Ozvěny

Konsolidace podle odborářů

Vládní balíček na konsolidaci veřejných financí se odborům pranic nezamlouval, dokonce kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. A minulý týden Českomoravská konfederace odborových svazů vytáhla vlastní, alternativní návrh toho, jak veřejné finance v Česku ozdravit. Organizace, v jejímž čele stojí odstoupivší kandidát na českého prezidenta Josef Středula, v dokumentu o celkovém rozsahu bezmála dvou desítek stran vyjmenovává tucet opatření, díky nimž by podle odborářských propočtů mohl stát získat mezi 151,5 až 163,5 miliardy korun. Mezi recepty, jež Středula a spol. navrhují, figurují mimo jiné znovuzavedení elektronické evidence tržeb včetně chystané třetí etapy (údajně to vynese 20 a 25 miliard), dále snížení hranice pro paušální daň a povinnou registraci k dani z přidané hodnoty ze dvou milionů zpět na milion korun, což má mít pro státní pokladnu efekt plus 20 miliard korun. A samozřejmě nechybí návrh zvednout odvody pojistného OSVČ, to podle odborářů státu vynese 7,5 miliardy. Zkrátka a dobře, konsolidovat ano, ale aby to v zásadě nepocítili ti, jež odboráři zastupují.

Je potřeba bojovat, shodli se

Mezi guvernérem ČNB a premiérem nedávno vygradovalo napětí, když Aleš Michl za rozbujelou inflaci obvinil na dálku vládu, což Petr Fiala razantně odmítl. Minulý týden se oba pánové sešli osobně, s úsměvem si potřásli pravicemi a podebatovali o stále nezkroceném růstu spotřebitelských cen, který byl za duben podle Eurostatu třetí nejvyšší v EU. Ze setkání vzešla pro občany zásadní informace: premiér a guvernér se shodli, že v boji proti inflaci je potřeba pokračovat. „Jednání bylo věcné, v dobré atmosféře a všichni vidíme společné úkoly a společný cíl, kterého chceme dosáhnout,“ lebedil si Fiala, jehož do sídla centrální banky doprovodil ministr financí Zbyněk Stanjura. „Jsme na dobré cestě. Očekáváme, že do tří měsíců bude inflace jednociferná. Je ale nutné, aby ČNB a vláda v rozumné míře kooperovaly a podporovaly snižování deficitu veřejných financí,“ uvedl Michl. Odhodlání a shodu bychom tedy měli. Jestli boj s inflací má být aktivní, nebo nadále jen pasivní, toť otázka.

Důvěra v ekonomiku klesla

Podnikatelé i spotřebitelé věřili v květnu tuzemskému hospodářství méně než v dubnu – indikátor ekonomického senti­mentu se podle Českého statistického úřadu snížil o 3,1 bodu na hodnotu 94,1. Výraznější nedůvěru projevili spotřebitelé, u nichž index klesl o 4,4 bodu na 88,5. V případě podnikatelů zaregistrovali statistici pokles o 2,8 bodu na 95,2. „Zhoršený ekonomický sentiment mezi podnikateli byl v květnu ovlivněn výrazným poklesem důvěry v odvětví průmyslu, kde velká část respondentů, zejména v sektoru auto­motive, očekává v příštích měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ uvedl Jiří Obst z ČSÚ. Třeba se s příchodem léta nálada zlepší.

Němci v recesi

O Česku se s oblibou říká, že z hlediska významného napojení zdejších firem na Německo je „sedmnáctou spolkovou zemí“. Tohle tedy pro tuzemskou ekonomiku není vůbec optimistická zpráva. Spolkový statistický úřad Destatis minulý čtvrtek uvedl, že německé hospodářství se v prvním kvartále letošního roku propadlo do recese. Zpřesněné údaje ukázaly, že tamní hrubý domácí produkt se ve srovnání s posledním kvartálem loňského roku snížil o 0,3 procenta, ačkoli statistici původně odhadovali stagnaci. A protože ve zmíněném čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika oproti třetímu klesla o 0,5 procenta, definice recese je naplněna. Na HDP Česka se to bezesporu projeví. Ale jak moc?

