Ozvěny

Mzdy v Česku se zdvojnásobily, patří ale mezi nejnižší v EU

Statistika je zajímavá mimo jiné v tom, že jeden údaj se dá interpretovat několika způsoby. Podívejme se třeba na růst mezd v Česku. Podle čerstvých údajů Eurostatu byla průměrná měsíční mzda v předloňském roce v Česku 1 515 eur, podle dat Českého statistického úřadu se jednalo o 37 839 korun. V EU je to osmý nejnižší výdělek, unijní průměr činí 1,84násobek, uvedla poradenská skupina Moore Czech Republic. A teď ten optimističtější pohled statistiky: česká průměrná mzda v posledních le­tech rostla rychlým tempem – mezi lety 2006 a 2021 se bezmála zdvojnásobila. „V rámci zemí bývalého východního bloku patřil růst průměrné mzdy u nás k nejdynamičtějším,“ řekl Radovan Hauk ze skupiny Moore Czech Republic. Na růstu mezd je podle něj velmi patrné sbližování tuzemské ekonomiky se západoevropskou úrovní: v roce 2006 jsme dosáhli zhruba na čtvrtinu výše německých mezd, v roce 2021 to už bylo 43 procent. Kdyby to byl matematický příklad z Bělouna, otázka by zněla: kdy Němce doženeme?

Michl v ohrožení kvůli prověrce

V křesle guvernéra České národní banky sedí Aleš Michl od začátku loňských letních prázdnin, prověrku na stupeň přísně tajné ovšem od Národního bezpečnostního úřadu stále nemá. K výkonu funkce ji vyžadují vnitřní předpisy ČNB. „Množí se spekulace, že by za průtahy mohl být i Michlův možný střet zájmů v souvislosti s investičním fondem Quant, který současný guvernér spoluzakládal a po nástupu do bankovní rady v roce 2018 svůj podíl v něm umístil do svěřenského fondu,“ uvedl web Echo24 s tím, že Michlův předchůdce Jiří Rusnok získal prověrku za čtyři měsíce. Mluvčí ČNB Petra Krmelová podle serveru odmítla odpovědět na opakované dotazy, zda NBÚ Michla seznámil s důvody, které věc protahují. Zato se vyjádřil zvolený prezident Petr Pavel – v rozhovoru pro E15 uvedl, že chybějící prověrka může stát guvernéra místo. „Pokud by současný guvernér prověrku opravdu nedostal, případně pokud by bankovní rada rozhodla, že výkon funkce guvernéra není možné vykonávat třeba pouze s prověrkou na stupeň tajné, tak se o tom procesu budeme bavit,“ uvedl. Zemanova éra, kdy prověrky nehrály roli, končí.

Živnostníků ubývá

Od začátku letoška ukončilo živnost už přes 40 tisíc podnikatelů. To je zhruba polovina počtu za celý loňský rok a souvisí především s povinným zaváděním datových schránek. Uvedla to agentura ČTK s odvoláním na analytičku společnosti Dun & Bradstreet Petru Štěpánovou. Není se co divit. Když se státu za více než dekádu nepodařilo z datových schránek udělat moderní, jednoduchý a pohodlný způsob komunikace, kvůli čemuž byl zájem o ně nevalný, rozhodl se podnikatelům tuhle věc vnutit. A to všem, tedy i těm, kteří mají živnost přerušenou. Škoda, že stát nedokáže vytvořit datovou schránku, jež by byla opravdu funkční. Pak by nezájem vůbec neřešil.

Paroubek chce oslovit i komunisty

Už se znovu viděl v premiérském křesle, v červnu 2010 ale pro Jiřího Paroubka přišlo vystřízlivění. Sice dosáhl na volební vítězství, ale tak hubené, že vládu skládalo trio ODS, TOP 09 a VV. Paroubek se z ČSSD odporoučel a zkusil štěstí na zelené louce: založil stranu Národní socialisté, k úspěchu mu však nepomohl ani vítěz z Nagana Jiří Šlégr. Po několika letech politického ticha expremiér nyní ohlásil politický comeback. Řídí spolek Nespokojení, z něhož hodlá vybudovat nové levicové hnutí. „A nemusí to být jen sociální demokraté, ale mohou to být i komunisté, lidé ze Suverenity, Domova nebo Národních socia­listů,“ citoval Paroubka iDnes.cz.

