Ozvěny

Pořád na špici

Zatímco v míře inflace jsme na tom v posledním evropském srovnání za duben byli podle Eurostatu dost bídně – vykázali jsme třetí nejhorší meziroční cifru v celé EU –, v disciplíně zvané nezaměstnanost si naopak udržujeme první pozici. Za čtvrtý měsíc jsme se o ni podělili s Polskem, když obě země vykázaly míru nezaměstnanosti 2,7 procenta. Zatímco v tuzemsku podle statistiků ve srovnání s březnem stoupla o desetinu procentního bodu, v Polsku se nezměnila. V celé Unii byla nezaměstnanost stejně jako v březnu na šesti procentech, v eurozóně o půl procent­ního bodu vyšší. Dvoucifernou měly jen dvě země: Řecko 11,2 pro­centa a Španělsko 12,7 procenta. Španělé jsou tedy o deset procentních bodů horší než Češi. Škoda, že v Evropě nejsme premian­ty i v jiných oblastech.

Musk znovu vládne světovým boháčům

Jmění zakladatele automobilky Tesla Elona Muska vykazuje v posledních měsících tvar sinusoidy. Když akcie výrobce elektroaut oslabovaly, Elonův majetek se smrskával a do čela světových miliardářů se vyšvihl francouzský byznysmen Bernard Arnault, který ovládá luxusní skupinu LVMH. Minulý čtvrtek ovšem došlo opět k prostřídání na prvním místě žebříčku Bloomberg Billionaires Index, který na denní bázi sleduje pohyby jmění nejbohatších lidí planety. Akciím Tesly se v květnu nadmíru dařilo, což Muskův majetek nafouklo na 192 miliard dolarů. Od začátku roku tak narostl o více než 55 miliard dolarů, zatímco ten Francouzův ani ne o polovinu této sumy. Arnault, který je jediným Neameričanem v elitní desítce, se první červnový den mohl pochlubit jměním 187 miliard dolarů. Ale vzhledem k tomu, jak málo někdy stačí, se oba miliardáři mohou zase rychle vystřídat. Z dalších pozic je zřejmě jen tak někdo neohrozí: třetí Jeff Bezos ztrácí na Arnaulta přes 40 miliard.

Budou Maďaři předsedat?

Maďarsko by se mělo ve druhé polovině příštího roku ujmout předsednictví Rady EU. Kondicionál je ale na místě. Europoslanci vyzvali členské státy, aby Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem předsedat neumožnily. Evropský parlament „si klade otázku, jak bude Maďarsko moct věrohodně plnit tento úkol v roce 2024 vzhledem k tomu, že nerespektuje právo a hodnoty EU ani zásadu loajální spolupráce“, stojí v usnesení přijatém 442 hlasy (144 proti, 33 se zdrželo). „Poslanci proto žádají radu, aby co nejdříve nalezla vhodné řešení, a připomínají, že jestliže nebude takové řešení nalezeno, mohl by parlament přijmout vhodná opatření.“ To bude zajímavé.

Před letem se, prosím, zvažte

Vážení zavazadla při odbavení nikoho nepřekvapí, ovšem krok aerolinky Air New Zealand může kdekoho zaskočit. Podle agentury AP se novozélandský národní dopravce rozhodl během června průzkumně zvážit deset tisíc pasažérů, aby piloti před startem znali rozložení hmotnosti v letadle. Protože váha je citlivé téma, mohl by to být pro leckoho problém. Ovšem aerolinky jsou přichystané. „Letecká společnost slíbila, že nikde nebude žádný viditelný displej a údaje o vážení zůstanou anonymní i pro personál letecké společnosti,“ uvedla agentura s tím, že zdravotní statistiky ukazují, že Novozélanďané jsou stále těžší: míra obezity dospělých je 34 procent, zatímco před rokem to bylo 31 procent.

