Ozvěny

Kde je krize? Volných míst přibylo

Jedním z charakteristických rysů ekonomické krize by měl být nárůst nezaměstnanosti, uvádějí ekonomické poučky. Ač se o ní v souvislosti s inflací, cenami energií a válečnou situací na Ukrajině už delší dobu hovoří, zatím tu podle všeho stále není. Nezaměstnanost v březnu klesla na 3,7 procenta z únorových 3,9 procenta, uvedl Úřad práce ČR. Pravda, předtím sice od června rostla, ale celou dobu se držela v rozmezí tří až čtyř procent. Na konci března bylo bez práce 273 478 lidí, což je o 9 030 méně než v předchozím měsíci. „Důvodem je především postupně se lepšící ekonomická situace, díky níž dosud vyčkávající podniky znovu zahájily nábory,“ uvedl šéf tuzemské pobočky personální agentury Randstad Martin Jánský. „V nadcházejících měsících můžeme čekat další pokles nezaměstnanosti. Naznačují to optimistické prognózy týkající se vývoje ekonomické situace, navíc začnou sezonní práce na hradech, zámcích, v restauracích, cestovním ruchu, zemědělství a ve stavebnictví,“ dodal. Česko si tak zjevně hodlá udržet pozici evropského premianta: tuzemská míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat Eurostatu za únor nejnižší v celé Evropské unii, a to 2,6 procenta – unijní průměr činí 6,3 procenta.

Daňové hrátky Fialy, Stanjury a spol.

Ach, ty krásné eufemismy! Než říct, že se něco nepopulárního bude zvyšovat, je lepší to formulovat slovy, že se to bude upravovat. Třeba ceny nebo daně. Se záměrem „upravit“ daň z přidané hodnoty si nyní pohrává Fialova vláda. Emoce ve veřejném prostoru poměrně svižně rozhýbala informace České televize, že místo současných tří sazeb ve výších 21, 15 a 10 procent by mohly vzniknout jen dvě, a to 21 a 14 procent. A zejména, že některé položky ze současné nižší sazby by se mohly přesunout do nejvyšší, třeba vodné a stočné, teplo, točené pivo nebo kulturní akce. Ministr financí Zbyněk Stanjura vzápětí reagoval, že návrhy nejsou konečné a koalice o nich bude jednat. Vláda v čele s občanskými demokraty, pro něž je mantrou nezvyšovat daně, se každopádně chytá do pasti. Místo skutečného ozdravování veřejných financí schvaluje babišovské deficity a pak musí vymýšlet, jak příjmy nenažraného státního rozpočtu zvýšit. Po nápadu „pumpnout“ na odvodech živnostníky teď chce přikrmit inflaci „úpravou“ DPH. Téma rozebírá na stranách 36 a 37 ekonom Lukáš Kovanda.

Jak zvýšit neatraktivitu pošty

Vláda odklepla zrušení tří stovek poboček České pošty ze současných 3 200. Tím ale tanec okolo těžce ztrátového státního kolosu nekončí. Bude se ještě ladit, které pobočky se v polovině roku uzavřou, přičemž má jít o obce nad 2 500 obyvatel, kde alespoň jedna pošta zbude. Podle ministra vnitra Víta Rakušana, pod nějž pošta spadá, to je záchranná brzda, aby podnik přežil. Opatření má ročně uspořit zhruba 700 milionů korun, loni pošta zdvojnásobila ztrátu na 1,75 miliardy. Zájem o její služby v konkurenčním prostředí klesá: aby se neatraktivita ještě zvýšila, chce podnik kvůli úsporám prodloužit dobu doručování ekonomických zásilek ze dvou na tři dny.

