Ozvěny

Ve znamení elektroauta

Od roku 2035 se v Evropské unii mají přestat prodávat nová auta se spalovacími motory, schválila nedávno sedmadvacítka. Podle průzkumu agentury Nielsen a Ressolution Group tento verdikt zaznamenalo osm z deseti Čechů, 77 procent s ním ovšem nesouhlasí. Rok 2035 tu bude už za dvanáct let. Elektromobilový sektor nicméně poroste právě především kvůli stále přísnějším environmentálním požadavkům: podle prognózy Goldman Sachs Research budou elektromobily do přelomového roku 2035 tvořit přibližně polovinu celosvětového prodeje nových vozů. V roce 2040 by pak měl prodej stoupnout na zhruba 73 milionů vozů. V tomto desetiletí by měl růst o 32 procent každý rok. „Očekáváme, že automobilový průmysl v letech 2020 až 2030 prodělá zásadní transformaci způsobenou stále intenzivnějším zaváděním elektrických pohonů vozidel a autonomní jízdy,“ uvádí zpráva Goldman Sachs. Mezitím dochází ke koncentraci trhu s bateriemi pro elektromobily, které představují až 40 procent nákladů vozu. Podle odhadů Goldman Sachs Research mělo v roce 2020 pět největších výrobců baterií více než 80procentní podíl na světovém trhu. 

Dobírka je věčná

Počet Čechů, kteří platí v e-shopech kartou nebo pomocí Apple Pay, Google Pay či PayPalu, mezi roky 2016 až 2022 nepřetržitě stoupal. Letos se ale růst zastavil na loňské hodnotě, ukazují data logistické společnosti GLS. „Kartou online platí při objednávání zboží z e-shopů každý druhý Čech. Před osmi lety to byl jen každý čtvrtý,“ říká šéf tuzemské pobočky firmy Pavel Včela. „Těší nás, že výrazně přibylo seniorů, kteří platí kartou online či využívají Apple, Google Pay nebo PayPal. Online platí až 41 procent z nich.“ Navzdory jednoduchosti a pohodlí bezhotovostních plateb si stabilní oblibu v posledních pěti letech drží dobírka, přestože za ni e-shopy velmi často účtují poplatek. Pokud by ovšem některé internetové obchody dobírku nenabízely, překáželo by to až třetině Čechů. Každý desátý by z takového e-shopu již neobjednával, u starších lidí by to byl dokonce každý pátý. „Pro mnoho starších lidí dobírka stále znamená jednodušší, a hlavně bezpečnější způsob platby. Využívá ji více než čtvrtina lidí nad 54 let,“ říká Včela. Dobírka forever!

Přidejte na benefitech, žádají lidé

Dvojciferná inflace způsobuje velký tlak zaměstnanců nejen na růst mezd, ale také finančních benefitů, ukazuje průzkum personální agentury Grafton Recruitment. K nejžádanějším finančním benefitům aktuálně patří bonusy a prémie, ocenil by je prakticky každý zaměstnanec bez ohledu na obor působení či pozici, uvedl ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo. „V těsném závěsu následuje u bílých límečků a pracovníků z IT každoroční revize mezd dle inflace a u modrých límečků třináctá a čtrnáctá mzda,“ uvedl. Finanční benefity jsou zároveň oblastí, kde je patrná největší propast mezi poptávkou zaměstnanců a nabídkou zaměstnavatelů.

Přes čtvrt milionu na hlavu

„Pouhé“ tři miliardy korun chyběly k tomu, aby se už v prvním letošním kvartále český státní dluh vyšplhal na rovné tři biliony. Takto k poslednímu březnovému dni činil 2,997 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Vzhledem k nastavenému tempu státního rozhazování je ovšem téměř jisté, že už nad tříbilionovou hranicí jsme, protože státní dluh za první tři letošní měsíce narostl o 102,2 miliardy korun. Co se týče poměru státního dluhu k hrubému domácímu produktu, i tam je patrný růst – mezi­čtvrtletně se zvedl ze 42,6 procenta na 42,9 procenta HDP. A pokud bychom celkový státní dluh rozpočítali na hlavu, pak na každého obyvatele vychází skoro 285 tisíc korun. Moc hezké.

