Ozvěny

Inflace nám obměnila také jídelníček

Stravování Čechů se v posledních letech výrazně proměnilo a velký podíl na tom má hlavně prudký růst cen. Lidé si kvůli inflaci zvykli šetřit rovněž na kvalitě surovin, ze kterých si jídlo sami připravují, zjistil rozsáhlý celoevropský průzkum Food společnosti Edenred, jehož se v Česku zúčastnilo 5 700 respondentů. Ukázalo se, že jen 37 procent Čechů si dopřává jídlo ve stejné kvalitě jako v období před rozhořením inflace. Pro řadu lidí je proto nutričně vyvážený jídelníček stále obtížněji dosažitelný. „Pokud mají lidé zájem jíst zdravě, vždy je možné najít cenově přijatelné řešení. Občas to ovšem vyžaduje ústupky a rozvahu při nákupu potravin,“ prohlásil nutriční terapeut Tomáš Ulč z EUC Kliniky v Plzni. To je pravda, ovšem zajímavé je, že navzdory zdražování roste obliba fastfoodů: během tří let stoupl podíl nákupů rychlého občerstvení o šest procentních bodů a nyní tak tvoří téměř třetinu všech transakcí benefitními kartami Edenred. Tam ale ty nutričně nejhodnotnější pokrmy patrně nenajdete. Klesá naopak podíl rozvážkových služeb, které měly žně hlavně za pandemie.

Elitní světová stovka zhubla

Největší propad tržní hodnoty od světové krize v roce 2009 zaznamenala za poslední rok stovka nejcennějších světových podniků. Podle studie PwC Global Top 100 Companies se jejich hodnota za tu dobu propadla o jedenáct procent, což odpovídá 3,8 bilionu dolarů. Dohromady tak tento elitní klub vydá za 30,869 bilionu dolarů. Pěticí nejhodnotnějších společností jsou Apple, Microsoft, Saudi Aramco, Alphabet a Amazon. Dominantní, 70procentní podíl si v žebříčku udržely americké podniky, přestože jejich hodnota zaznamenala dvanáctiprocentní pokles. A navzdory válce na Ukrajině přináší studie jedno překvapivé zjištění: tím je zvýšení hodnoty evropských firem. „Evropa byla jediným regionem, který rostl – o 9,5 procenta,“ uvádí PwC s tím, že podíl podniků z Evropy v žebříčku se meziročně zvedl z deseti na 13 procent. Z evropských zemí bylo v čele Dánsko s růstem o 40 procent, dále Německo (18 procent) a Francie (17 procent). Celkem se v elitní stovce udrželo 91 podniků, které v něm byly i loni. Nováčků je tedy pouze devět.

Češi a dluhy

Data Bankovního a Nebankovního registru ukazují, že Češi dohromady dluží 3,18 bilio­nu korun. Zadlužení obyvatel meziročně stouplo o více než sto miliard, průměrná částka dlouhodobého dluhu je 2,4 milionu korun na osobu. Varovným signálem je, že poprvé za deset let sledování ukazatele se zvýšil celkový nesplácený dluh: meziročně o 95 milionů na 28,2 miliardy. „Rizikovější jsou zejména krátkodobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje,“ říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl. „Každý by si měl důkladně rozmyslet, zda si na spotřebu potřebuje půjčovat, a měl by také pravidelně sledovat vlastní úvěrovou historii.“

Pozor na změny cen energií

Zdražování energií se patrně snaží využít některé dodavatelské společnosti a zvedají ceny v rozporu s tím, co se sluší a patří. Podle Energetického regulačního úřadu se množí stížnosti spotřebitelů a jejich návrhy na mimosoudní řešení sporů, jež mají společného jmenovatele: smluvní ustanovení vedoucí k neoprávněnému zdražování dodávek energií. „Obchodníci často své zákonné povinnosti obcházejí omezením platnosti sjednaného ceníku či zvýšením ceny při automatickém prodloužení smlouvy,“ uvedl regulátor na svých webových stránkách eru.cz s tím, že jednostrannou změnu musí dodavatelská společnost svým klien­tům oznámit alespoň třicet dní předem, prokazatelně a adresně. Tak pozor na to.