Trable slovenského guvernéra

Guvernéra Národnej banky Slovenska Petera Kažimíra uznal soud vinným z podplácení, uvedl deník SME. „Na začátku dubna proto vydal trestní příkaz, v němž mu uložil pokutu 100 tisíc eur,“ napsal list s odvoláním na Špecializovaný trestný súd. Verdikt není pravomocný: elitní složka prokuratury už proti němu podala odpor, takže proběhne líčení. Případ se týká podezření z podplácení bývalého šéfa finanční správy Františka Imreczeho. Kažimír už dříve vinu opakovaně odmítl. „Slovensko tak bude čelit ještě silnějšímu reputačnímu riziku než dosud. Guvernér Národní banky Slovenska je automaticky členem Rady guvernérů Evropské centrální banky,“ dodal deník SME.

O myších a jídlech

Potraviny v tuzemských obchodech sice stále rapidně zdražují, ale kvalita mnohdy pokulhává. Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula si nad tím povzdechl po čtvrtečním zasedání meziresortní pracovní skupiny k cenám potravin, kde se řešily především výsledky společných kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce a České obchodní inspekce. „Bohužel výsledky jsou dramaticky horší a zjištění je více, než jsme sami čekali. V masivních kontrolách budeme nadále pokračovat,“ napsal na Twitter a připojil dva červené vykřičníky. Kromě nekalých praktik obchodníků a nahnilého ovoce zjistily kontroly podle serveru iDnes.cz také třeba myši v obchodech.

Nových aut se prodalo víc

Téměř o pětinu se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil počet prodaných nových osobních vozů v tuzemsku, uvedl Svaz dovozců automobilů. Prodalo se 56 341 kusů, což je o 8 950 více než v prvním loňském kvartálu. Exceloval především březen, kdy registrace nových automobilů meziročně vyskočily o 32,39 procenta, a překonaly tak dokonce i poslední předpandemický rok 2019. O bezmála 37 procent přibylo vozů s alternativním pohonem, tedy těch na elektřinu, hybridy, LNG nebo CNG: z loňských 8 788 vozidel poskočily na 12 036 aut. Meziročně rostly i další kategorie.

Musk, dvojité vé a pes, který sežral ptáka

Elon Musk už v této rubrice má stálé místo, protože není týdne, aby se okolo výstředního miliardáře něco pozoruhodného neudálo. Bizarní dění se týká především jeho tahů se sociální sítí Twitter, kterou loni po dramatických veletočích nakonec za 44 miliard dolarů zakoupil. (Málokteré převzetí podniku se dočká vlastního hesla na Wikipedii, navíc v 15 jazycích.) Veselo bylo i na Velikonoční pondělí, kdy Musk tweetnul fotku sanfranciského sídla Twitteru, na níž v logu chybělo písmeno „w“. Z Twitteru se tedy stal Titter, což odkazuje na anglické slovo tits čili prsa. „Náš pronajímatel říká, že jsme ze zákona povinni zachovat nápis jako Twitter a nemůžeme odstranit ,w‘, takže jsme ho natřeli barvou pozadí. Problém vyřešen!“ připsal. Pár dní předtím zase změnil modrého twitterového ptáčka v logu na psa Shiba Inu, který je symbolem Muskovy oblíbené kryptoměny Dogecoin. Ta okamžitě poskočila o 30 procent. A v rozhovoru pro BBC minulý týden pro změnu odtajnil, že od převzetí Twitteru zredukoval počet zaměstnanců z osmi tisíc na 1 500. Co se dozvíme tento týden?

Raketová rychlost potravin

V lednu 17,5 procenta, v únoru 16,7 procenta a v březnu po­dle čerstvých dat Českého statistického úřadu rovných 15 procent. Meziroční hodnoty inflace se navzdory nicnedělání, tedy nezvedání sazeb ČNB pomalu snižují. Jak vidno z nastíněné řady, z února na březen došlo k poklesu o 1,7 procentního bodu. „Většina tohoto zpomalení je však ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny. Ceny v oddíle doprava dokonce meziročně klesly, a to především díky klesajícím cenám pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Patnáct procent je sice nejnižší hodnota od loňského dubna, ale pořád je to děsivá cifra. Zvlášť když vezmeme v potaz, že růst cen potravin zatím rozhodně nepolevuje: meziročně se jejich ceny zvedly skoro o čtvrtinu.