Ozvěny

Snad už to konečně prolomíme!

Když Aleš Michl loni 1. července usedl do křesla guvernéra ČNB, bylo poslední známé číslo meziroční inflace 16 procent. Po devíti měsících

jeho účinkování v čele centrální banky je inflace na 16,7 procenta. Mohlo by se tedy zdát, že inflační cíl České národní banky činí nějakých 15 procent: jak jinak si vysvětlit, že za Michlova guvernérování se sazby ani jednou nezvýšily, přestože Rusnokova bankovní rada předtím mezi červnem 2021 a červnem 2022 zvedla základní reposazbu hned devětkrát z 0,25 procenta až na aktuálních sedm procent. A centrální bankéři se sazbami podle očekávání nehnuli ani minulý týden. „Bankovní rada potvrdila své odhodlání bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli,“ řekl Michl a připojil, že sazby se patrně jen tak snižovat nebudou – to analytici vnímali jako „jestřábí“ prvek v jinak „holubičí“ měnové politice. Rádi slyšíme, že je odhodlání, i když výsledky zatím moc vidět nejsou. Michl lehce připomíná trenéra, jehož tým jde od porážky k porážce a kouč vždy po utkání pronese, že prohru je třeba hodit za hlavu a soustředit se na další utkání. Doufejme, že inflační sérii i pod koučem Michlem už konečně prolomíme!

Sankce fungují, přiznal diktátor

Dlouhé měsíce jela kremelská propaganda rétoriku, že západní sankce uvalené na Rusko kvůli rozpoutání války na Ukrajině nemohou Putinovu říši žádným způsobem ohrozit. A hle, po čtrnácti měsících od začátku ruského teroru v sousední zemi připustil sám malý diktátor, že protikremelské sankce zjevně fungují. „Nelegitimní omezení uvalená na ruskou ekonomiku mohou mít ve střednědobém horizontu skutečně negativní dopad,“ citoval Vladimira Putina ruský deník Kommersant. Ruský vůdce zároveň uvedl, že situaci se dá čelit nárůstem domácí poptávky – v zásadě tedy Rusy vyzval, aby co nejvíc utráceli. Budou ale mít z čeho? Světová banka i Mezinárodní měnový fond odhadly, že v loňském roce ruský obchod se zbožím a službami zaznamenal výrazný propad a letos má vývoz dál klesat, zatímco dovozy by měly být vyšší než v roce 2022. To může být zjevně příležitost pro komunistickou Čínu, jejíž prezident Si Ťin-pching Putina „shodou okolností“ před pár dny navštívil. Rozhodně se tam nevydal jen tak z autoritářské zdvořilosti.

Máme nejvyšší odvody

Ze zemí organizace OECD má Česko nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení: spolu se Slovinskem činily v předloňském roce 16,4 procenta hrubého domácího produktu. Uvedlo to ministerstvo financí v čerstvé publikaci Státní rozpočet v kostce. Lepší zprávou pro našince je, že efektivní sazba daně z příjmu – tedy snížená o všechny slevy a úlevy – je u fyzických i právnických osob v případě Česka pod průměrem zemí OECD i Evropské unie. Česko vykazuje 33,8 procenta HDP, průměr OECD je o čtyři desetiny procentního bodu vyšší. Když se ale podíváme na díru ve státním rozpočtu, nabízí se otázka, zda touhle tabulkou brzy ne­začneme šplhat nahoru.

Meta možná típne politickou reklamu

Facebook patří mezi stěžejní kanály, kde se loví voliči. Do propagovaných příspěvků strany dávají nemalé peníze. Může se ale stát, že s tím bude konec. Společnost Meta, která Facebook, Instagram a spol. provozuje, podle listu Financial Times zvažuje, že na svých sítích v Evropě politickou reklamu úplně zakáže. Důvodem není to, že by peníze od politických stran nechtěla, ale kvůli chystané regulaci politické reklamy v EU. „Podle dvou zdrojů seznámených s interními diskusemi se Meta v čele s Markem Zuckerbergem obává, že definice politické reklamy bude tak široká, že bude snazší odmítnout všechny placené politické kampaně,“ napsaly FT.