Marodilo se méně

Velmi výrazně loni v Česku klesla průměrná délka trvání pracovní neschopnosti. Meziročně se podle dat Českého statistického úřadu snížila z 34,5 dne v roce 2021 na 26,3 dne – to je víc než půldruhého pracovního týdne. Loni bylo nahlášeno 3,458 milionu případů pracovní neschopnosti. Naprostá většina – přesně 94 procent – z důvodu nemoci, což zahrnuje také karantény. Zbylých 217 tisíc neschopenek bylo vystaveno kvůli úrazu. „V přepočtu na 100 pojištěnců připadlo celkem 73 neschopenek,“ uvedl úřad. „Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy. Bylo u nich evidováno 1,869 milionu neschopenek, což je o šestinu případů více, než kolik ve stejném období vykázali muži.“

Pravidla pro hypotéky se zmírní

Centrální banka rozhodla, že od července jedno z kritérií pro získání hypotéky odpadne. Nově už se u žadatelů nebude uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu, pro nějž se používá zkratka DSTI. Ostatní podmínky – poměr výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti a limit celkového dluhu žadatele – zůstávají beze změny. „V době, kdy bojujeme se zvýšenou inflací, je nutné dodržovat přísné podmínky pro poskytování hypoték. Při vyšších úrokových sazbách však ukazatel DSTI není zapotřebí,“ prohlásil guvernér ČNB Aleš Michl. Co na to hypoteční trh?

PPF překlopila ztrátu v zisk

Čistého zisku ve výši 140 milionů eur dosáhla loni skupina PPF. Ve srovnání s předchozím rokem to sice znamená pokles o 49 procent, společnosti se ovšem ve druhém loňském pololetí podařilo zvrátit výsledek z první půle roku, kdy ohlásila ztrátu 318 milionů eur. „Výsledky prvního pololetí loňského roku byly výrazně ovlivněny ztrátou způsobenou naším odchodem z ruského trhu. To, že se náš celoroční hospodářský výsledek podařilo hned v následujícím období překlopit do celkového zisku, považuji za mimořádný výkon, za který je třeba všem manažerům a zaměstnancům velmi poděkovat,“ řekl CEO skupiny PPF Jiří Šmejc. „Podle mého názoru teprve čas naplno ukáže, jak velký význam budou obě tyto skutečnosti pro budoucnost PPF mít.“ Skupina uvedla, že během posledních osmnácti měsíců se soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. A pokud se PPF po Rusku rozhodne opustit také čínský trh, což na jaře v podcastu Insider naznačil člen představenstva PPF Vladimír Mlynář, může být proměna jejích čísel ještě zajímavější.

Zemřel Vadim Fojtík

Poslední květnový pátek zemřel bývalý šéfredaktor týdeníku Euro Vadim Fojtík. Přestože stál za konkurenčním titulem, tato smutná zpráva nás v redakci zaskočila a hluboce zarmoutila. Pro řadu z nás byl Vadim víc než jen kolegou, v Euru vystřídal řadu novinářských pozic, od reportéra přes zástupce šéfredaktora až po nejvyšší post. Šestnáct let, které strávil v redakci Eura, představuje třetinu jeho – bohužel příliš krátkého – života. Zemřel 26. května po krátké nemoci, v pouhých 49 letech.

Během novinářské kariéry prošel Vadim Fojtík několika tištěný­mi tituly: Denním telegrafem, Ze­­­mědělskými novinami, Hospodářskými novinami či Lidovkami. Působil také v PR agentuře AMI Communications a jako jeden z mála novinářů zvládl návrat z PR branže do žurnalistiky. Po dlouhém období v Euru založil týdeník Hrot, práci šéfredaktora před pár měsíci vyměnil za post ředitele společnosti.

Na dobročinném portálu Znesnaze21 založili kolegové z týdeníku Hrot sbírku na pomoc pozůstalým. Rodině vyjadřujeme hlubokou soustrast. Sbohem, Vadime!