Nálada se zlepšuje

Do období před covidovou pandemií se vrací nálada tuzemských firem a podnikatelů. Podle průzkumu ČSOB Index očekávání firem pomáhá hlavně sílící poptávka, pokles rizik spojených s cenami energií a vývojem ekonomiky, stoupá zájem investovat a rozšiřovat byznys. Zmíněný index se vrátil do kladných čísel poprvé od podzimu 2021: má hodnotu 3,7 bodu, což je ve srovnání s loňským podzimem skok o 19,4 bodu. „Celkový index i jeho komponenty reflektují obrat ekonomiky příznivým směrem, zároveň však i jistou křehkost pozitivního vývoje, způsobenou setrvalou přítomností některých rizik,“ řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Dobrých zpráv není nikdy dost.

Milostivé daňové léto

Poslanci schválili další, v pořadí již třetí díl Milostivého léta, které pomáhá předluženým lidem. Tentokrát má přívlastek „daňové“ a dlužníci se díky němu budou moct vypořádat s dluhy na penále či úrocích. „Velký význam bude mít jak pro tyto dlužníky, kterým umožní zbavit se některých daňových nedoplatků, tak pro stát, jemuž odpadne povinnost neefektivního a zdlouhavého vymáhání dlouhodobě obtížně dobytných a přitom často bagatelních pohledávek,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Odpuštění se bude vztahovat pouze na příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022.v

Byznysový krach zavilého komunisty

Že komunistické myšlenky mohou fungovat nanejvýš na stránkách knih typu Utopie Thomase Morea, už historie ukázala nesčetněkrát. Aplikace těchto idejí dopadla vždy katastrofálně. Přesto je jimi řada jedinců stále fascinována a někteří si myslí, že právě jim se povede je zrealizovat. Loni v březnu například v Torontu zahájila činnost antikapitalistická kavárna The Anarchist založená na principu „zaplať, kolik můžeš“. Vydržela něco málo přes rok, když její majitel Gabriel Sims-Fewer ohlásil, že 30. května „byznys“ – dá-li se to tak nazvat – zavře. Důvod je jednoduchý, kavárna si na sebe nevydělala, z čehož Sims-Fewer pochopitelně obvinil kapitalisty. V prohlášení na webu ovšem svůj byznysový nezdar nazval velkolepým sukcesem. „Byla to úžasná zkušenost, propojení s mnoha skvělými členy komunity, vyvolání zoufale potřebné debaty, zvýšení krevního tlaku konzervativců,“ uvedl a neopomněl „vyfuckovat“ bohaté lidi, policii, stát a Kanadu, již nazval „koloniálním vyhlazovacím táborem“. Inu, učebnicová rétorika…

Stále na „antimedailové“ pozici

Nejníž za poslední rok se v dubnu ocitla meziroční inflace v zemích Evropské unie. Podle Eurostatu činila 8,1 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v předchozím měsíci. Česko se bohužel stále drží na „antimedailové“ pozici, když mu s cifrou 14,3 procenta náleží třetí nejvyšší inflace v EU. Jen těsně pod námi jsou se 14 procenty Poláci a Slováci. Nad námi pak s rovnými 15 procenty Lotyši a navzdory mírnému poklesu jsou v čele inflačního žebříčku Maďaři. Pod taktovkou Viktora Orbána jim v dubnu ceny meziročně poskočily skoro o čtvrtinu, přesně o 24,5 procenta. Na stupních skutečných inflačních vítězů byli v dubnu Lucemburčané s meziročním růstem cen 2,7 procenta, dále Belgičané (3,3) a Španělé (3,8).