Patentů ubylo

Nejméně patentů za poslední dekádu pro české území loni uznal Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Bylo jich 5 076, což od roku 2019 znamená pokles o téměř tři tisíce. Podle Českého statistického úřadu náleželo zahraničním přihlašovatelům 93 procent patentů, na domácí tak připadlo zbylých sedm procent, tedy 355 patentů. Tuzemští přihlašovatelé loni podali 507 přihlášek, což je nejméně od roku 1995. Propad je největší u vysokých škol: zatímco v roce 2013 podaly 279 přihlášek, loni jen 106. Na území Česka ke konci loňského roku platilo celkem 51 tisíc patentů: hned celá čtvrtina z nich náleží Němcům, 16 procent Američanům, Čechům pouhých sedm procent.

Dopravní peklo se blíží

Zácpy jsou v Praze běžným koloritem, ovšem loňská první fáze rekonstrukce bar­randovského mostu dodala metropolitním obyčejům nový rozměr. Místo tří a půl měsíců se protáhla bezmála na pět. Kdo z řidičů už tyhle patálie stihl vytěsnit z mysli, měl by aktuálně zbystřit. O víkendu na mostě začala „ouvertura“ v podobě přípravných prací před ostrým startem druhé etapy rekonstrukce, který má přijít v polovině května. Letošní opravy by měly ustat s koncem prázdnin, vedení hlavního města ovšem už dříve v březnu uvedlo, že druhá fáze bude náročnější než loňská. Tak snad se to do Vánoc stihne.

Musk jako Blade Runner?

Když Ridley Scott v 80. letech natočil Blade Runnera, byla umělá inteligence doménou fikce, nikoli běžného života. V poslední době ale do něj prosakuje stále víc, svět je teď okouzlen třeba chatbotem ChatGPT. Vypadá to vše neškodně, před možným nebezpečím umělé inteligence ale varuje skupina vědců, odborníků a byznysmenů, kteří se na jejím vývoji podílejí. Mezi nimi i zakladatel Tesly Elon Musk. Umělá inteligence podle nich může představovat pro lidstvo vážná rizika, mělo by se s ní tedy zacházet obezřetně. Místo pečlivého plánování se ale laboratoře předhánějí, která vyvine výkonnější umělou mysl. Signatáři proto vyzvali k půlročnímu pozastavení vývoje nejrozvinutějších systémů, během něhož by mělo dojít k stanovení přísných pravidel. „Měli bychom nechat stroje, aby zaplavily naše informační kanály propagandou a nepravdou? Měli bychom automatizovat všechna zaměstnání, včetně těch, která nás naplňují? Měli bychom vyvinout nelidské mozky, které by nás mohly přečíslit, přechytračit, překonat a nahradit?“ stojí v prohlášení. Ano, trochu to připomíná Blade Runnera, kde Harrison Ford lovil replikanty s umělou myslí.

Hudební průmysl v Česku utržil 1,6 miliardy

Češi jdou s dobou a hudbu konzumují převážně digitálně. Podle České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu loni digitální prodeje porazily fyzické nosiče drtivým skóre 82 ku 18. V roce 2018 byl tento poměr ještě relativně těsný, 61 ku 39 ve prospěch digitálu. Celkové příjmy hudebního průmyslu pak loni meziročně vzrostly o 13,7 procenta a činily 1,637 milionu korun. „Je potěšující zprávou, že i přes ekonomickou krizi, jež postihla mnoho oborů, pokračuje dynamika růstu předplatitelů streamingových služeb,“ uvedl šéf tuzemské pobočky Universal Music Tomáš Filip. Předplatitelů bylo loni 1,7 milionu, což je bezmála čtyřnásobek roku 2018. A nejprodávanější album roku? Deska Příběhy a sny českého rappera Viktora Sheena. Ten mimochodem elitní desítku uzavřel svým dalším albem Barvy.