Absolventů ubývá

Na vysokých školách v Česku loni studovalo 305 tisíc lidí, přičemž více 90 procent z nich bylo zapsáno na některé z 26 veřejných škol. O zbylých deset procent zájemců o diplom – v absolutním vyjádření 28 ti­síc studentů – se pak podělilo 32 soukromých škol. Zajímavostí je, že počet absolventů se snižuje: loni vysokou školu absolvovalo 58 699 osob, což je o 1 900 méně než v roce předchozím. „V porovnání s rekordním rokem 2012, kdy vysokou školu absolvovalo 94 090 studentů, jejich počet klesl o více než 35 tisíc, tedy o 38 procent,“ řekla Vendula Kašparová z ČSÚ. Vypadá to, jako by si studenti chtěli prodlužovat mládí a do praxe se jim příliš nechtělo.

Malí mají rádi korunu

Silná koruna může způsobovat problémy exportérům, řada velkých firem by uvítala, kdyby Česko přijalo euro. Živnostníci a malé a střední podniky jsou ale s českou měnou spokojeni. „Zdaleka nevolají po zavedení eura, ale jednoznačně chtějí zachovat českou korunu,“ řekl Otto Kočí, šéf společnosti ePoptávka.cz, jež mezi malými firmami a živnostníky provedla průzkum o koruně a euru. Silná česká měna neznepokojuje 86 procent z nich, obavy má 14 procent. Opačné skóre má postoj k zavedení eura. „Téměř osm z deseti živnostníků a malých a středních firem by se nyní k přijetí eura nepřiklánělo,“ uvedl Kočí.

Legální versus nelegální  : 

Za rok se v tuzemsku nelegálně vyrobí a spotřebuje šest milionů litrů lihovin, uvedla agentura ČTK s odvoláním na Unii výrobců a dovozců lihovin. Tohle číslo zní šíleně a do ještě šílenější podoby jej staví fakt, že zhruba stejné množství tvoří produkce legální. „Jde o paradox. Dříve byla výroba a prodej lihovin bez koncese trestným činem. Dnes za nelegální výrobu za mříže nepůjdete. Budete potrestáni maximálně za daňový únik,“ řekl šéf unie Pavel Dvořáček. Organizace, jež sdružuje největší výrobce lihovin v Česku, se zároveň staví proti plánu vlády na zvýšení spotřební daně na lihoviny, které je součástí konsolidačního balíčku. Povede to k přesunu spotřeby na nezdaněné víno a snížení příjmů do státního rozpočtu, tvrdí unie. Na tiché víno zůstává i nadále nulová spotřební daň. „Jestliže si dnes koupíte půllitr 40procentní lihoviny za 150 korun, tak na spotřební dani a DPH odvedeme státu skoro stokorunu,“ vypočítal Dvořáček. „U sedmičky vína je to pak jen něco přes 30 korun. A to za DPH. To je absurdní.“

Kolik lidí bere nad 100 tisíc?

Mzdu vyšší než sto tisíc korun loni pobíralo přes tři procenta všech zaměstnanců, z toho zhruba pět procent mužů a půl druhého procenta žen, uvedl ČSÚ. Medián mezd – tedy střední hodnota, nikoliv průměr – vzrostl mezi roky 2021 a 2022 o více než šest procent na 37 418 korun. Prostřední hodno­ta mezd u mužů stoupla o osm procent na 40 020 korun, u žen jen o ne­celých 5,5 procenta na 34 587 korun. „Nejvíce vzrostl medián mezd mužům řemeslníkům, opravářům a řídícím pracovníkům,“ uvedli
statistici. Zmíněnou mzdu nad sto tisíc korun mělo 20,78 procen­ta zaměstnanců v informační a ko­mu­nikační činnosti a 15,94 procenta v peněžnictví a pojišťovnictví. „Naproti tomu 16,28 procenta zaměstnanců v ubytování, stravování a pohostinství mělo mzdu do 18 tisíc korun,“ uvedl úřad.