČSSD ve výši 45 tisíc korun. Zjednodušeně řečeno: ultralevicový program se hemží slovy jako „zajistíme“, „zamezíme“, „zavedeme“, „omezíme“, „zřídíme“, „zakotvíme“, „zakážeme“, „navýšíme“, „prosadíme“, „zreformujeme“. Teď už jen nějak „zařídit“, aby se socialisté do Poslanecké sněmovny vůbec dostali − v předvolebních průzkumech se dlouhodobě uhnízdili pod pětiprocentní hranicí volitelnosti a trend se zatím nemění.


