Ozvěny

Standarta z akce „trenky“ je zpět

Krátce po druhé hodině odpolední se ve čtvrtek 9. března začala psát nová kapitola tuzemské politiky. Petr Pavel ve Vladislavském sále Pražského Hradu na společné schůzi obou komor parlamentu, jíž se zúčastnili i pozvaní hosté, složil slib a stal se čtvrtým českým prezidentem. V inauguračním projevu odmítl sto dnů hájení. „Raději budu kritizován za příliš aktivní start,“ prohlásil. Při následném „projevu k lidu“ na třetím nádvoří rozvinul z balkonu prezidentskou standartu, kterou skupina Ztohoven na protest proti politice Miloše Zemana v roce 2015 vyměnila za rudé trenky. Část jí tehdy rozsříhala a rozeslala lidem jako symbol, že prezidentem odcizené hodnoty se jim navrací. Návrat standarty Pavel avizoval už před volbami, nyní slib splnil. „To je ta standarta, která byla z Hradu odnesena, byla restaurována a teď se na Hrad vrací jako symbol návratu těch hodnot,“ uvedl Pavel s tím, že tento artefakt s příběhem se brzy stane součástí prohlídkového okruhu Hradu. „Abychom si mohli připomínat, že hodnoty jsou něco, o co můžeme velice rychle přijít, a že si je musíme hlídat, aby se nám zase neztratily.“

Alespoň v něčem jsme nejlepší

Jestli Česko v rámci evropské sedmadvacítky v něčem dlouhodobě exceluje, pak je to nízká míra nezaměstnanosti. Například inflaci máme v posledních měsících jednu z nejvyšších v Evropské unii, v nezaměstnanosti ale jdeme příkladem. V mezinárodním srovnání byla podle posledních dat Eurostatu za leden nejnižší v celé EU, a to 2,6 procenta, zatímco unijní průměr činil 6,4 procenta. Dá se očekávat, že tento trend vydrží i nadále. Eurostat používá data Českého statistického úřadu, která jsou nižší než údaje, jež o nezaměstnanosti zveřejňuje Úřad práce ČR. Nicméně podle jeho čerstvých informací za únor nezaměstnanost v tuzemsku stagnuje na 3,9 procenta, což je stejné číslo jako v lednu. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka čeká, že nezaměstnanost ještě klesne. „S nástupem jarních měsíců očekáváme každoroční rozjezd sezonních prací,“ prohlásil. „Současně už nyní zaznamenáváme zvýšený zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací.“ Zkrátka Česko je „best in nezaměstnanost“.

Sazby klesly

Ovšem nikoli ty, jimiž ČNB ovlivňuje cenu peněz v ekonomice. Podle čerstvých úda­jů Fincentra Hypoindexu úrokové sazby hypotečních úvěrů klesly nejvýrazněji za poslední dva roky. Průměrná nabídková sazba hypoték se na začátku března dostala na ročních 6,27 procenta, což je oproti předchozímu měsíci pokles o desetinu procentního bodu. „Současné drobné snížení může spolu s poklesem hodnoty některých nemovitostí přece jenom hypoteční trh trošku rozhýbat,“ řekl Jiří Sýkora ze společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. „Nicméně toto případné oživení bude jen drobnou náplastí na obrovský výpadek, který hypoteční trh zaznamenal v předchozím roce.“ 

Nealko pivo jede

Během pandemie trápil pivovary výrazný propad tržeb, zdá se ale, že ten je minulostí. Růst prodejů za loňský rok ohlásil největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj: v Česku prodal 7,3 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 12 procent více než v roce 2021. Oživení ale mohlo být podle obchodního ředitele pivovaru Tomáše Mráze ještě lepší. „Bohužel přišla energetická krize a vysoká inflace, takže restart gastra a návrat k období před pandemií je zatím tak na půli cesty,“ podotkl. Zajímavé je, že Češi stále více holdují nealkoholickému pivu. „Birell je tahoun, loni rostl nejvíce ze všech našich značek, a to o 21 procent,“ potvrdil Mráz s tím, že prodeje čepovaného Birellu stouply dokonce o 40 procent.

Sbohem módnímu byznysu

Všechno jednou končí. Investiční skupina Natland završila čtyři roky aktivit v módním byznysu, když prodala svůj 49,99procentní podíl ve společnosti Digital People jejímu současnému majoritnímu vlastníkovi – společnosti Across e-commerce. Ta řídila módní brandy a e-shopy Zoot a Bibloo už více než rok, když na přelomu let 2021 a 2022 od Natlandu koupila majoritní podíl. Jediným majitelem je tedy nyní Digital People. Do Zootu Natland vstupoval v momentě, kdy finanční problémy znamenaly zastavení provozu. Poskytl financování v průběhu reorganizace a pomohl s restrukturalizací společnosti. Digital People působí na osmi trzích Evropy, loni její e-shopy měsíčně navštívilo 7,5 milionu zákazníků.

Závislí na rouškách

V Česku už roušky či respirátory dávno povinné nejsou, naopak v Hongkongu je lidé museli nosit až do konce února. Povinnost zakrývat si obličej tam trvala 945 dní, řada místních v tom ale pokračuje, uvedl list Financial Times. „Pokud je nošení roušek dál vnímáno jako společenská norma, třeba když je spolucestující ve vlaku stále mají, je pravděpodobné, že budeme dělat totéž,“ řekl Bryant Hui z Hongkongské poly­technické univerzity. Majitel prodejního stánku Ah Miu se prý bez roušky cítí nejistě. „Je to jako snažit se přestat kouřit,“ uvedl. „Je to závislost, které se jen tak nezbavíte. Chce to čas, že?“

Vymažte TikTok, je to hrozba, varuje úřad

Že je populární čínská sociální síť TikTok potenciální bezpečnostní hrozbou, se diskutuje už delší dobu. Firma ByteDance, jež platformu pro sdílení krátkých videí provozuje, se sice opakovaně zapřísahala, že vše je v pořádku, ale demokratické země si zdaleka jisty nejsou. Naposledy vydal před TikTokem varování český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Aplikaci, která má ve světě přes miliardu uživatelů a v Česku dva milio­ny, považuje úřad za hrozbu. A to vysokou, tedy pravděpodobnou, až velmi pravděpodobnou. „Množství sbíraných dat a nakládání s nimi, v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v České republice, nám nedává jinou možnost než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu,“ uvedl šéf NÚKIB Lukáš Kintr. „Varování nerozlišuje mezi uživateli ze státního a soukromého sektoru,“ dodal. Nejjednodušší je aplikaci prostě vymazat, i když zrovna nejste povinná osoba ze zákona o kyberbezpečnosti, protože tohle už zkrátka není legrace.

Čtyřicet tisíc překonáno. Růst mezd má ale háček

Nebýt rozjeté inflace, jíž se společně s měnovou politikou ČNB věnujeme na dalších stránkách tohoto vydání, mohla to být v zásadě příjemná zpráva. Český statistický úřad vydal čerstvá data o průměrné hrubé mzdě v tuzemsku za uplynulý rok: dosáhla 40 353 korun, což v mezi­ročním srovnání dělá přírůstek 2 450 korun. Má to ale onen inflační háček. „V roce 2022 dosáhla inflace 15,1 procenta a nominální růst mezd byl 6,5 procenta. Reálně se mzda snížila o 7,5 procenta,“ řekla šéfka oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Obdobný mechanismus platí i pro posuzování růstu mezd v jednotlivých kvartálech – v loňském čtvrtém poklesla reálná mzda už popáté za sebou. A ve firmách, kde se lidem nepřidávalo, je propad samozřejmě bolestnější.