Znovu šest let pro Peltu

Se šesti lety vězení, pokutou pět milionů korun a pětiletým zákazem činnosti ve statutárních orgánech spolků odcházel v listo­padu 2021 od soudu někdejší boss českého fotbalu Miroslav Pelta. Vrchní soud pak tento nepravomocný rozsudek v kauze investičních dotací zrušil a nařídil doplnit dokazování. Minulý týden pražský městský soud verdikt zopakoval: vedle Pelty potrestal i exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou vězením na 6,5 roku, dvoumilionovým peněžitým trestem a zákazem vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let. Ostatní aktéry soud zprostil. Verdikt není pravomocný, a protože obvinění vinu odmítli, dá se čekat pokračování.

O národech a tuzérech

Pokud je host restauračního zařízení s konzumací spokojen, zvyk velí dát obsluze spropitné. Ovšem co národ, to jiné zvyky ohledně výše tuzéru. Podle dat tuzemské aplikace Qerko, s níž je v restaura­cích možné zaplatit pomocí mobilu, QR kódu a bez asistence obsluhy, jsou nejštědřejší Němci: ti dávají spropitné v průměru osm procent z celkové útraty. Hned za nimi jsou Ukrajinci se 7,57 procenta, na třetím místě pak se 7,47 procenta Američané. A Češi, jichž Qerko využívá přes čtvrt milio­nu? Ti dávají obsluze tuzera okolo sedmi procent. To je pořád o dva procentní body víc, než dávají hosté platící kartou.

Zajímavé energetické výpočty

Seminář s interesantním názvem Dekarbonizace s lidskou tváří aneb Čím si posvítíme na transformaci? se uskutečnil v Senátu. Tématem byla i komunitní energetika postavená na větru a slunci, v níž kdekdo spatřuje velký potenciál. Podle Františka Hrdličky z ČVUT není receptem na vyřešení nedostatku elektřiny, jejíž spotřeba ve všech bezuhlíkových scénářích poroste. Problém je, že komunitní energetika produkuje nejvíc energie v létě, výrazně méně, či dokonce žádnou v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. „Máme tři miliony domácností s vlastním domem. Pokud by každý z nich měl fotovoltaiku a lidé by v nich důsledně šetři­li a odkládali náročnou spotřebu, třeba praní a žehlení, mohlo by to znamenat úsporu až 75 procent spotřeby elektřiny. Ovšem bez tří zimních měsíců,“ vypočítal Hrdlička. „Pro produkci elektřiny mimo tři zimní měsíce jde o úsporu nároků na centrální zdroje zhruba 8,9 terawatthodiny. Abychom však při současných cenách měli fotovoltaiku na každé ze zmíněných tří milionů střech, stálo by to 1,26 bilionu korun. Úspora jedné terawatthodiny prostřednictvím střešní fotovoltaiky nás tím pádem vyjde na 142 miliard korun. Což je cena jednoho jaderného bloku, který dodává elektřinu stále,“ uzavřel. Zajímavé výpočty.

Češi dumají, kde šetřit

Nezkrocená dvojciferná inflace nutí stále více lidí přemýšlet, na čem by mohli ušetřit. Čtyři z pěti Čechů počítají s tím, že se budou muset uskromnit, ukazuje průzkum investiční platformy Portu v rámci Indexu investiční gramotnosti. Jako první logicky omezují zbytné výdaje. Šetří tak především na jídle v restauracích, kde si oběd či večeři odpustí téměř polovina Čechů – 49,4 procen­ta. Na druhém místě je nové vybavení domácnosti, tyto nákupy odkládá 39,4 procenta dotázaných. Dovolenou si odřekne 38,6 procenta respondentů, na volnočasových aktivitách, mezi které spadá i sport nebo další druhy koníčků, se rozhodlo šetřit 28,9 procenta. Jen necelá pětina Čechů v průzkumu potvrdila, že šetřit nemusí. O něco lépe jsou na tom muži, téměř čtvrtina jich uvedla, že se omezovat nemusí. Naopak jen 15,2 procenta žen je na tom tak, že šetřit nemusí. Potřeba šetřit se liší u Pražanů a obyvatel Čech oproti lidem žijícím na Moravě. Uskromnit se nepotřebuje 17,5 procenta respondentů žijících na Moravě, což je méně než v Praze (21,9 procenta) a v Čechách (20,9 procenta).