Ozvěny

Mzdové hody ve Škodovce

Jestliže se v ekonomické krizi něco neděje, je to růst mezd. Nebo naopak: pokud mzdy rostou, není krize. Soudě podle výsledku mzdového vyjednávání odborů v největší tuzemské automobilce Škoda Auto s jejím vedením se dá konstatovat, že krize není. „Navýšení ve všech tarifních třídách a mezitřídách bylo vyjednáno o 10,1 procenta. To je ve vztahu k současné situaci firmy Škoda vysoce nadstandardní a pro zaměstnance znamená v celkovém komplexu velký přínos,“ uvedl list Škodovácký odborář s tím, že navýšení platí od 1. dubna. V průměru to podle periodika znamená růst mzdy o více než čtyři tisíce korun měsíčně. Zvedá se také osobní ohodnocení, zaručený i variabilní bonus a další příplatky, které v automobilce mají. Odboráři dokonce zpětně vyjednali vyplacení mimořádné prémie k příležitosti výročí 30 let od spojení Škoda Auto a koncernu VW. Celkové personální náklady 38 miliard korun se po­dle listu vyjednáváním podařilo zvednout o 5,5 miliardy korun. „Výsledky, které se nám podařilo vyjednat, jdou podstatně nad rámec stanoveného budgetu společnosti Škoda Auto,“ uvedl odborářský boss Jaroslav Povšík. Mzdová dohoda je navíc platná „jen“ do 31. března 2024, takže za chvíli začnou odboráři s managementem vyjednávat znovu. Ne, tohle fakt není krize.

Lihoviny nad pivo

O Češích platí, že jsou pivaři – loni dokonce roční spotřeba na hlavu stoupla ze 129 litrů na 136 litrů, uvádějí data Českého svazu pivovarů a sladoven. Státní rozpočet má ovšem mnohem radši lihoviny. Důvod je jasný. Ač se na celkové spotřebě alkoholu podílejí jen necelou třetinou, na spotřební dani na ně připadají bezmála dvě třetiny celkového inkasa, ukazují údaje Unie výrobců a dovozců lihovin ČR. Na spotřební dani za alkoholické nápoje stát loni vybral 14,3 miliardy korun, což je o 400 milionů korun více než v roce 2021. Pivo se 46 procenty konzumaci vévodí, spotřební daň z něj ale tvoří jen třetinu celkového inkasa. U vína je poměr ještě výraznější: čtvrtinový podíl na konzumaci, ale jen čtyři procenta co se týče výběru spotřební daně. Výrobcům a dovozcům lihovin se to samozřejmě nelíbí. „Státní instituce nižším zdaněním vytvářejí ve společnosti klamnou představu, že víno nebo pivo obsahují jiný alkohol. Tyto nápoje ale obsahují ten samý alkohol jako lihoviny, a co víc, vypije se ho ve formě piva a vína třikrát více,“ říká šéf unie Vladimír Darebník. „Nesystematičnost ve spotřebním zdanění způsobuje dezorientaci lidí, kteří pak mají pocit, že skleničku piva či vína nemusejí řešit. Přitom když vypiju dvě deci bílého vína, je to jako bych si dal tři malé panáky vodky.“

Růst tržeb a pokles zisku

Utržila více, čistý zisk ale Tesle spadl v prvním kvartálu téměř o čtvrtinu na 2,5 mi­liardy dolarů – tedy o více než 50 miliard korun. Důvodem je zlevňování vozů. Akcie americké automobilky po oznámení výsledků klesly o čtyři procenta. A tak Elon Musk bude mít co dělat, aby dohnal nejbohatšího člověka na světě v žebříčku Bloomberg Billionaire Index Bernarda Arnaulta. Jmění Francouze, který vlastní luxusní skupinu LVMH, minulý čtvrtek činilo 208 miliard dolarů, zatímco zakladatel Tesly, SpaceX či majitel Twitteru zaostával o 32 miliard dolarů. Na třetího Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, ale má pořád poklidný, skoro padesátimiliardový náskok. To ujde.

Miliarda za poštu?