Musk se dere zpět

Zakladatel Tesly Elon Musk přišel koncem loňského roku o post nejbohatšího člověka planety, uškodil mu především propad akcií jeho automobilky. Akcie výrobce elektroaut ale po novém roce začaly znovu stoupat a za první dva měsíce zhruba zdvojnásobily svou hodnotu. A Musk se tak minulé úterý vrátil do čela žebříčku Bloomberg Billionaires Index. Agentura jej ovšem aktualizuje na denní bázi, takže před Francouzem Bernardem Arnaultem vydržel jen do čtvrtka, kdy se s majitelem skupiny LVHM opět prostřídal. Muskovi asi dvě miliardy dolarů ubyly, Arnaultovi přibyly a právě dvě miliardy oba muže dělily: Francouz měl 186 miliard, Američan 184 miliard.

Drahé papriky

Na zdražování jsme si už tak nějak zvykli, v uplynulém týdnu ale emoce rozvířila drahá zelenina. Hlavně papriky, jejichž cena vylezla až k 150 korunám za kilo. Z diskuse to začalo vypadat, že paprika je nepostradatelným základem každodenní obživy obyvatelstva. Sociální sítě zaplavily vtipy, exministr Karel Havlíček sdílel zavádějící srovnání ceny nynějšího „Fialova“ a „Babišova“ leča z roku 2021. Nějak ale pozapomněl, že tehdy v dubnu byla paprika dokonce dražší než dnes. Co za cenami reál­ně vězí? „Česko nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu,“ citovala ČTK Zelinářskou unii Čech a Moravy.

Jak zvednout výdaje na obranu? Zrušit státní svátek!

Debata o nutnosti zvýšit výdaje na obranu se v demokratickém světě vede několik posledních let, rok 2022 a ruské válečné běsnění na Ukrajině tuto nutnost jen umocnily. Se zajímavým tahem přišli dánští zákonodárci. Aby země dosáhla cíle NATO v podobě dvou procent HDP na armádní rozpočet už v roce 2030 a nikoli až o tři roky později, zrušili tamní poslanci jeden ze státních svátků, jarní Velký modlitební den, který se slaví od 17. století. Podle kodaňské vlády zrušení svátku přinese dodatečné tři miliardy dánských korun (bezmála 9,5 miliardy korun), které budou použity právě na obranný rozpočet, uvedl web BBC. Krok pochopitelně vyvolal emoce, demonstrovalo se a opozice se v parlamentu snažila věc zablokovat. „Zastavte tu zlodějinu. Vláda nařizuje lidem, aby pracovali o jeden den více,“ řekl podle agentury AP Karsten Honge ze Socialistické lidové strany. „Nemyslím si, že pracovat o den navíc by byl problém,“ uvedla už v lednu premiérka Mette Frederiksenová. Také si to nemyslíme.

Češi mění mobily zhruba jednou za tři roky

Touha Čechů jít s dobou a často obměňovat mobily má dopad na životní prostředí. Na každého obyvatele připadá až 15,7 kilogramu elektronického odpadu ročně a více než desetinu z něj tvoří právě mobilní zařízení, ukázala analýza projektu Evropa v datech. Denně se v Česku prodá na 8,5 tisíce telefonů, průměrná cena jednoho kusu je 8 800 korun. „Lidé mobily obměňují podle našich odhadů asi každé 3 až 3,5 roku,“ řekl Miloš Polák z pro­jektu Remobil, který se specializuje na recyklaci mobilních telefonů. Podle Remobilu mají lidé doma na 12 milionů nepoužívaných mobilů, málokdo jej nechá zrecyklovat, byť tuto službu poskytují i operátoři. „Přes prodejny se nám k recyklaci vrací méně než jedno procento prodaných mobilů,“ uvedl šéf vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile Martin Orgoník.