Jeden ze způsobů, jak umazat brutální červená čísla, v nichž se státní podnik Česká pošta zmítá, je prodej majetku. Majestátní novorenesanční budova v pražské Jindřišské ulici, kde sídlí hlavní pošta, k tomu přímo vybízí. Odhadní cena je přes jednu miliardu korun, uvedla ČTK s tím, že o prodeji by měla do konce dubna jednat dozorčí rada podniku. Prvním zájemcem v pořadí je hlavní město Praha. „Rozhodnutí nebude dělat ministr vnitra, s rozhodnutím musí přijít management České pošty, ale já osobně se takové úvaze vůbec nebráním,“ citoval server Novinky.cz ministra Víta Rakušana, pod jehož resort pošta spadá. Tenhle prodej je bez diskusí.

Česko na dvojnásobku EU

Být v rámci evropské sedmadvacítky nadprůměrní je fajn, ale jen v některých kategoriích. Legendární „best in covid“ mezi ně nepatřilo stejně jako aktuální poměřování inflace. Její březnová míra v celé EU se podle Eurostatu meziročně snížila na 8,3 procenta z únorových 9,9 procenta. V zemích platících eurem je pak ještě nižší, klesla na 6,9 procenta z předchozích 8,5 procenta. Naše inflace se sice v březnu také snížila, ale setrvává na dvoucifer­ných hodnotách: českých 16,5 procenta je dvojnásobek průměru celé EU a skoro dvouapůlnásobek eurozóny. Horší než my už jsou jen Maďaři s březnovou inflací 25,6 procenta a Lotyši, kteří vykázali 17,2 procenta. Tenhle bronz netěší.

Ožehavé ukrajinské obilí

Zatímco evropská podpora Ukrajiny v boji proti Rusku pokračuje, jiné je to s tamním obilím. To bylo původně určeno k vývozu do třetího světa, kvůli válečnému zablokování přístavů se ale začalo vyvážet přes sousední státy EU, která navíc uvolnila podmínky prodeje na jednotném trhu. Levné obilí tak zaplavilo středoevropské trhy. Polsko, Slovensko či Maďarsko v uplynulých dnech zakázaly jeho dovoz, protože to poškozuje tamní pěstitele. Evropská komise uvedla, že chce dovoz ukrajinského obilí do Unie omezit a že zároveň chystá kompenzace ve výši 100 miliard eur pro zemědělce z okolních států.

Kladivo na levicovou umělou inteligenci

Nedávno se jméno Elona Muska objevilo na seznamu signatářů výzvy požadující zastavení překotného vývoje nejrozvinutějších systémů umělé inteligence alespoň na dobu půl roku. Důvod? Aby se během onoho moratoria po řádné diskusi stanovila jasná pravidla, jak s AI nakládat, jinak hrozí lidstvu nebezpečí. Minulý týden ovšem Musk v rozhovoru pro americkou televizi Fox News prohlásil, že rozjede vlastního chatovacího robota, který bude konkurovat populárnímu ChatGP firmy OpenAI. „Chystám se spustit něco, čemu říkám TruthGPT. Umělou inteligenci hledající maximální pravdu, která se snaží pochopit podstatu vesmíru,“ prohlásil. „A myslím si, že by to mohla být nejlepší cesta k bezpečnosti v tom smyslu, že umělá inteligence, které záleží na pochopení vesmíru, pravděpodobně nevyhubí lidi, protože jsme zajímavou součástí vesmíru.“ Na konto ChatGP, jehož podporuje Microsoft, Musk uvedl, že software je naprogramován levicovými experty, kteří chat­boty trénují, aby lhali.

Za nákupy do ciziny

Za nákupy do okolních zemí vyráží zhruba polovina českých domácností, nejčastěji do Polska a Německa. Více než čtvrtina tam jezdí nakupovat pravidelně, ukázal průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který mezi třemi tisícovkami respondentů zpracovala agentura Ipsos. Lidé v cizině nejvíce nakupují potraviny, menší část nákupů pak tvoří paliva, drogerie, tabák nebo alkohol. V obchodech za hranicemi Češi ročně utratí 55 miliard korun, což je desetina toho, co nechají v těch tuzemských. Stát tím přichází o miliar­dy na daních. „Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu, by se měl tímto fenoménem zabývat,“ uvedl šéf asocia­ce Josef Jaroš. Průměrná hodnota jednoho přes­hraničního nákupu je 2 829 korun. V Německu Čechy nejvíc láká drogerie, v Polsku maso, pohonné hmoty a cigarety, alkohol nakupují na Slovensku a v Rakousku.